Réžia:
Joachim TrierKamera:
Kasper TuxenHudba:
Ola FløttumHrajú:
Renate Reinsve, Anders Danielsen Lie, Herbert Nordrum, Maria Grazia Di Meo, Hans Olav Brenner, Deniz Kaya, Vidar Sandem, Olav Stubberud, Gisle Tveito (viac)Obsahy(1)
Čoskoro tridsaťročná Julie stále hľadá svoje miesto vo svete a experimentuje, zatiaľ čo jej starší priateľ Aksel by sa rád usadil a začal novú životnú etapu. Veci sa skomplikujú, keď zvedavá Julia prenikne na večierok, na ktorom stretne mladého a okúzľujúceho Eivinda… Film na pomedzí drámy a komédie rozpráva vtipne, pravdivo a s citom o vzťahoch a živote v čase, keď môžeme mať takmer nekonečné možnosti, a napriek tomu si pripadať ako najhorší človek na svete. (ASFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (243)
Pojednání o prologu, dvanácti kapitolách a epilogu ze života téměř třicetileté Julie, která hledá své místo v životě a snaží se vyrovnat sama se sebou, se svými emocemi i s partnerskými vztahy. Relativně úspěšný pokus o generační výpověď, jenž se zároveň snaží dotýkat několika dalších vážných témat, uhrane krom přirozených hereckých výkonů trojice hlavních postav především elektrizující režií a sympatickým humorem. Chytře napsané dialogy místy mírně zavání přemoudřelostí a vyprávění se nejen kvůli dělení do kapitol, ale i kvůli přílišnému těkání mezi jednotlivými motivy zejména ke konci trošku rozpadá. Film je tak nejsilnější v několika hodně působivých a výrazných jednotlivostech a pasážích, jako je ta s nevinným jiskřením na hraně nevěry na večírku, ta s prožíváním jednoho dne s životní láskou v dočasně pozastaveném městě nebo ta s houbičkovým raušem. Zamýšlené dojetí na závěr se sice nekoná a dvě hodiny jsou kvůli pozvolna uvadajícímu tempu možná příliš, i tak jde ale o čas strávený velmi příjemně a přínosně. ()
SPOILER. Po Nejšťastnější holce pod sluncem nemohl následovat jiný film než Nejhorší člověk na světě :-D Žánrově atypický, nedokázal bych jej nijak správně zařadit, každá třetina je úplně jiná a na rozdíl od řady jiných recenzentů se mi třetí třetina líbila nejméně, avšak v mém případě je to osobní záležitost. Nechci a nedělá mi dobře se dívat ve filmech na zápletku s rakovinou a už vůbec ne slinivky. Je to smutná součást našeho života a nejhorší civilizační choroba, ale ve filmech by nemusela být tolik přítomná, zvláště když třeba v tomto případě se film originálně věnuje vztahům, sexualitě, nevěře, pudům, to se mi naopak líbilo hodně. Joachim Trier umí zajmout, dokázal to už s Thelmou. ()
Tak co jsem to vlastně viděl? Vztahovku nebo spíš psychologické vykreslení hlavní hrdinky? Nejspíš kombinaci obou možností, faktem ale je, že jsem měl chuť po úvodních patnácti minutách sledování ukončit a jít od toho, protože jsem se poněkud nudil. Vydržel jsem a k mému neskonalému údivu se na film dalo i přes neměnně pomalé tempo dívat. Pravda, snímek mě ničím neohromil, ale nebyl hloupý a se spoustou v něm vyjádřených myšlenek mohu s klidem souhlasit. Celé záležitosti ale silně škodí příliš rozmáchlá stopáž, takže zůstanu na kulantních třech hvězdičkách, čímž jasně vyjadřuji fakt, že se u mě zklamání nedostavilo. / Poučení: Než někoho odsoudíš, popřemýšlej. ()
Tak jo, všichni víme, že severský humor je svérázný a nemůžeme čekat juchanádu plnou třeskutého humoru. Ale v tomto případě mě nenapadá snad žádná scéna, která by Trierovo dílko posouvalo do žánru komedie. Možná jde o nějaký subžánr, který nejsem schopen dekódovat. Takže v tomto ohledu byla má očekávání nenaplněna. Ovšem oč byla ochuzena bránice, to bylo vynahrazeno mozku. Sledujeme sondáž do života mladé ženy, která v mých očích zprvu působí jako typická mileniálka...neví co si počít s životem, který napohled skýtá mnoho možností, ale současně působí jako sotva fungující spotřebič. Poskakuje po zážitcích, stejně jako po mužích, kdy jeden působí jako spřízněné živočišno a druhý jako spřízněná duše. Dost silně jsem vnímal generační rozdíl; postava Julie mi zrovna sympatická nebyla. Jenže bylo by zbrklé házet flintu do žita předčasně. Protože s přibývajícími minutami ve mě tvůrci probouzeli zájem a myšlenkové pochody Julie mi najednou připadaly vcelku srozumitelné a pochopitelné. Takhle "zblízka" sledovat postupný vývoj mladé ženy, může být pro chlapa vcelku zajímavá záležitost. Ovšem ne každý ocení tu "upovídanost", která tu exkurzi zprostředkovává. Oduševnělé diskuze, občas na hraně intelektuálských keců mají ukázat, že krom té tělesné intimity, existuje i mentální a sociální blízkost, která dokáže to samé, co hormony. Pobláznit. Mnozí diváci svou definici nevěry přehodnotí, nebo rozšíří, při pohledu na to, jak to začíná. Nebýt poněkud sentimentálních momentů ohledně nemoci jedné z postav, nejspíš by se v mých očích tento film vyšplhal z počátečních 20%, na úctyhodných 80%. Ta pozvolnost s jakou se můj pohled na Julii v průběhu času měnil...už dlouho jsem podobný zážitek u sledování filmu neměl. Za to "proplesknutí", si Nejhorší člověk na světě ty 4* zaslouží. ()
Ve vztahu roztěkané Julie a vnitřně již vyrovnaného Aksela se odrážejí všechny možné problémy a nectnosti současného světa, s nímž se dobrovolně řítíme do záhuby. Připadá mi docela zvláštní, že zde při tom volném pádu střemhlav probleskují šťastné okamžiky, které mají sílu diváka strhnout k radostné euforii. A přesně to se během sledování filmu párkrát stalo i mně. (85%) ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (3)
- Zástupcovia Nórska zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 94. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2022. (MikaelSVK)
- V kapitole 11 Aksel (Anders Danielsen Lie) spomína filmy Kmotor II (1974) a Psie popoludnie (1975), ktoré by si opäť rád pozrel. (BOURQUE)
- Filmovalo sa na viacerých miestach v Nórsku a Švédsku. (MikaelSVK)
Reklama