Fortunova hra

Jeho Sherlockové Holmesové mě kdysi nestrhli, Král Artuš nezaujal, aby pak solidně potěšil s Aladinem nebo nadchnul stylovým přímočarým Rozhněvaným mužem. Prostě Guy Ritchie, to je u mě nahoru dolů. A teď je to poměrně pořádný sešup. Za mě tuctová agentská konverzačka, u které jsem se nesoustředil, u které mě nebavila akce (navíc jí bylo překvapivě málo), a u které jsem se místy těžce nudil. Je třeba zajistit tajemnou mocnou zbraň, která se dostala do nesprávných rukou, do akce se tak musí pustit britský špion Jason Statham (s Ritchiem si vlastně vzájemně před víc než dvěma dekádami pomohli prorazit), který má po ruce solidního odstřelovače, divnou ajťačku a hollywoodskou hvězdu, která má hrát sama sebe. Proti stojí soukromé armády několika pracháčů s obrovskými egy. Nebaví klaďasové, nebaví zloduchové. Pár nápadů u akčních scén potěší, s pár vtipy přijde mírné škubnutí, ale celkově je to nedotažené, bez energie a s napůl se řezajícím Stathamem. Asi nejvíc mi k tomu v průběhu přibývajících minut sedělo slůvko: otravné. (01.05.2023)

6/10. Guy Ritchie je totální frajer. Jeho scénáristickou a režisérskou práci s chutí žeru a na tom se nikdy nic nezmění. Proto mi vůbec nevadí, že si jednou za čas natočí "menší" projekt, ve kterém nehází jeden kreativní nápad za druhým a i střihově frčí na půl plynu. V jeho osobitém podání jde totiž stále o solidní zábavu (a podvratnou variaci na známější špionské filmy), které však tentokrát chybí o něco komplexnější scénář, údernější akce či silnější postavy. Přitom všechno zmíněné tu je. Jen v opravdu menších dávkách, než jsem u tohoto génia zvyknutý. Ale pořád moc fajn! (06.01.2023)

Chybí tomu nějaký vizuální highlight, nějaká pamětihodná scéna, kvůli který byste si to s chutí pustili znova. Ale jinak to šlape celkem solidně, a klidně bych si dokázal představit Ritchieho jako novýho režiséra Bonda, ačkoliv on asi po tom ani netouží, jemu je dobře ve společnosti těch podivných lidiček z podsvětí, tam si je jistý v kramflecích. Grant je tady excelentní slizoun, Statham je prostě Statham, furt stejná herecká poloha, kvůli který ho máme tak rádi, Aubrey Plaza je zlatíčko, pokud není zrovna zmalovaná a nesnaží se tvářit sexy (to jí fakt nejde), ale kdo mě moc příjemně překvapil, byl Josh Hartnett. Nechápu, proč a kde se takový zábavný charismatický týpek doteď babral ve svý zpackaný kariéře, snad po tomhle a Oppenheimerovi bude líp. (30.03.2024)

Rutinní Guy Ritchie. Všechno ve filmu mně přišlo bud otravné, nebo ohrané, v horším případě bez nápadu. To se týkalo hlavně neinvenční akce, která má ve filmu jen malé zastoupení, navíc se stylem podobá devadesátkovým béčkům. Filmu ani moc neprospívá parodický ráz, který nemá dostatečně vyrovnanou oporu ve scénáři. Děj také není žádná sláva a hlavně to ani na okamžik nestrhne. Víme, že Jason Statham je jakýsi superšpion, který je obklopen týmem sestaveným ze samých špičkových agentů, ženský element je zastoupen samicí Aubrey Plaza, a má zamezit nekalému obchodování s novou smrtící zbrojní technologií, takže by divák v takto nastaveném případě očekával, že se režisér utrhne ze řetězu a namísto zdlouhavých keců, opravdu velmi únavných, se odhodlá k pořádnému akčnímu reji. Nic takového nepřijde, takže hlavně sledujeme, jak postupně na scénu vypochodují ukrajinští mafiáni, turečtí mafiáni, jeden miliardář (Hugh Grant) a do toho se pro účely tajné mise naverbuje slavný hollywoodský herec. Josh Hartnett měl plnit pozici humorné postavy, celkem to i zvládal, ovšem v otřepaném a mnohdy nevýrazném scénáři se to až tak nepovedlo. A všechny tyhle postavy se mezi sebou melou, tradičně a očekávaně se handrkují, přetahují, dialogy mají být osvěžující, humorné, nebylo se čemu smát a působilo to nezajímavě. S natáčecím štábem procestujeme solidní vzdálenosti. Od Maroka, budeme křižovat evropské státy a skončíme až v Kataru. A to vše nasnímané ve špičkové technické a vizuální kvalitě, což je nakonec na filmu to nejlepší. Nevím, co se přesně stalo a selhalo při produkci tohoto filmu, který ukazuje, že scenáristicky a režijně je to rozemletá káva, co poněkud zvětrala. Herecká skvadra určitě byla připravena hrát, na place byly schopné herecké položky, jenže vše má dost průměrný rozsah a film nepřijde s žádným překvapivým a nevídaným efektem. Nezbývá než konstatovat, že i Guy Ritchie má své slabší tvůrčí dny. 5/10 (06.04.2023)

Guy Ritchie si, stejně jako Wes Anderson či třeba Christopher Nolan, již několik filmů hýčká svoje uzavřené universum, naprosto odstřižené od současné reality a proměn jejích zákonitostí, aby si v něm mohl vyprávět ty svoje kouzelné pohádky o ženách a mužích s účelem. V jeho světě se pije brandy před dvanáctou, po vstupu do dveří se nejdřív rozhlídne po všech stranách, obleky se netrhají a když dostanete nakládačku, sami uznáte, že to bylo tím, že soupeř byl prostě lepší, načež si otřete cool krev u nosu, Blbý to mají akorát anonymní henchmeni, který dostávají permanentní fatality. Ty filmy jsou prostě klukovské pokojíčky, ve kterých se během deštivého odpoledne odehrávají zápletky, díky kterým vznikají situace a obrazy, který ten klučina zkrátka chce vidět. Ukázka sympatického filmového eskapismu, které se těžko bránit. Zároveň britsploitation. (05.04.2023)