Zahraničná aféra

Romantická komédia skoro vôbec, skôr dráma o milostnom trojuholníku na pozadí nového začiatku pre porazenú veľmoc s občasnou odľahčenou atmosférou. Od začiatku sme však svedkami záberov na rozbombardovaný Berlín, skôr počujeme ako by sme videli chudobu a hlad, ale nešťastie obyvateľstva cítiť aj bez explicitných a doslovných záberov. Úplne stačí, keď postava Marlene Dietrich začne v náznakoch rozprávať o nepríjemných zážitkoch počas bombardovaní, ale aj pri oslobodzovaní. Všetci dobre vieme, čo mali na svedomí predovšetkým sovietski vojaci. Záver je trochu zbytočne happy, avšak pocit, že Wilderovi a spol. ani zďaleka nešlo len o pobavenie publika, je zrejmý. 70% (15.11.2023)

Být vojákem vítězné mocnosti, který má v Berlíně těsně po válce přístup k penězům i proviantu, tak bych si patrně také vydržoval nějakou tu svolnou Fräulein a bylo by mi zcela jedno, zda ještě nedávno zpívala Göringovi, očuchávala nohy Goebbelsovi nebo četla Hitlerovi před spaním pohádky o raketách V2. Je to zkrátka chyba velení, když pošle armádu sexuálně produktivních chlapů a nedodá jim k tomu nic, do čeho by mohly přistát nadržené výsadkářské spermie. Proto je mé mužství vztyčeno na počest kapitána Pringela, který, kdyby měl svobodnou volbu, tak by určitě dal přednost pragmatické nacistce před mentálně nedospělou kongresmankou. Marlene Dietrich mne, ačkoli jsem na ní opět nic krásného neobjevil, totiž znovu přesvědčila o tom, že i se dvěma dvojkami se dá přehrát spousta herců s nafixlovanými esy v rukávech. (06.02.2014)

Od dob Modrého anděla se bohyně Marlene a hudební génius Friedrich Hollaender takřka neopustili, nicméně vrcholy jejich spolupráce jsou k nalezení právě v těchto dvou filmech. Za 18 let urazili pěkný kus cesty a není náhodou, že po Od hlavy až po paty jsem stvořená jen pro lásku vyměnili za Iluze a Černý trh. Z rozkoše výmarského filmu do poválečného Hollywoodu to dotáhla jen elita, užívejme si tedy jejich kralování a nechme je se nechat dirigovat dalším ze zkušených kolegů - Billy Wilderem. V další rovině pak můžeme ocenit reálné exteriéry Berlína z léta 1947 a celou sérii povedených vtípů. Od hošíka, který má neustále nutkavou potřebu kreslit hákové kříže vždy a všude až po všechny ty věty mnohokrát vyšperkované zvučným "von". "Tam vás čekají samé von nóbl cihly." - "Ještě tam prší? Chlapci, jestli tam budou louže, tak mě přenesete!" (13.02.2009)

Jean Arthur jako akurátní kongresmanka, součást komise, která má v americké části Berlína prošetřit morálku vojáků. Dobrý příběh, někdy vážný (v dobrém slova smyslu), zábavný sám o sobě, byť bez nějakých výbuchů smíchu. Romantická stránka je sice naivní, ale líbivá, nemyšleno v laciném slova smyslu. # [viděno: TV, 2.0->5.1] # příběh 7 | hudba 7 | humor 3 | akce 1 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (11.08.2012)

Billy Wilder sa zručne pohybuje na rozhraní žánrov, ktoré mu idú najlepšie - od iskrivej komédie cez trpké rozčarovanie až po rozprávkovo-sladký koniec. Obsahová schéma pre naivných bláznov? Možno. Svieži scenár, vtipné elementy, parádni herci? Jednoznačne. Nezabudnem na prvú polovicu, v ktorej sa odrážali dokonalé wilderovské prvky, tá druhá už stráca baterky, no Jean Arthur je v úlohe sebavedomej kongresmanky perfektná a zamotaný scenár mi spríjemnil večerné chvíle. Filmová lahôdka pre ľudí, ktorí zdieľajú Wilderov šarm, dôvtip a žhavú romantiku. (04.08.2010)