Odysseus a hvězdy

Tvl, já to zapnu s tím, že má jít o film pro děcka a úvodní scéna celkem psycho. Zběsilá kamera, divná hudba, všechno to z toho tvořilo strašně divný pocit. A pak bum, 20 minut nudy. Pak přišlo 10 minut, kde to bylo zajímavý, pak přišla scéna s tou televizí, kde jsem si vzpomněl na Malcolma le Grice, pak přišlo dalších 10 minut, kde se nedělo naprosto nic a byla to nuda neskutečná, pak tam byla psycho scéna zabírající jakýsi ksicht na lampiónu, který pak byl v záběru rozmazaný a kamera zabírala nějaký dům, potom přišly další minuty nudy, pak to zase bylo zajímavé (a sklouzlo to někam do komedie), pak zase chvíli nuda a potom to už do finále bylo zajímavé. A takhle divně vnímám celý ten film. Nejhorší na něm ale je to, že se tam něco na začátku stane, o něčem se mluví, ale děj pak zakrní a nikam se, v tom vyprávění otce, vůbec neposouvá. Všechno podstatné se odehraje asi v posledních 20 minutách a jinak to okolo je vlastně vata. A že by to mělo tak silnou atmosféru, aby to drželo v nějakém napětí, to fakt ne. Ve své době to nejspíš fungovalo, triky odpovídají době a místě vzniku (a jestli tady kvůli nim někdo snižuje hodnocení, tak je vůl, Československo 1976 nebyl Hollywood 1976, to už si u Cesty na Měsíc můžeme stěžovat, že tam nejsou CGI efekty a Měsíc má oči). Takhle to není špatné, ale když se tam většinu filmu nic neděje a atmosféru to nemá, celé to ve finále kazí. 3* (28.04.2019)

Jako mladý chlapec jsem ten film děsně žral, nicméně s postupem času musím říct, že jsem si opravdu pamatoval hlavně ty scény s kamenem a koulí, no a pochopitelně s kočičkou. Po dlouhých letech jsem film opakovaně viděl se svými dětmi a ty mezihry byly opravdů dost děsivé. Takže z nostalgie ty tři dám. (30.03.2010)

Hodnocení v rámci svého žánru (rodinné sci-fi), kterým snímek naprosto bez diskuze je, lze směle uvažovat o nadprůměru. Celková podstata dětské fantazie s formou energie jiného druhu, jenž se dostala na Zemi, přináší klasicky precizní pohled Oty Hofmana na svět dětí. I celkové vyznění setkání tohoto československého druhu není vůbec špatné. Forma mimozemské energie, která zde byla ukázána, je velmi originální a podstata této komunikace, tedy sběr informací o planetě, vyznívá ve finále perfektně, a tím bourá určitou hranici naivity, kterou mohou vyvolat třeba vize počítačové učebny. No. A jelikož režisér Ráža oslovil hudebníka, jenž svými tóny a melodiemi uměl skutečně komunikovat a vyvolávat atmosférické vlny, není o nadprůměru nutné již více diskutovat. Liškovo tajemné cvakání si prostě hvězdičku navíc zaslouží. Dětští herci (na jedno použití) nejsou nikterak křečovití, či jinak herecky oslabení a tajemný, ojedinělý sci-fi příběh si lze s nimi v klidu vychutnat. (23.03.2014)

Jako malý kluk jsem se při tomto filmu dost bál, zejména té mimozemské kuličky. Na druhou stranu jsem jí hrozně chtěl mít (spíš ten kámen), abych mohl zastavovat dopravu:-) Film je dobře natočený (styl by se dal malinko přirovnat ke Spielbergovi) triků zde moc není, ale práce je odvedena dobře. Pro fanoušky sci-fi příjemné pokoukání. (05.08.2003)

O tom co způsobila tajemná kulička ukrytá v šutru. Sci-fi příběh scénáristy Oty Hofmana určený dětskému divákovi dnes vyniká nostalgickou formou dětské fantazie a snů. Na svou dobu výtečný snímek, který po trikové stránce krapet zestárnul, ale příběhem a uvěřitelnými dětskými hereckými výkony je stále koukatelný. Zpracování je jednoduché s použitím malého množství triků. Ale ve výsledku vypadá dokonale, což dokazuje pravdivost hesla, že někdy málo znamená více. Film také nese jisté poselství, kterým je vlastně celý příběh ukončen. Trochu to vyvolává úsměv, ale pro dětského diváka to vyznívá jednoduše a srozumitelně. Jedná se o odpočinkový film, který svým tajemnem dokáže zaujmout i po tolika letech. (23.07.2014)