InJo

Trochu neprávem zapadlý akčně-thrillerový western, který svou špinavostí nezapře vznik v 70. letech. Duel nesmiřitelných drsňáků ze staré školy, stárnoucího zásadového šerifa a pomstychtivého lotra, se v akci rozhodně neštítí cákánců krve ani násilí na ženách (inspirace Peckinpahovými drasťáky je dost zjevná). Kromě spolehlivého Hestona a nevyzpytatelného démona Coburna zvládnou zaujmout i někteří členové padouchovy rozmanité bandy. Přitom je prakticky jisté, že výtečný Coburn by záporáckou stranu utáhnul i sólo. První hodina je sice celkově spíš průměrná, výsledný dojem ale hodně táhne nahoru hutná a nonstop napínavá poslední třetina, která graduje bez většího zaváhání. Andrew V. McLaglen byl vždy rutinér bez vlastního rukopisu, za tuhle poctivou chlapáckou žánrovku se ale stydět určitě nemusel. 70 %

Krásně vypadající vývar ze dvou stěžejních sci-fi Jamese Camerona (T2 a Avatara). Po stránce designu, výpravy a triků prvotřídní práce, která na "směšných" 80 mega opravdu nevypadá. V tomhle je Stvořitel vítaným protipólem netflixovských tuctovek, které i při 200miliardových rozpočtech budí dojem trochu lepších televizáků. Se zbytkem je to ale už slabší. Příběh filmu stojí na osvědčených základech dobře známých z jiných velkých scifáren - lidstvo ve válce se stroji, AI lidštější než lidé, hrdina zrazující svůj lid, sbližovací trip dvou rozdílných povah apod. Žádné ze silných témat či načrtnutých motivů však film divákovi nedokáže prodat naplno. Filosoficky je to povrchní a okoukané a okázalé dolování emocí příliš nefunguje kvůli značné vyprávěcí zkratkovitosti. Vztah Washingtona s robotickou holčičkou není dojemný, protože by byl dobře vymyšlený a odprezentovaný (jako v T2, Loganovi nebo seriálovém The Last of Us), ale v podstatě jen kvůli hereččině roztomilosti a bezelstnosti její role. A to je málo... Edwards toho ve dvou hodinách chce říct hodně, místo novodobé žánrové klasiky ale stvořil jen prvoplánovou naháněčku s několika výraznými logickými dírami (bomba na zádech) a zásadními nejasnostmi (nedostatečně vykreslený svět, podivný ne/konec). Škoda, určitě se z toho dalo vytěžit víc. 65 %

Ne, není to dobrý - a to přitom určitě budu (opět) patřit k té "spokojenější" části publika. První tři díly taky nebyly žádné žánrové zázraky, všechny ale měly akčními legendami oplývající obsazení, které samo o sobě pokaždé jakž takž dokázalo kompenzovat účelově slátané scénáře a nedotažené pokusy o stylizaci do akčního filmu 80. let (přitom ve čtvrtém Rambovi se to Slyovi povedlo takřka dokonale!). Čtvrtí Postradatelní už ale působí vyloženě vyčpěle - přesunout fokus na Stathama nebyl špátný nápad, protože nenáročnou žánrovku stále dokáže v pohodě utáhnout. Se vším ostatním už je ale problém. Stáří známí už nemají co nového nabídnout (Lundgrenovy problémy se zrakem toho moc nezachrání) a práce s nováčky je těžce zoufalá. V lepším případě tu máme nezáživné náhradníky (50 Cent a Scipio) původně plánových herců (Crews a Banderas). A v tom horším Megan Fox jako sexy drsňačku. Před zhlédnutím bych nevěřil, jak moc může být její účast ve snímku katastrofální. Když má být sexy, je otravně afektovaná. A když drsná, je až směšně nepřesvědčivá. Ale hlavně má v každém záběru na ksichtě tolik mejkapu, že vypadá jako oživlá vyphotoshopovaná fotka nějaké druhořadé instagramové "modelky". Jednotlivé akční scény nejsou špatné (hlavní fight mi přišel vcelku ok), ale občas je kazí dost mizerné triky. Duo borců z Asie (Uwais, Jaa) se naštěstí podařilo využít vcelku uspokojivě, vizuální ošuntělost a celkovou lacinost tohohle sequelu by ale nedokázala patřičně vyvážit ani sebevětší herecká hvězda. 50 %

Třetí Equalizer je v podstatě ryzí seagalovka, akorát místo špekatého, herecky netalentovaného a obludně narcistního ližprdelky východních diktátorů je tu v hlavní roli dvouoscarová továrna na charisma, které ani blížící se sedmdesátka nikterak neubírá na absolutní coolovosti. Stylový, atmosférický a skvostně vygradovaný úvod mě hodně namlsal, zbytek ale jede podle té nejohranější scénáristické šablony, jakou může staromódní akční film s těžkotonážním westernovým jádrem vůbec mít.  Řemeslně je to úplně ok, ale ta bohorovnost a naprostá nepřemožitelnost Denzelova hrdiny filmu zbytečně ubírá (obzvlášť v nehezky odbyté finální akci) na napětí a toliko potřebných emocích. Další díly netřeba. 60 %

Tři hodiny vědeckých a politických debat v unikátním (anti)blockbusteru, který kromě složitosti a nevyzpytatelnosti dějin, soubojích obřích eg (a asi tuctu dalších zajímavých témat) je hlavně působivým pojednáním o svědomí a zodpovědnosti. Nolan si zaslouží maximální uznání už jen za to, že v éře nekončícího přísunu superhrdinského balastu, stále zoufalejších snah o oživování vyšeptalých franšíz a masivní tvorby podbízivých a úmorně marných filmů-produktů (zdravíme předražené netflixovské "pecky") dokázal udělat obří událost a hit z dlouhatánské konvezační biografie, která kvůli adekvátnímu pochopení veškerých dějových a myšlenkových vrstev vyžaduje kromě aspoň základního povědomí o dobovém kontextu zejména velkou trpělivost a nonstop soustředění. Oppenheimer je kvůli tomu při prvním zhlédnutí na usledování poměrně náročný (jak už je ostatně u režiséra zvykem). Naprosto chápu, že to někomu připadá nudné a neusledovatelné. O to víc však doporučuju dát si co nejdříve druhou projekci, která k většímu docenění tohoto filmového monstra dozajista přispěje. 90 %

Nejlepší role Jasona Stathama. :))

"Jste Němec, Vollere. Nesnažte se být vtipný." Poslední díl mé možná vůbec nejmilovanější filmové série dopadl tak, jak vzhledem k některým okolnostem (Fordův věk, absence Spielberga coby režiséra) zřejmě dopadnout musel. Mnozí jistě doufali v zázrak, ten se ale nedostavil, přestože angažování Mangolda rozhodně dávalo smysl (Logan je velká pecka) a herecké obsazení se povedlo výtečně (byť obsazení Madse Mikkelsena závanělo až příliš velkou sázkou na jistotu). Každopádně jsme se dočkali zřejmě nejslabšího dílu, jenž dokonalosti prvních tří snímků určitě nedosahuje (kvalitativně poměřovat se tak může pouze s mírně problematickou čtyřkou). Na druhou stranu se ale nejedná o žádnou katastrofu, kterou by bylo třeba hlasitě odmítat či ignorovat. Flashbackový prolog s digitálně omlazeným Fordem je výborný fanservis a i hlavní dějová linie, i když nemá údernost a preciznost předchůdců, má dost co nabídnout. Akční scény dokáží strhnout, Ford je stále vynikající tahoun a finále je i přes některé díry a nejasnosti ve scénáři vlastně velmi dobré. Nejsilnější stránkou filmu je však nečekaně Indyho osobní linie, která je překvapivě depresivní (přičemž hlavním důvodem rozhodně není Indyho stáří). ___ Pětka je spíš než plnohodnotné pokračování milá připomínka toho, jaké blockbustery vládly kinům v 80. letech minulého století. Mohli bychom do nekonečna spekulovat, jak by ten film vypadal, kdyby ho natočil Spielberg, za jeho obřím komerčním neúspěchem ale stojí především dvě příčiny. Hardcore fandové měli kvůli lásce ke "svaté trojici" možná až nesmyslně vysoká očekávání, která film zkrátka nemohl ustát a tak ho mnozí zřejmě raději zavrhli předem, a že dnešní mladá generace nemá k téhle značce (a staromódním dobrodružným snímkům obecně) na rozdíl od Star Wars žádný hlubší vztah (ano, hanba jí). 75 %

Kapitola 4 je v akčních scénách ještě spektakulárnější a celkově monstróznější než předchozí díl (a to už je co říct). Ve třech monumentálních setech (hotel v Japonsku, noční klub v Německu, ulice Paříže) Stahelski se svým týmem geniálních choreografů a všehoschopných kaskadérů předvádějí vysokou školu akčního řemesla a servírují divákům (další) strhující kombinace úchvatných kontaktních soubojů, masivních videoherních přestřelek (záběr zvrchu je vyloženě lahůdkový) a divokých honiček. Minimálně stejně mě ale film dostal i skvostným castingem, prací s postavami a hlavně neokázalým 'john-wooovským' pojetím, kdy musí hrdina čelit kromě armády bezejmenných (v jednom případě dokonce doslova) vrahounů  také svému dávnému příteli. Právě díky skvěle zkonstruovanému vztahu Wicka s Cainem (Donnie Yen je pro mě hlavní hvězdou filmu), jejichž společné scény nenásilně generují silné emoce (posezení v kostele je okouzlující), si mě tahle velkolepá a audiovizuálně omamná řežba natolik získala. Kdyby tvůrci některé akční scény bezdůvodně tolik nenatahovali a nedováděli místy do absurdna Wickovu nepřemožitelnost a nezničitelnost, bylo by to dokonalé. 85 %

Vocasy na tripu jsou přesně tím, co slibovaly trailery - velmi vulgární parodií rodinných filmů o roztomilých zvířátkách. Nic geniálního, pokud vás ale baví nekorektní blbiny typu Méďa nebo Buchty a klobásy, tohle je ve stejném duchu. Český dabing (v originálním znění v českých kinech snímek vůbec nebude) je v případě nadávek snaživě kreativní a jeden populární song od Miley Cyrus díky tomuto filmu nabyl smyslu existence. 60 %

Malý klenot. Pozvolna a mírně komplikovaně vyprávěný, ale zato hodně drsný (místy až hororový) a velmi působivý pohled na Divoký západ očima aristokratky (Emily Blunt) a indiánského stopaře (boží Chaske Spencer), jejichž cesty svede dohromady tragická událost. Navíc je tam k vidění plejáda skvělých záporáků, z nichž většina jsou odporné zrůdy (duševně i fyzicky). Fanoušci Cormaca McCarthyho by určitě měli zkusit. 90 %