InJo

Zoufale neinvenční (to by teoreticky zas až tak moc nevadilo) a nezáživné (to už vadí hodně) pseudo katastrofické... nic. Nuda od začátku do konce (což při takřka 150ti minutové délce opravdu není příjemné). V podstatě mě fascinovalo, jak moc byla ta hromada postav nezajímavá, nevýrazná a mně osobně úplně ukradená. Vůbec se nedivím, že jsem předtím o tomhle filmu nikdy neslyšel - něco tak tuctového a snadno zapomenutelného by zapadlo snad v každé době. 40 %

Hustá divočina, ve které když se rozjede akce (především v podobě parkourových honiček a kontaktních soubojů), dostane fanda žánru neodbytný pocit, že bůh opravdu existuje. Aneb vražedně skvělá kombinace dokonalé choreografie a snad ještě lepšího nasnímání (a hudby!). V neakčních scénách je to sice kapku nuda a brát to jakkoliv seriózně by se nedalo ani pod vlivem těch nejomamnějších látek, ale jako totální oddechový výplach se skromnou délkou je to skoro bezchybné. A ti dva pánové v hlavních rolích (David Belle a Cyril Raffaelli) jsou nehorázní borci (o jejich hereckém nadání samozřejmě nemluvím)! 70 %

Tohle prostě musí vidět každý, kdo má aspoň trochu kladný vztah ke sci-fi. Abrams ve svém druhém filmu dává jasně najevo, že mu není cizí patrně žádný žánr a že každý jeho další snímek bude jistě velmi očekáván. Restart jednoho z největších filmovo-seriálových fenoménů si s největší pravděpodobností nemohl najít lepšího resuscitátora. Tenhle talentovaný pán totiž od začátku do konce jasně projevuje své nadšení pro věc (tak výrazné tempo, dynamiku a množství vymazlených záběrů má jen málokdy na svědomí nezainteresovaný tvůrce) a především bez problémů zvládá přechody z humorných a nevídaně odvázaných pasáží (zaznění Sabotage od Beastie Boys bych zde nečekal ani ve snu!) k dokonale vyhroceným a emocionálně působivým momentům (kterých je vskutku nemálo). Na novém Star Treku je skvělé a velkolepé vše od netriviálního scénáře, přes místy vyloženě strhující akci (plošina!), efekty, až k výkonům celé herecké posádky (hlavně chemie mezi Pinem a Quintem je fantastická). Ačkoliv nejsem vůbec trekkie, tak panu režisérovi se ho ze mě málem podařilo udělat během pouhých dvou hodin... 90 %

Impozantní a originální náhled na superhrdinskou tématiku. Plus ještě další asi desítka témat a motivů, až se divím, že je vůbec možné, že to celé docela dobře drží pohromadě a nepůsobí to přeplácaně. Alan Moore musí být asi nesmírně inspirativní člověk s ohromujícím přehledem a já (ačkoliv zatím nedotčen jeho legendární předlohou) se vůbec nedivím, že nejeden renomovaný filmař dal raději od této monstrózní a těžko uchopitelné látky ruce pryč ještě před začátkem natáčení. Strážci jsou totiž totálním odklonem od klasických, jednoduchých a lineárně vyprávěných komiksů o boji dobra se zlem. Postavy jsou nejednoznačné a různorodé, jejich motivace uvěřitelné a některá vyznění, situace a momenty vskutku podnětné a výborně vymyšlené. Snyderovo silně vizuální pojetí je opět velmi sexy a v některých scénách (hlavně asi v těch akčních) skoro dokonalé a velmi stylové (pěkné zpomalovačky apod.). Po zhlédnutí původního i režisérského sestřihu řadím Watchmen bez většího váhání mezi nejlepší komiksové velkofilmy, které jsem kdy viděl. 90 %

Pokud překousnete přílišnou banálnost a předvídatelnost děje, budete v sedmém nebi, jelikož GRAN TORINO je nejlepší film o stáří široko daleko. Napovrch neskutečně vtipný a staromódně frajerský, uvnitř zatraceně procítěný, trefný a hodně naléhavý. Clint ze sebe sype jednu politicky nekorektní hlášku za druhou a přitom nás učí, jak se chová správný chlap. A všechno mu to vychází až nechutně dobře. GRAN TORINO je jednoduchá, ale přesto perfektní (sebe)reflexe specifické herecké ikony (Walt Kowalski je vlastně jenom "převlečený" Harry Callahan v důchodu) a zároveň života na běžném současném americkém předměstí. Už jen za to, jakým způsobem se Eastwood naváží do chování a manýrů pouličních gangů a vlastně celé současné mladé generace (především scény s Waltovou vnučkou jsou úžasně zábavné), by si zasloužil pomalu metál. Krásná záležitost, na jejímž konci jsem byl hodně naměkko... 95 %

Velká spokojenost. Svěráci jsou zkrátka sázka na jistotu a i Vratné láhve jsou typickým českým hřejivým filmem, který sice hladí po srsti, ale tak chytře a uvědoměle, že si (vyloženě) stěžovat nebude asi nikdo. Také mám problémy s nepříliš vhodnými a lacinými snovými scénami, nepřehlédnutelně špatnou nehodou na kole a občasnou ztrátou tahu na bránu, ale scénář Svěráka seniora je jinak opět náramně životný, netriviální a plný parádních postřehů a situací (značně mi imponovaly úvodní scény zastihující hlavní postavu ještě jako učitele, které jsou velice trefné a o to smutnější). Bohužel mě ale také mrzí, že (dle mého ohromný) talent Svěráka juniora je zde v podstatě nevyužitý, jelikož takový příběh na první pohled neumožňuje žádné velké režijní exhibice (ačkoliv ohledně této poznámky by mi mnozí jistě dokázali zdatně oponovat, přeci jen opravdu dobrý režisér se pozná tak, že dokáže zajímavě a neotřele zpracovat takřka jakýkoliv námět), ale skutečné jádro pudla bude spíš v tom, že Jan nechtěl strhávat pozornost na formu, ale jistě mu šlo o to nechat vyniknout obsah (a výborné herce, z nichž nejvíce utkví Daniela Kolářová a uměřený Macháček), který má co říct snad všem generacím. Málokterý film o staří totiž dokáže oslovit i mladé. Vratné láhve to svedou bez větších potíží. 80 %

Frajer Luke z internátu. Dobrý, ale pro mě ničím objevný film, ve kterém hrají prim skvělí herci, syrovost a patřičná gradace, ale ta neoriginalita a dějová nepřekvapivost mi prostě trochu vadí. Pokud nemáte příliš nakoukáno, budete nadšeni (a možná i zděšeni) ještě dlouho po skončení filmu. 70 - 80 %

Solidní romanticko-dobrodružný velkofilm klasického hollywoodského střihu, jen je prostě škoda, že je tak očividně nekompaktní, rozpadající se na dvě části, z nichž ta druhá na první nenavazuje příliš plynule a působí tak trochu nadbytečně. Takže jsou to nakonec opravdu dva filmy v jednom, sice oba ucházející, ale bohužel k sobě sešité ne zrovna nejkvalitnější jehlou. Například u Titanicu nebo Bayova Pearl Harboru je přechod z jednoho žánru do druhého naprosto logický a hlavně nevyhnutelný. Jinak ale nemám větších výhrad - krásně se na to kouká od začátku do konce (nejeden záběr by si zasloužil zarámovat a pověsit na zeď), je to svižné (v tempu se takřka vůbec nepolevuje), nenudí to a ani (vzhledem k nadstandardní stopáži) neunavuje. Jackmanovo chlapácké charisma opět funguje na sto procent, Nicole Kidman je stále krásná a sympatická a David Wenham příjemně překvapil v (pro něj netypické) záporné roli. 70 %

Tak tohle chvílemi dost bolelo. Poslední polibek je film, který celkem úspěšně zničí (nebo alespoň hodně naruší) vaše vžité představy a sny o šťastných dlouhodobých vztazích a názorně předvede, že i když v životě dosáhnete všeho, o čem jste kdy snili, stejně vám to asi nebude stačit a ze strachu ze stereotypu a předčasného "konce života" se snadno dopustíte neuvážené, ale o to osudovější chyby. Rozhodně jeden z těch lepších a uvěřitelnějších vztahových filmů z těch, co jsem zatím viděl. 90 %

Na Finchera příliš nekonfliktní a relativně konvenční snímek, ze kterého jsou všichni u vytržení díky zápletce, perfektnímu formálnímu zpracování (viz výtečné triky, masky a místy vyloženě skvostná kamera) a dobrým hercům. Těchto lidských, dojímavých (finále láme srdce spolehlivě) a divácky líbivých 'životopisů‘ už jsem ale asi přeci jen viděl tolik (stále jim však vévodí Forrest Gump), že už mě bohužel ani opravdu podivuhodný případ Benjamina Buttona nedokázal zaujmout tak, jak bych si sám přál. Sice je nad čím dumat a té správné audio-vizuální krásy film také nenabídne málo, ale minimálně přepálená délka v kombinaci s nepříliš vzrušivým tempem vyprávění a vzhledem k tomu i poměrně malý počet vskutku vynikajících scén mě prostě nutí nějaké to procento z hodnocení strhnout. Asi budu za nevyzrálého cynika a otravného šťourala, ale já chci zpět raději starého Finchera, který byl taktéž precizní, ale hlavně sympaticky divoký, drsný, osobitý a novátorský. 70 %