Olík

Rap, Goths.....při sledování právě těchto dvou dílů dokumentárního cyklu, mne evokovalo k definici dalšího kmene, kmene Bohdan Bláhovec, kmene nic nedefinujících dokumentaristů. Co teď vím nového o goticích.......že chodí odívání do tmavého.......ne to už jsem věděl.........jo, že si můžou pronajmout hospodu.

Punk a Tatoo, kdybych se měl s pistolí u hlavy přihlásit k příslušnosti k některému z cyklem nabízených kmenů, byly by to právě tyto dva. A proto co se týče jejich krátkometrážní zdravice musím konstatoval zklamání a velké zklamání. Co to jako bylo? Ospalý medailonek leklé divnoženky? Když už nedisponuji nadbytkem času, tak proč si vyberu ten nejméně vypovídacího pohledu? Jestli jste co se týče tetování panicové a chtěli jste si na něj utvořit nějaký názor nebo se o něm něco bližšího dozvědět, tak tady nehledejte!?!?!?!

Zadejte si do slovníku synonym (třeba internetového) pojem "upřímný"......"srdečný; prostoduchý; přátelský; opravdový; otevřený; dobromyslný; přímý; poctivý; přímočarý; čestný; bodrý; dobrosrdečný; nelíčený"....tak tohle všechno je Máma na tahu, sympatická kombinace civilní a ztřeštěné komedie, jejíž ambicí není prorazit hráz, ale pouze prosté zabavit.

Jeden z těch dílů, který má svojí jasnou vypovídací hodnotu a především díl, který mne doposavad nejvíce donutil přemýšlet (za což tedy klouboček). Obrázek možná nejšťastnějších lidí na světě si celou dobu jede svoji duhovou linku a neplýtvá materiálem při nic neříkajících pasážích (s čímž se perou předešlé díly).....bohužel tato subkultura by si zasloužila nějaký časosběrný dokument, více minut, hlubší vrt, protože kromě otázky "zda můj způsob života mne činí šťastným" (což považuji za to nejdůležitější poslání tohoto dílu) nejde než se nezamyslet nad tím jak novodobý hippie žijí celý rok, čí jsou ty pozemky, jak v zimě, co nemoci, zranění, vyšší moc..........otázky, otázky, otázky a já chci odpovědi, odpovědi, odpovědi!?!?!?!

Již není potřeba dalších slov......vše bylo řečeno v komentářích předešlých dvou jihočeských "ha ha, ho ho, hi hi" taškařic. Snad jenom tolik, že pokud jednička s dvojkou byly o ničem, tak trojka je supermegaultrahiper o ničem........a to je svým způsobem také umění :D

Je mi líto (nebo vlastně není), ale zase vůbec nic. Opět jsem dokoukal (občas jsem si zakroutil hlavou, ale dalo by se říci, že bez vážnější újmy na zdravý) a jako u dvojky žádný dojem. Vždyť to nemá žádný děj, jenom takové nahazování rádoby strašně humorných gagů (zkoláčkovaná babka na trampolíně, stejně indisponovaný starosta atd.) do prázdna. Dolanský mě opět iritoval (na štěstí byla jeho postava upozaděna), umělé babky samozřejmě také, lézt na nervy mi začala i Vondráčková s Langmajerem. Hokejky jako "as himself" role zlatokopčích terčů jsou tu spíše pro prázdný efekt (i když třeba se Smoleňákem by se dalo pracovat) a celé to je stručně řečeno o ničem. Jestliže Troškovy Hoštice získaly díky trilogii Slunce, seno... na turistické atraktivitě, tak Holašovice mohou děkovat bohu, že jsou díky svému selskému baroku dávno provařeným cílem, protože hádám, že se nenajde mnoho fetišistů, kteří budou zvědaví na místo, kde Jakub Voráček ladil svou formu.

Akce, efekty, hravost, humor.......barevné loutkové divadlo jednadvacátého století. Možná tak trochu kašovitá kravinka pro děti hnaná na efekt, ale dle zdejšího hodnocení a dle mých soukromých pocitů hnaná správným směrem. Nevím jak vy, ale já osobně preferuji ty Hvězdné války, jejíchž datum nezačíná číslovkou "2" nemluvě o tom, že z toho všeho přehršle komixových hrdinů různých schopností, kteří se denodenně objevují mám třetí stupeň kopřivky a tak na mne Strážce galaxie, přes veškeré klišé a omleté schémata, zapůsobili jako kornout zmrzliny na odtučňovacím táboře. ps: nepamatujete si někdo náhodou, jak si říkal ten chodící strom?:D

Zatím nejpřirozenější a pro většinovou společnost svým významem nejsmysluplnější díl cyklu. A i když se v jádru ukázalo, že skuteční skinheads, kromě toho že nejsou nacisti, nemají světu vlastně vůbec co říci, tak jenom to vyvrácení hromady předsudků, které jim od doby Orlíku byly nakydány na hlavu, má hodnotu dalších 100 minut filmařsky atraktivnějších záběrů. I když.....ono několik minut zmiňovaných filmařsky atraktivnějších záběrů na úkor zpomalených pohledů na tančící nebo fandící "holohlavce" by přece jenom celkovému obrazu pomohlo. Za největší devízu lze považovat účast dvou person tuzemského hnutí, které pražské skins rozdělují na „buqičákovce“ a „červeňáky“ a to praktikující encyklopedii Vláďu Červeného a respektovanou postavičku Buqičáka, jejichž přítomnost dává zapomenout na hluchá místa, které jsou otravnými mouchami celého cyklu.

Jako neznalí stejnojmenné seriálové předlohy z produkce HBO jsem po prvním pohledu na hlavního hrdinu (nutno dodat, že obraz zkázy ještě dotvářel Nate Torrence) lehce propadl panice.....čekal jsem trapnost, humor založený na jednoduchosti a infantilnosti. Soudil jsem knihu podle obalu a nakonec jsem ani nebyl daleko od pravdy, ale ta všechna prostota měla svůj specifický přesah. Přesah, který neumím vysvětlit, ale něco mne takovým zvláštně zvráceným způsobem pohladilo. Pro mne rozhodně velmi milé překvapení....jdu se porozhlédnout po seriálu.

Ano, další komu se podařilo lapit do svých marketingových sítí mou ještě ne čtyřletou dcerku. Máme panenku Annu, máme panenku Elsu, máme i pryžového Olafa....ale za mne pouze sněhová tuctovka. Jedna postavička hodná, jedna zlá, jedna statečná, jedna zábavná.....jedna velká šablona co se týče pohádkového příběhu, jedna velká šablona co se týče animovaného filmu. Ale co, malé se to líbí, takže fajn :D