MarekT

Utržené končetiny, rozšlápnuté hlavy, hořící těla... Ano, i tohle se v českém filmu vyskytuje. Ve svém smyslu jakási odpověď východního bloku (podílela se i SFRJ) na Eda Wooda a podobná hollywoodská sci-fi z padesátých let, na které jsou nejpozoruhodnější jména, která se na vzniku podílela - scénář psal Miloš Macourek (částečně lze jeho rukopis rozpoznat, například když harmonikář říká "Je tu nějaké horko.", jinak zbytek je paskvil a jedno z jeho nejslabších děl), samotnému monstru dal život Jan Švankmajer (asi nejhorší věc, na které se podílel, jelikož svůj účel ta příšera ani v nejmenším nesplňuje) a ve vedlejších rolích známí čeští herci. Jinak, co o filmu říct... nemohu použít jiná slova než třeba u Plan 9 - tu a tam nechtěně zábavné, ze začátku ovšem nudnějšího rázu. Ty "děsivé" momenty, které jsem tu vypsal, rozhodně ve filmu vypadají úplně jinak, to stejné se dá říct o zde vyobrazených scénách v galerii - na obrázku potenciál mají, při sledování jsem se buď smál nebo jen zíral. Pozoruhodné je, že okolo třicáté minuty samy postavy v podstatě předpoví konec filmu a tvůrci se ani nepokusili udělat nějaké překvapení (klidně i sebehloupější, aspoň by to byla větší zábava). Jediným kladem je slušná titulní skladba, která se k filmům tohoto typu hodí. Suma sumárum jedna hvězda za to, že si to do koše hodit úplně nezaslouží, hlavně když jako já jste sběratelem podobných bizardit. :-) Navíc to nesplňuje moje definice pro hodnocení nejnižší. P.S. Na celoplošné televizi možná film nikdy neběžel, ovšem CS Film jej již několikrát reprízoval.

Slušná komedie s vynikající zimní atmosférou (nepamatuji si, kdy naposledy jsem viděl tak nádherný popis tohoto období), škoda, že přítomnost jinak bezchybného Bolka Polívky ubližuje filmu v tom, že jsem si i díky moravskému bardovi často vzpomněl na jeho životní roli v Dědictví, která je ale charakterem úplně odlišná než tahleta - Bohuš rozhodně nebýval takový nešika a smolař. Oproti pozdějšímu dílu Chytilové je navíc tento film odlišný v tom, že ta hořkost, propojená zde ruku v ruce s prim hrající komedií, je zde značně cítit. Ovšem když na to tak přijde, tak srovnání s Dědictvím je trochu mimo mísu, i když hlášky jako "Pivo podáváme jen k jídlu" vyvolávají vzpomínky (nadto si myslím, že ta věta tady není zrovna vtipná). Mimo vtipných scén je film zajímavý i jako ojedinělé setkání pánů Polívky a Svěráka, kteří představovali vždy odlišný typ herectví a humoru. Sice jsem už před filmem věděl, že Chytilová dokáže běžný život převést na plátno přijatelným způsobem, ale i tak té půldruhé hodiny nechci nějak litovat, už kvůli osobitému Polívkovi, který, jak vidno, se už v mládí jevil jako výrazná postava tuzemského herectví (a i dnes ze svého naturelu nic neztrácí).

Po dvou letech jsem se rozhodl poctit svojí návštěvou kino právě tímto snímkem. Padl mi na přelomu roku do oka, ať už svým námětem - na mírně ohraný děj o událostech roku 1968 totiž mělo být pohlíženo z polské strany, navíc se projektu upsali vesměs vynikající herci... Na cestě do kina jsem už ale bral na vědomí nepříznivé recenze, ovšem i přesto do dnešní páté hodiny odpolední žila nděje, že by to nemusel být až tak špatný film. Nestalo se tak a tady jsou moje výhrady. Mělo se jednat o komedii, čekal jsem nějakou v polském střihu, ne zrovna druhý Den cvoka, ale nějaký ten oddech. Žel, nezasmál jsem se, pouze jednou jsem se uchechtl (vzápětí jsem si však uvědomil, že šlo o nedomyšlenou blbost) - "řízky po polsku". Zbytek vtipů se až na nepatrné a zmínky nehodné výjimky točil okolo toho, že například někdo spadl z parapetu, nebo sprosťaniček na tisíc způsobů - co chvíli létají z úst "kurvy" apod. - těch deset diváků, co byli v sále se mnou, se samozřejmě nemohlo nesmát. Velkou fackou bylo taktéž vykreslení jednotlivých národů, hlavně Poláků coby, plytce řečeno, jakýchsi primitivů... A jestli si někdo myslí, že by to herci mohli zachránit, tak omyl - Dušek snad nemohl zahrát hůře a spokojeně mu sekunduje dvojice děvčat Issová - Zoubková (zvláště druhá jmenovaná, nechť radši zůstane v Ordinacích). Aspoň, že Menzel či Polívka hrají solidně, škoda, že je charaktery jejich postav posílají také ke dnu. Tím jsem tak nějak nakousl scénář - dějová linie natolik mizerná, až jsem měl pocit, že se tam vlastně nic nestalo - pomalu čekám nějakou "akci" a oni se hned loučí, v duchu si říkám "to už je těch sto minut za námi?". Nehledě na to, že nechápu funkci postavy hluchoněmé dívky. Vzhledem k původním očekáváním okolo letošního jara, kdy jsem tipoval průměrné hodnocení okolo šedesáti procent, velké zklamání, škoda, že zrušili Plyšového lva, jednoho adepta na cenu bychom měli. Jednu hvězdu dávám za to, že zmínění Polívka, Menzel či Hrušínský asi neumí roli zkazit, byť jsou k tomu vyššími silami nuceni.

Psal jsem-li někdy, že v českých podmínkách nelze natočit dobrý muzikál, tak jsem se pletl a svá slova beru zpět. Pro mě rozhodně nejlepší český... pardon, trocha patriotismu s dovolením neuškodí - moravský muzikál. Příjemná podívaná, tak trochu padnoucí do letní atmosféry, která výborně převedla divadelní látku na plátno - vlastně ono se nejedná ani o film, jako spíš o záznam představení pod širým nebem. Jinak by to ale udělat nešlo - co vím z otcova vyprávění, který narozdíl ode mě má v paměti i zážitek ze samotného divadla, důležitý byl kontakt s divákem, protože určité prvky se údajně obměňovaly. Což hovoří ve prospěch scény - reprízy by byly i nadále něčím novým, zatímco u filmu při opakované projekci vidím totéž. Jestli jsem někdy kritizoval české muzikály, bylo to proto, že ve mě plane přesvědčení, že většina herců neumí zpívat. Miroslav Donutil ale k vynikajícímu hereckému výkonu přidává i hudební, v opačném gardu se dá vyjádřit o jeho partnerce Ivě Bittové, která coby zpěvačka přidala i skvělé civilní hraní. Tím bych se dostal k výkonům obecně - ač bych si určité tváře nedokázal spojit se jménem (přece jen, ač Brňák, tuto generaci vzhledem ke svému věku nepamatuji), budu na všechny zúčastněné (tady by si zasluhoval vypíchnout především pan Bolek Polívka) vzpomínat v dobrém, protože se už nějakou dobu nestalo, aby každá replika z filmu zněla tak přirozeně a ne suše oddeklamovaná jako v dnešní době (tady bych zahrnul i zahraničí). Skvělý film, díky kterému si budu ještě více vážit naší specifické brněnské kultury, která disponovala (minulý čas proto, že nevidím v dohledné době podobné persony jako Donutil s Polívkou) ohromnými osobnostmi. Rád se i přes zmíněné nevýhody oproti divadlu podívám na hochy od Provázku znovu.

Aneb jaké vtipné věci nás provázely hodinami angličtiny (ale v českém znění). Dlouho jsem se obával, jak bych tyto příběhy ze vzpomínek hodnotil, ale jakmile jsem vešel do tohoto profilu a spatřil plakát, mírně jsem se rozesmál - bylo jasno. Pět hvězd nedám jen proto, že ty odkazy, o kterých tady mluvíte, mě coby žáka osmé třídy minuly (tehdy jsem věděl o Hitchcockovi akorát to, že byl slavný hororový režisér). Stejně hodnotím i další na druhém stupni viděný kousek "A Close Shave" (O chloupek).

Sice dost chaotický začátek, ale vášnivý dialog s vyčerpávajícím jsou natolik výborné, že těch pět hvězd rád dám.

Další důkaz toho, že Švankmajer je jedním z mála Čechů (přesný počet bych spočítal odhadem na prstech jedné ruky), kteří by dokázali vytvořit dobrý film s hororovými prvky. Škoda, že mi jen přijde, že jednoduchého nápadu rozpohybování předmětů využívá až moc často. Jelikož zde není žádný odkaz, s dovolením tu mám jeden - http://video.google.com/videoplay?doc-2920375219019187411&ei=F2lwSuKQE53a2gKooL3GAw&q=Do+pivnice&hl=en

Když se spojí Čech s Germánem, nedopadá to zrovna dobře. Na výsledku je vidět sice česká škola, ale je to jaksi okleštěné od dalších prvků Švankmajerových filmů. Sice jako obvykle kvalitní provedení, ale celých deset minut je tak nějak o ničem a až ten závěr stojí skutečně za to.

Československá verze Přeletu nad kukaččím hnízdem, která má, ač bych nechtěl urazit Formanovo mistrovské vedení herců, vyrovnavnější výkony - během sledování jsem si uvědomil, že více postav stojí za psychologický rozbor, nejen ta hlavní - i ty nejnepodstatnější štěky jako například od Potměšila, Čepka nebo Zedníčka stály za zamyšlení. To u amerického předchůdce nebylo, zajímalo mě spíše to jin a jang v podání Fletcher a Nicholsona. Překvapivě se to povedlo přenést i k nám, aspoň co se kvality týče - u Hrušínského mě dobrý výkon nepřekvapí, ale do Kňažka bych to nečekal. Ke stránce výkonů bych měl jen jednu subjektivní připomínku - zamrzelo mě, že Vladimír Menšík se loučil s takto malým prostorem, zasloužil si ho více, ovšem i u něj se mi potvrdilo, že skutečné osobnosti na pokraji smrti většinou zahrají jako mistři. Pro film bych použil stejná slova, jaká jsem již psal už Přeletu - hlavně ta působivost byla stejná, jen ten jeden ze základních kamenů myšlenky "touha po svobodě" je popsán z dnešního hlediska nepovedeně. Vím, že před dvaceti lety bych smýšlel stejně a za každý výskyt politické narážky bych byl rád. Ale přece jen je díky té politice snímek zčásti neaktuální a dnešní divák k tomu nebude mít moc co říci. A jak jedna z mých uměleckých zásad platí, opravdová kvalitní díla bývají nadčasová. Na druhou stranu, pár motivů přežilo až dodnes. V něčem lepší oproti Formanovi, v něčem však horší - kompromisní stejné hodnocení.

Ve srovnání s tematicky obdobnou výbornou Suspirií zklamání. Předně bych zmínil, že mi film nepřišel jako horor, často je naprosto chladný a se slepým nábojem - viz gilotina, plivance krve... Příběhy nikdy u Argenta za moc nestály, což u něho bývá pochopitelné, neboť sahal až na výjimky do oblasti literárního braku. Ale zde je ten děj tak matný, že si jej pamatuji jen v hrubých rysech a někdy mi přišlo, že místo padesáti minut se koukám už dvě hodiny. Trn z paty akorát filmu tahá podařená vizuální stránka (ve srovnání se zmíněnou Suspirií je ale poloviční) a jako vždy dobrý soundtrack od Goblin (narozdíl od melodie mě však zaujal text, provázaný s filmem). Jestli jsem psal, že je dobré, že krom detektivek umí Argento vyjádřit hororem nějakou myšlenku, zde bych ho moc nepochválil... Škoda, že jako horor, kterým Inferno primárně je, často selhává (ale pár lekaček dobrých bylo, uznávám), jinak by si teoreticky zasloužilo i lepší než průměrné hodnocení.