Jamajdzan

Film o tom jak zábavné může být se koukat na věci, které zažívat je tak nezábavné. Dramatická část za mě trochu předčila tu komediální, ale obě by si zasloužili mírně ubrat. Drama by mělo zacházet méně do extrémů, aby bylo uvěřitelnější a prostě víc ze života. A vtípky byly až moc na jistotu tzn. že se tvůrci až moc ujišťovali, aby to každý opravdu pochopil, až to místy začínalo být lehce trapné. Ale jinak pohodová česká konverzačka, která se vryje pod kůži.

This is the way! I have spoken.

"Aby ses stal komikem, není potřeba abys byl zábavný?" Zcela nový přístup ke komedii: hlavní hrdina se na plátně směje skoro celý film až se za břicho popadá, zatímco v sále kina panuje naprosté ticho a nesměje se vůbec nikdo. Až z toho mrazí. Z hlediska kinematografie absolutně "must see" film, z hlediska osobního života si říkám, že bych byl možná raději kdybych ho býval nikdy neviděl, protože ten nový pohled na zlo v každém z nás se dostává pod kůži. Zlo zde není jen zlem, proto aby měli klaďáci s čím bojovat, má své opodstatnění a z toho hlediska je zde popsaný zrod jednoho z nejzajímavějších záporáků naprosto unikátní, surový a uvěřitelný. Není to nejlepší komiksák jen proto, že to prostě v žádném ohledu komiksák není. A vtip je v tom... ...ale ten byste nepochopili.