ripo

Našim zemědělcům se dostává novým sovětským filmem „Základy krmení hospodářského zvířectva" významné pomoci při organisaci družstevních kravínů a prasečinců. Film shrnuje nejvýznamnější vědecké poznatky o chovu a správném krmení domácích zvířat a na četných příkladech ukazuje důvody, proč je třeba postupovat i zde na základě vědeckých method. Jedině dokonalým seznamováním chovatelů s podmínkami dobrého růstu, zdravotního stavu zvířat, vysoké užitkovosti, které spočívají ve správném určení krmných dávek s ohledem na potřebu bílkovin, uhlohydrátů, minerálních látek či vitaminů, je možno, aby bylo dosaženo lepších výnosů i předpokladů pro chov lepších plemen. Rovněž způsob nejvhodnější úpravy různých krmiv je ve filmu důkladně probírán, právě tak jako methoda určování krmných dávek v poměru k výživné hodnotě 1 kilogramu ovsa. Předností tohoto filmu je názornost, s níž autoři seznamují s probíranou látkou, takže na našich družstvech bude jistě pozorně sledován. Filmový přehled 45/1953

V materiálu, který přivezli ze své cesty kolem světa nositelé Řádu republiky inženýři Hanzelka a Zikmund, bylo mnoho záběrů, zachycujících různé fáze zpracování kávovníkových plodů. Jak z kávovníkových plantáží v různých zemích, tak z podniků zabývajících se dalším zpracováním. Část tohoto materiálu byla využita v II. části „Afriky" — „Od rovníku ke Stolové hoře". Aby však bylo tohoto zajímavého materiálu úplně využito, bylo rozhodnuto zredigovat z něho samostatný krátký film. A tak ve filmu „V pravlasti kávy" můžeme sledovat cestu kávy z plantáže až do obchodu. Poznáváme z něho práci na plantážích a můžeme tak sledovat, jakým dlouhým procesem káva prochází, než se dostane na trh. A je příznačné pro celou práci inženýrů Hanzelky a Zikmunda, že proces zrození kávy sledují se sociálního hlediska. Především si všímají práce sběračů kávovníkových plodů a jejich života a životních podmínek. Namísto jakýchkoliv ilusí staví krutou skutečnost: bezohledné vykořisťování ženské a dětské práce plantážniky, nelidský život těch, kdož mají na existenci kávového pokladu největší podíl. — Pečlivou redakcí se podařilo vytvořit velmi zajímavý a poučný snímek, otřesný svou pravdivostí. A opět — jako u všech dosavadních filmů z materiálu inženýrů Hanzelky a Zikmunda — je třeba vyzvednout hudbu a komentář, který svou poutavostí, plastičností a přiléhavostí, jakou známe i z reportáží obou cestovatelů, může být skvělým vzorem pro naše krátké filmy. Filmový přehled 45/1953

Roku 1886 byla v pražském Rudolfinu uspořádána Uměleckou besedou a Společností vlasteneckých přátel umění výstava děl Vasilije V. Vereščagina, která se setkala s živou odezvou kritiky i četných návštěvníků. Již tenkrát — stejně jako v našem filmu — upoutaly diváka zejména obrazy, jejichž thematem byla válka, přesněji řečeno hrůzy války. V. Vereščagin prožil řadu bitev jako přímý účastník. Otřesný dojem, který v něm válka zanechala, zachytil pak v několika obrazových cyklech, jež vyvolaly nadšení i odpor v Rusku, stejně jako v celém světě, kde se konaly výstavy Vereščaginova díla. „Jsou lidé, kteří prohlašují, že nejsem vlastencem," praví Vereščagin, „poněvadž jsem maloval tyto bitvy, jakými skutečně byly... Vyprávěl jsem, co jsem viděl, tak pečlivě, jak mi jen bylo možno. Neboť válka se skládá jen z deseti procent vítězství; devadesát procent jsou krvavé porážky, děsná zmrzačení, hlad, ukrutnosti, zoufalství, strašná smrt." — Dodnes neztratily Vereščaginovy obrazy nic ze své účinnosti, ještě dnes budí odpor k válečným hrůzám v každém diváku, ještě dnes vyvolají v nás přání ubránit a udržet mír — tuto nejcennější hodnotu, o níž usilují pokrokové síly celého světa. Filmový přehled 45/1953

Malá postavička Matelka na špagátikoch detičkám predškolského veku vysvetľovala, ako to vlastne chodí v našej socialistickej záhradke ... K nemu bezpodmienečne patril i vysoký piskľavý hlas tety v pozadí, ktorá túto postavičku dabovala .... Edukatívnu rolu to určite splnilo - škôlkari už vedeli, že mlieko v tých smradľavých PVC sáčkoch sa nevyrába v továrni, ale na poloautomatických dojacích zariadeniach našich JRD. A keď tak vlastne rozmýšľam, tak populárny seriál z Discovery Channel "How it´s made" alebo "Jak se to dělá" bol zjavne inšpirovaný našim Matelkom ... A ešte poznámočka pre neskôr narodených .... Matelko znamená MAlý TELevízny KOlotoč a možno sa aj pripomenie iným svojou zvučkou : "Čujte, čo čo čo... Čujte sa sa sa .... Čujte čo čujte sa v svete stalo ..." ktorý obliekol do moderného hávu Peter Marcin s Andym Krausom ....

Nemůžeme tvrdit, že Albánie je pro nás příliš známou zemí. A přes to jde o krásnou zemi, která téměř z pout feudalismu vykročila rovnou k budováni socialismu. Jestliže nás film podrobně a důkladně seznamuje s touto zemí, pak vykonává jednu ze svých předních funkcí — objevovat pro diváky nové světy a poučit je životem lidu jiných zemí. Filmový přehled 45/1953

Sovětští filmaři, pracující v různých stadiích vědecko-populárního filmu, si v posledních letech vytvořili velkou tradici při natáčení krátkých filmů, věnovaných dílům největších ruských a sovětských umělců. Převážnou část jejich zájmu zaujímá přirozeně oblast výtvarných umění. Jsou to především vynikající díla „peredvižníků", s nimiž se na filmovém plátně setkáváme. Tentokrát si leningradští filmaři vybrali dílo mistra ruského realistického malířství Vladimíra Makovského a přibližují jej vhodným výběrem ve stručném průřezu divákovi. Makovského dílo zachycuje především řadu pestrých žánrových námětů, v nichž dokonalou malířskou technikou je zachycen pravdivý, nesmlouvavý obraz života prostých lidí za carského Ruska. A nejen to, v námětech obrazů Makovského se objevují bojující prvky, které ukazují Makovského jako odvážného mluvčího proti zvůli, vykořisťování a útisku nejširších vrstev. Bohatá náplň obrazů i výtečná barevná fotografie filmu umožnily soustředit se plně na dílo Vladimíra Makovského, jehož obrazy, mistrovsky zvládnuté i psychologicky vynikajícím způsobem překreslené, podávají výmluvné svědectví o vynikající úrovni nejen tohoto protagonisty, ale celého ruského malířství vůbec. Filmový přehled 44/1953

Stále ještě neumíme dobře hospodařit se všemi hodnotami i po stránce hygienické. A mléko je hodnotou, které nemáme přebytek. Je proto nejvýš potřebné chránit je před znehodnocením. A právě plněním všech hygienických pravidel, na které nás film srozumitelně upozorňuje zachováme nejlepší výživné hodnoty mléka, které mají značný význam pro výživu dospělých a hlavně pro zdravý růst a vývoj děti. Filmový přehled 44/1953

Román „Žatva" sehrál v sovětském umění důležitou úlohu. Galina Nikolajevová v něm zobrazila široký usek kolchozního života, nové osobní vztahy, vliv kolektivu na utváření soukromého života, i řadu problémů odborně zemědělských. Pro uměleckou pravdivost a aktuálnost byl román poctěn Stalinovou cenou, stal se námětem divadelní hry „Vysoká vlna" a uměleckého barevného filmu „Žatva". Poněvadž se děj románu odehrává v roce 1947 a jeho problémy se autorům filmu zdály namnoze již neaktuální, posunuli děj do současnosti a dali postavám filmu nové cíle. Tyto změny si vynutily, že autoři filmu hledali pro hlavní hrdiny nové situace a uvedli do děje nové postavy, jako je na příklad inženýrka STS, jejíž činnost je v současném kolchozním hospodářství velmi důležitá. Rozšíření zemědělské problematiky však mělo za následek, že se děj rozpadá do řady úseků a scén, a že film na mnoha místech ztrácí dějovou plynulost. Pro svou aktuální působivost byl film „Žatva" odměněn hlavní cenou na festivalu zemědělského filmu v Římě. — Režisér Vsevolod Pudovkin o individuálních problémech hlavních postav filmu říká: „Každý bojuje o své přesvědčení, zatím co tato přesvědčení láme nebo podporuje samotný život. Našim životem hýbají lidé se silnými, ucelenými povahami. Nechť vznikají dramatické konflikty, nechť se vyskytují někdy až surové přelomy, tyto přelomy neničí, ale utvářejí lidi a nakonec je přivádějí k osobnímu štěstí. Toto štěstí je proto nové a krásné, že není isolováno od společenského života, že není náhodné." Filmový přehled 44/1953

Dětský film je důležitým odvětvím kinematografie. Jak známo, je vlastně až dodnes Sovětský svaz jedinou zemí, jejíž kinematografie se cílevědomě stará o vytváření dětských filmů, které hrají ve výchově mládeže důležitou úlohu. Jsou cennou pedagogickou pomůckou, neboť pomáhají usměrňovat, dotvářet i přímo vytvářet charakter dítěte správnou cestou, vedou dítě k správnému chápání života, životních cílů, práce, učí děti vážit si člověka a lidské práce. Výstižně o tomto thematu píše sovětský kritik Iosif Dik: „O velkém významu filmu pro výchovu se nemusíme přít. Kluci rádi čtou, chodí do divadla, avšak film je pro ně snad ,nejsladším' uměním. Na plátně můžeme vidět množství hrdinských skutků za pouhé půl druhé hodiny! Klukovské sny, překypující energie, touha po romantice a hrdinských skutcích neznají mezí. Jestliže usměrníme chlapce k dobrým věcem, mohou přenášet hory. O tom svědčí zkušenosti našich škol a pionýrských kroužků. Avšak, nač bychom to tajili, t. zv. ,ulice' má na děti ještě značný vliv. Cigareta v ústech nebo neslušné slovo, všechno to se na děti lepí — nikoliv v důsledku přirozené špatnosti, nýbrž z touhy zúčastnit se něčeho neobyčejného. S těmito touhami je ovšem nutno svést zavčas rozhodný boj. A v tomto boji poskytuje sovětským učitelům neocenitelnou pomoc vědecký, fantastický, dobrodružný nebo realistický film, který neobyčejně silně působí na dětskou mysl, snadno přístupnou rozličným dojmům. Nejlepší z těchto filmů chrání dětské srdce před ,ulicí' jako brnění." Námět filmu „Nerozluční přátelé" splňuje základní předpoklady, aby byl dětem blízký — svou romantikou, dobrodružstvími, touhou prožít něco neobyčejného. Za tím vším se ovšem ve filmu skrývají výchovné prvky, výchova ke kolektivismu, "nerozlučnému přátelství", láska k vlasti, úcta k její slavné minulostí i hrdinům Velké vlastenecké války. Filmový přehled 43/1953

Díky neúmorné snaze sovětských šlechtitelů dostává se sovětskému cukrovarnickému průmyslu rok od roku čím dál tím víc cukrovky nejlepší jakosti. Tento sovětský vzor musíme mít na paměti zejména v této době, kdy celý náš venkov žije ve znamení řepné sklizně. Nyní jde o to, aby bohatá úroda byla co nejrychleji svezena do cukrovarů a aby příští úroda řepy byla už na podzim zajišťována tak, abychom i my zvyšovali o celé stovky metrických centů hektarové výnosy a abychom na našich řepných lánech pěstovali řepu stále větší cukernatosti. Potřebujeme více cukru nejen pro náš vývoz — ne nadarmo jsme jej nazvali naším bílým zlatem — ale také pro náš domácí spotřebitelský trh. Filmový přehled 43/1953