dubinak

Starry Eyes na mě už od začátku působilo nadmíru podivně a necelistvě. Největší problém jsem měla asi s hlavní herečkou, která mi prostě nebyla vůbec symptická. Scénář sice vyvolává smíšené pocity a spoustu otázek, ale nedává moc odpovědí. V podstatě do šedesáté minuty skoro nic nepřichází a teprve v poslední půlhodině se začíná k něčemu schylovat, za což dávám ty dvě hvězdy. Protože takovou brutalitu a slušné gore jsem nečekala. Pokud bych měla hodnotit příběh a pointu, pro mě byly tyto aspekty skoro bezcenné. Nejspíš na tento film rychle zapomenu, protože i ta slušná půlhodinka nevyváží tu předešlou nudu.

Tohle je opravdu korunovaná blbost na entou a ani trochu se nedivím zdejším hodnotitelům. Ovšem ani sama nevím, jak je to možné, protože jsem po většině odpůrcem laciného, nechutného, prvoplánového amerického humoru, ale Teeth mě prostě někdy dostaly do situace že jsem se smála nahlas. Bylo to pro mě zkrátka vtipně absurdní a jen jsem doufala, že to ani na vteřinu rejža nemyslel vážně. Nicméně začátek filmu je ryze vysírací, ta holka mi lezla na nervy každým výrazem. Když se ale seznámila se svou "proměnou" obrátil se celý film k "lepšímu". Takže zatnout zuby :D a vydržet do konce. Třeba vás to překvapí.

Remake jsem viděla jako první a stal se mojí top 10 záležítostí. Původní Mad Max je na tom podsatně hůř a ač beru v potaz, že je už skoro 40 let starý, stejně musím konstatovat, že ten děj pro mě úplně nebyl. Neuvěřitelné motorkářské přehlídky a řvoucí stroje beru jako plusové body, ale těch honiček tam na mě bylo docela málo, protože Max se začíná gangu mstít až těsně před koncem filmu. Není to navíc taková vytuněná jízda jako ve druhém dílu, podle kterého byl natočen remake. Obsahuje ale na druhou stranu dost napínavých scén a chvilkami je to nepříjemné a brutální. U Mad Max 2 jsem usnula a zatím nedokoukala, ale napravím to a poté porovnám.

Na Trespass Against Us není nic moc k hodnocení. Je to zkrátka nezávislá britská venkovská oddychová tvorba, která asi nikoho úplně neurazí, ale ani nikomu nevyrazí dech. Je to tak nějak čára přes všechny žánry, tudíž vyvolá více různých emocí. Fassbender a jeho britský přízvuk velmi potěší každého jeho fanouška, v podstatě Fassbender společně s Gleesonem dost drží nad vodou celý tenhle film. Je to opravdu dost průměrné a asi to ani není na vyložené doporučení. Jako další checkbox u jednoho z Fassbenderových filmů ale poslouží.

Na Get Out se snesla taková změť kladných recenzí, že jsem se opravdu nemohla dočkat, až bude k sehnání. Co se zpočátku tváří jako rodinná idylka s občasnými nesrovnalostmi se zvrtne do mysteriózní hypnotické trochu vyviklané jízdy, která někdy působí trochu bez konkrétního poslání. Vtipné vložky mi osobně nevadily. Co mi vadilo bylo, že jsem docela brzy vytušila pointu, která působila strojeně. Nicméně, aby to nevypadalo, že jen házím negativy, nic takového s mysteriózním nádechem jsme tu ještě na rasistickou tématiku neměli. Hodně mě to bavilo, stopáž utekla a herci byli sympatičtí. Sice jsem čekala něco jiného, ale i tak jsem dostala kvalitu akorát v jiném obalu.

Velmi zvláštní, ale efektivní kraťas, co se vizuálu týče. Možná až moc krátká stopáž na to, jak krásná ta břízová zrůda byla. Tohle by si zasloužilo alespoň středometrážní délku.

Pro mě znatelně nejslabší kousek. Úvodní seminář je sice v podobném duchu jako u těch lepších her, ovšem v Africe velice abstinuje klasický cimrmanovský humor a je zde použit spíše ten povrchní, který se tolik nedostane pod kůži a jen málokdy se směju nahlas. Příběh byl taky dost slabý. Jednoaktovky mám prostě radši.

Oblíbenci: Tyson, Laura M., Hayden. Řady podle oblíbenosti: Hrdinové proti padouchům, Austrálie, Gabon, Mikronésie, Cookovy ostrovy, Perlové ostrovy, Palau, Samoa, Filipíny, Krev není voda, Caramoan, Čína, Amazonie, Guatemala, Ostrov vykoupení, Fidži, Jižní Pacifik, Panama, Tocantins, All Stars, Afrika, Jeden svět, Nicaragua, Borneo, Vanuatu, Markézy, Thajsko.

Úvodní seminář tentokát trošku pokulhavá, za mě nepomohl ani krátký film před hlavní hrou. Za mě zatím asi nejslabší kousek hned po Africe s pár mrtvými body a málem humoru. Detektivky asi nejsou Cimrmanova parketa. Ale míň než čtyři dát už jen z principu nemůžu.

Obdobně výborné jako Záskok nebo Vyšetřování ztráty třídní knihy. Prostě kombinace Svěrák-Smoljak vždycky přinese to nejlepší, co cimrmanovské hry mohou nabídnout.