dubinak

Hounds of Love pro mě byl neskutečně intenzivní zážitek a užívala jsem si každou zvrácenou vteřinu, kterou tenhle labilní pár dokázal nabídnout. K celému znepokojivému příběhu navíc hrají ty nejlepší retro pecky, které si jen umíte představit. Herecké výkony jsou taktéž na velmi dobré úrovni a přes to, že je stopáž na tento typ filmu maličko delší, udrželo si mě to opravdu až do poslední vteřiny. Je to takový ten typ hororového dramatu, který toho neukáže moc, ale tím víc hraje na divákovy nervy. Já velmi doporučuji.

Pro mě absolutně průměrný, ničím nevyčnívající thriller z letadla, který asi do třičtvrtě stopáže může trochu drásat nervy, ale na konci tak nevýrazně vyšumí, je že škoda mluvit. Myslím, že všechna kritika na ten zkažený závěr byla už napsána a tak nemám, co bych dodala.

Jak už tu bylo několikrát řečeno, všichni asi tušili, že T2 nedosáhne kvalitativně na příběh T1. Nicméně, postavy jsou pořád stejně zábavné a charakteristické. Boyle je stále mistr zvuku a obrazu a i když beru dvojku jako příjemný lehce nadprůměrný zážitek, ten příběh byl opravdu slabší. Každopádně výborná scéna byla na záchodech s Markem a Frankem. Druhá výborná hudební scéna v baru. Shledání bylo velice nostalgické a zábavné. Při první projekci jsem tomu možná křivdila, ale když to teď zpětně projíždím, musím tomu hvězdu přidat.

Tak na to, že jsem na tento film čekala asi rok a následně asi tři měsíce na titulky, jsem se asi dost obrala o čas. Verze s příšerným tureckým dabingem, vloženými arabskými titulkami a s vyvážením zvuku, že jsem při každém dialogu musela dát volume up a při lekačkách volume down, mi to opravdu nestálo za tak dlouhé čekání, protože příběh je jednoduše na prd. Je to extrémně uřvané, afektované s odpornými vizuálními filtry a stopáž navíc vůbec neutíká. Můj původní plán byl zkouknout to naráz, což se nepovedlo a až po třetí projekci jsem asi po týdnu měla tento film za sebou. Musím tedy uznat, že některé příšery se docela povedly, ale jsou ve scéně tak dlouho, že po chvíli ztrácí ten děsivý efekt. Možná, že kdybych měla normální verzi, na kterou by se dalo koukat, snad bych šla s hodnocením výš, ale závěr, který působil jako z nějaké špatné rpg hry mě ujistil v tom, že tenhle film by za moc nestál tak jako tak.

Tak se na to podívejme. Nejočekávanější horor a návrat roku 2017 dopadl tak, jak dopadl. Je jasné, že žádný remake už nedožene klasiku ze sedmdesátého devátého, ale mohla tam být trochu větší snaha. Respektive ne větší, ale zajímavější. Podle mého názoru vidíme Aliena v atraktivním prostředí jiné planety až příliš málo a až příliš moc musíme poslouchat monology a dialogy androida Fassbendera, který sice svým hereckým výkonem dominuje, ale jeho postava stáčí děj do úplně jiných vod, než ve kterých bysme remake této kultovky asi rádi viděli. Každpádně bych asi zmínila i dost nevýrazné a bezcharakterní postavy, které si už teď skoro nepamatuji. Jediný, koho můžu pochválit je Fassbender a je škoda, že Amy Seimetz nedostala více prostoru. Kdybych měla srovnávat nezaujatě nového Vetřelce s nedávným vesmírným snímkem Life, hodně bych se musela zamýšlet v čem má Vetřelec navrch, protože Life mi přišel mnohem napínavější a také mi rychleji odsýpal. Ridley má tu špatnou vlastnost vymýšlet do jednoduchých a jistých úspěšných scénářů kraviny, a proto se mu jeho kreativita potom nevyplácí, podobně jako u Promethea. No, nevadí.

The Devil's Candy je svým námětem hodně prapodivný a těžko se o něm píše a ještě hůř se mi hodnotí. Ke své škodě mi přišel scénář tak nějak nesoudržný, necelistvý a možná i trochu nezajímavý. Buď bych se zaměřila na příběh otce nebo na příběh dcery, ale dohromady to na mě působilo nedotaženě a nevyužitě. Velice bezmocný a uřvaný závěr (v dobrém slova smyslu) moje hodnocení malinko povytáhl, ale pořád ne do takové výšky, abych o tomto filmu nemohla říct, že mi přišel víc nezajímavý než zajímavý. Slabé tři.

Hru jsem nehrála, ale na film jsem se přesto, kvůli zajímavému námětu a atraktivnímu období, ve kterém se příběh odehrává, těšila. Čekala jsem však, že se bude soustřeďovat víc na ty středověké boje než na samotnou skutečnost, že je hlavní hrdina neustále připoután k obrovskému stroji, který mu umožňuje žít ve vzpomínkách jednoho Asasína. Myslím si, že bylo na škodu pojmout cleý tento film hlavně v sci-fi žánru, protože pokud by se zaměřilo na asasínské honičky s templáři, bavilo by mě to víc. Potenciál tam byl velký, ale zkrátka musím Assasin's Creed zařadit spíše mezi ty průměrné sci-fi adaptace, ale jak jsem říkala, hru neznám, takže s ní nemohu srovnávat. Co ale můžu říct s jistotou je, že to opět leží na výborném výkonu Fassbendera, jako kterýkoliv jiný snímek, ve kterém se objevuje v hlavní roli.

Trochu netradiční kompozice a pro mě i trochu slabší příběhy, které jsou výjimečně dva. Nejspíš to vidím tak, že to bylo asi na škodu, protože semináře pak zabírají možná až moc času. Scénáře nejsou takové, že bych se jim smála nahlas, ale opravdu postačí. Je to ale jedna z her, kterou bych už nemusela vidět znova.

Oblíbenci: Spencer, Woo, Tasha, Tony. Řady podle oblíbenosti: Hrdinové proti padouchům, Austrálie, Gabon, Mikronésie, Cookovy ostrovy, Perlové ostrovy, Palau, Samoa, Filipíny, Krev není voda, Caramoan, Čína, Amazonie, Guatemala, Ostrov vykoupení, Fidži, Jižní Pacifik, Cagayan, Panama, Tocantins, All Stars, Afrika, Jeden svět, Nicaragua, Borneo, Vanuatu, Markézy, Thajsko.

Scénář by to byl asi dobrý, kdyby to nebyla jen kostra, protože mi přišlo, že se ten nápad stejně nedotáhl moc do konce a v podstatě nedostaneme žádné odpovědi. Má to hodně lapsů, které nebyl režisér schopný vyřešit. V podstatě Nemesis skončí ještě dřív než stihne začít. V průběhu je to ale značně znepokojivé, musím pochválit hudbu a že mi to uteklo, ale jak jsem řekla, moc se tam toho nestane.