dubinak

Znepokojivý, atmosferický temný drama thriller, který potěší svou zručností, nepříjemností a obstojným umem v divákovi navodit intenzivní pocity až hororovou atmosféru. I ta psychologie tu funguje fajn a má to určitě hlubší dosahy. K mému překvapení se tu objevilo hned několik velice dobře zinscenovaných scén (např. ta s matkou - nechci spoilovat). I výběr hlavního (anti)hrdiny se povedl, protože mi z něj skoro naskakovala husí kůže. Za mě jako hodně fajn osmdesátkový objev, který jsem si pustila v první letošní hnusný podzimní den, kdy venku celý den chcalo a psa by tam nevyhnal, takže podmínky naprosto ideální.

4. série mě hodně vyděsila svým prvním dílem, který naladil úplně jinou náladu, než na kterou jsme byli v tomhle seriálu zvyklí. Trochu mi to připomnělo zážitek z první série And Just Like That..., kde se roztrhl pytel s nadměrnou a dost otravnou hyperkorektností a propagací LGBTQ+ komunity a celý ten nový woke koncept a nové křiklavé postavy v nové škole mi přinesly celkem dost rozpaků. Po třetím díle to ale naštěstí zase sklouzlo do známých kolejí a zdejší příběhy a osudy postav byly dojemné a oduševnělé. Nic to ale nemění na faktu, že ty dějové linky byly dost roztahané, zdlouhavé a až na svěží nápad s Otisovou konkurencí to nenabízí téměř nic nového. Takže dějově určitě slabší než zbylé řady a jak tady někdo psal, tak i na mě ty vedlejší postavy často působily karikaturně a přišlo mi, že už jsme kulturně spíš v Americe než v Británii. Paradoxně mi ta škola v Americe, kde se náchazela Maeve přišla méně americká než ta Otisova. Uvažovala jsem spíš o třech hvězdách, ale suma sumárum je to furt srdcovka, i když už trochu ohraná.

Konečně! nějaký opravdu kvalitně natočený, řemeslně výborný, herecky vybroušený krimi thriller, který ve mně skoro až vyvolal vzpomínky na Zmizení, protože až téměř takové kvality dosahuje Ještěr. Super napínavá atmosféra, plíživá nejistota a budování podezření, které prostě vychází po všech stránkách. Na dlouhou stopáž to strašně uteklo, protože vás to prostě drží na zadku. Rozuzlení vyřešené fajn, potěšil i šikovný Timberlake a na to, že to je první celovečerák Singera? Nechápu. Tomu se říká talent.

Hodně fajn věc, se kterou jsem původně chtěla naložit tak, že si pustím jen pár nejlepších dílů a dopadlo to tak, že jsem postupně zkoukla úplně všechny díly všech sérií. Tyhle typy dokumentů, které se s tím neprděj a mají vyprávěcí formu, která vás fakt udrží, mám moc ráda. Samozřejmě největším faktorem toho, že mě to brutálně bavilo  je vůbec ten námět, protože o tom, jak ve světě fungují vězeňská zařízení bych se asi v životě nemusela dozvědět. První série s Conollym byla oproti sériím s Rowem docela slabý odvárek a nakonec byla náhrada průvodce určitě dobrá volba. Druhá, třetí, čtvrtá série asi nejkvalitnější. Nejvíc mi v hlavě zůstane asi určitě Kostarika, Ukrajina, Lesotho a Norsko. Těžko říct, jak moc věřit zdejší autenticitě, ale chci věřit, že to bylo opravdu ukázáno popravdě a možná že v reálu je to ještě horší. Kromě Norska samozřejmě.

Tohle mělo tak strašně slibný potenciál a ve finále nepřinesl nic. K tomu, aby tento film uspěl měl veškeré předpoklady - super námět, beznadějné prostředí, schopné herce, slušnou řemeslnou stránku. Jediné co epicky selhává je tu ta tak potřebná zručnost nastolit hororovou atmosféru a s ním i umět nasnímat scény tak, aby byly strašidelné nebo alespoň zajímavé. Takhle to na mě zase působilo jak horor pro děti, kde se záměrně drží scénář na uzdě, nabídne absolutně neděsivou CGI zrůdu a vlastně si spíš připadáte jako v nějaké počítačové hře. Ten upír byl fakt špatný vtip.

Vidět tohle třeba ve třinácti asi bych z toho mohla být slušně odvařená, protože jako PG-13 sci-fi "horor" pro děti to může fungovat dobře. Pro mě to byla ale osina v zadku, protože mimozemšťan se vyjeví asi během prvních dvaceti minut, takže napětí se nekoná ani v nejmenším. Dobrý pocit jsem z toho měla právě do toho momentu, než se tam začlo všechno rozjíždět jak epileptický záchvat a nastal v podstatě jen chaos, předváděčka CGI efektů a navrch ještě na sílu vycucaná typicky americká drama zápletka, která nebýt v tom příběhu přítomná, možná by to dopadlo lépe. Nevím, sice je to všechno vlastně moc dobře řemeslně zvládnuté a profesionální, na druhou stranu mě to skoro celou dobu vytáčelo, jak strašně si to dovoluje. Naposled jsem podobné pocity měla u nového Hellraisera, který na mě taky působil jak pohádka pro děti. Hulu u mě zatim moc neprospívá.

Po dlouhé době zase příjemná home invasion s charaktery, které vám nejsou úplně jedno a s barákem, kam byste se nejradši taky vloupali. Rozjezd sice až na intro docela trvá, ale potom to má celkem spád a napětí a ničím mě to téměř neštvalo. V tomto subžánru je dost důležité, aby se postavy chovaly normálně a v rámci mezí logicky, což Sick docela pěkně splňuje. Vidět tohle za covidu možná tomu dám i tu čtvrtou.

5. série zase zvládla překvapit s dějovými twisty, nápaditostí a vtipem. Třeba pátý díl o upírech ve zprávách nebo ten šestý z veteriny fakt měly koule a parádně jsem se nařehtala a oceňuji i ustavičnou práci co se týče masek a interiérů, je to fakt vymazlenější a vymazlenější.

Tady jsem vlastně za celou dobu stopáže moc nepochopila, na co se to vůbec dívám. Ten příběh byl tak prapodivně napsaný a nedotažený, že jsem nebyla s to nalézt tam nějakou přidanou hodnotu a pořád si spíš jen všímala, jaké pocity ve mně ta neurčitá nejistota vyvolává. Hororem bych to nenazvala ani zdaleka, spíš jen takové mysteriózní drama a i s tím mysterióznem bych byla opatrná. Jedna hvězda by šla určitě za atmosféru, druhá za prostředí, které tu atmosféru navozuje. Dál ale nejsem schopná vychválit víc, protože mi tento snímek opravdu nic nedal a vadilo mi, že nenabídl jedinou zapamatovatelnou zajímavou scénu nebo zvrat a pořád jen tak kroužil kolem horké kaše. Hodně těžký film k popsání, ale dost mi tam toho chybělo.

Po mé původní totální nasranosti z první série a k mému štěstí mám teď pocit, jako kdyby si tvůrci přečetli můj komentář k ní a chtěli s tím něco udělat. 2. série je ve svém uvědomnění konečně zase trochu normální co se týče extremistické propagandy amerických společensko-kulturních témat a začíná se zase více soustředit na zdejší postavy jako na lidi a ne jen nějaké experimentální figurky. To znamená, že se tu zase odehrávají malé příběhy, náhody a nezdary našich oblíbených postav a děj je všechny sune nějakým způsobem dopředu. Každý našel špetku toho zadostiučinění a nemusíme křičet, jestli jsme bi, nebi, nebo fluidní. Řeší se témata, která řeší každý smrtelník, a proto si myslím, že druhá série bude divákovi zase o trochu blíž. Těžko říct, zda potřebuji další sérii, ale když výjde, podívám se.