higuain

Předchozí dva Ritchieho filmy mi moc nesedly, tohle je ale stylová a imho hodně nedoceněná žánrovka. Skvěle napsaná, obsazená i ozvučená (Benstead opět super a na rozdíl od Covenanta se sem ta jeho exhibice i hodila). Dvě hodiny s konstantním úsměvem na tváři utekly jak voda.

V součtu všech plusů a mínusů solidní rom-com, kde funguje "com", ale už moc ne "rom". Má to řadu humorných momentů a v rovině komediální oddechovky je to hodně dobrý. Jakmile to ale přejde do vážnějších poloh, je scénář plný kýče a předvídatelných klišé. A v tomhle ohledu to pak nezachrání ani herci. Soudě pouze dle tohoto filmu (Euforii jsem neviděl a asi se na ní ani nechystám), Sydney Sweeney není charakterní herečka, má dvě přednosti (není těžký domyslet si jaký), ví o nich a umí je prodat. A to je ok. Pokud nějakýmu přecitlivělýmu hnidopichu tohle tvrzení přijde jako sexistická objektifikace, tak buďte v klidu, Glen Powell je naprosto to samý v mužském vydání. Podobně jako v Top Gunu je jeho rolí být cool týpek s tělem jak vystřiženým z magazínu a že umí snad jen jeden výraz je už vedlejší. Oba jsou totiž celkem sympaťáci, vzájemná chemie jim jakž takž funguje a díky učebnicovým postavám se na ně dobře kouká, o čemž oba moc dobře ví a nebojí se toho využít. A znova opakuju, to je ok. Na film tohoto typu to bohatě stačí. Jen to ze strany Willa Glucka chtělo ubrat na rádoby dojemných scénách nebo tu vztahovku prostě napsat líp (alespoň na úrovni Friends with Benefits, kde ale měl zároveň k dispozici lepší herce). Takhle je to jen průměr, který vybočuje pouze tím, že tu podobných filmů v posledních letech moc není.

Tomuhle dal Feige zelenou? Nikdy jsem nebyl velký fanoušek jeho přístupu, kdy sice všechny filmy jako jeden sériový celek dávaly hlavu a patu, ale důsledkem byly dvě třetiny veskrze průměrných sólovek, které mnohdy existovaly jen proto, aby se v nich představila ta či ona postava. Nicméně všechny tyto filmy před Endgame měly nějaký objektivní kvality a nikdy to nebyl vyloženě průser. V posledních letech už ovšem Feige s MCU evidentně neví kudy kam a Marvels je prozatímní vrchol tohoto zmaru, resp. absolutní dno celého univerzu, protože horší film tu za těch 16 let fakt nebyl a to ani zdaleka. Během sledování se mi honilo hlavou, jestli zde byl alespoň záměr vytvořit něco, co bude mít určitou kvalitu a úroveň. Marvels totiž působí dojmem, že bylo všem přítomným úplně šumák, jaká sračka jim vzniká pod rukama a jediným cílem bylo nejspíš odškrtnout si co nejvíc diverzity fajfek. To pak vlastně ani není divu, že Disney šlo do propagace se zoufalými slogany typu "první Marvel film režírovaný afroameričankou", když to po filmové stránce nemá absolutně co nabídnout.