Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenzie (2 054)

plagát

Asterix a Olympijské hry (2008) 

I přes řadu nepříznivých kritik se nejedná až o tak špatnou komedii,pokud si uvědomíte,nač jdete.A o to tu mnohdy jde.Určitě si mnozí vzpomenou,jak se těšili na film a pak z kina odcházeli zklamaní.U tohoto Asterixe jsem se na nic netěšil (snad jen na A.Delona) a vida,ono to vyšlo.Takže co můžete očekávat-nenáročnou crazy comicsovou komedii s několika vtipnými sekvencemi (opět a většinou v podání A.Delona-jeho kultovní "Ave,..já" je k sežrání)a odkazy na velká filmová díla-Gladiator,Star Wars aj.(no jasně,i Delon se musel připomenout a učiní to při svém,tedy Caesarově, projevu-ale kdo neviděl Sicilský klan,tak bude tápat).A oč mi chyběl Claviér,o to ho nahradil (nevím kdo) v roli Bruta a skvěle trefený dabingem Cardy.K tomu slušné efekty a nakonec porce špičkových sportovců (Schumacher,Zidane aj.),které proplétá cameo role mnou velmi oblíbeného Jamela Debbouze(byť si říkám,že to tady někomu až moc ulítlo,ale proč ne?).Takže pokud nemáte u tohoto filmu žádná velká očekávání a jdete na crazy komedii,zklamáni být nemůžete.

plagát

Crash (2004) 

Natočit v r.2004 film o rasové nesnášenlivosti jenž panuje v L.A.(člověk by si myslel,že zrovna v tomhle městě Spojených států to bude jinak)a v takovém vypravěčském stylu jako to dokázal Paul Haggis je kumšt.Kumšt toho největšího kalibru. Opět důkaz toho,že i "s malým kašpárkem se dá dělat velké divadlo" (narážím na rozpočet filmu).Ve filmu je více příhod, které člověk může zažít.Vše nějak spletené,bez ,napohled, vzájemné vazby a ani to nepostřehnete,že vedle parádně vedené zvukově hudební plochy je to právě nit rasismu,která celý děj drží pohromadě.K tomu se přimíchají motivy lidských rozhodnutí, které předcházejí činům,kde není vše jen černé nebo bílé,plejáda kvalitních herců ( u mne tomu vévodí Don CHeadle,Matt Dillon)a bravurní scény (Matt Dillon jako policista, který zastaví auto s černošským párem a pak...brrr).Ani nemám chuť již dále film komentovat-to se totiž musí vidět.

plagát

Generálova dcéra (1999) 

Víte co je horší,než znásilnění? Tak se podívejte na film,který velmi emotivním způsobem odkrývá "hrůzy"zrazené a zhrzené dcery. Této tragédii "generálovy" dcery dá vyniknout vojenské prostředí,které je samo o sobě hodně degradující,plné "vymytých"mozků,kde lidské měřítko soudnosti dostává jiný charakter. Vojenská čest je pro mnohé více,než zákony,čest a spravedlnost.To je řešení po vojensky(dcero,mám tě rád,ale zapomeň).I vyšetřovatel Paul Brenner (John Travolta) dostává na výběr.Jeho volba je v první chvíli jasná,vše bude řešit po vojensky.Intrikářské prostředí (skvělé "psycho" verbální přestřelky mezi Jamesem Woodsem a Travoltou cit:"teď,když jsem zjistil,jak jsme oba chytří,můžeme pokračovat")a postupné odkrývání pravdy však mění jeho názor a Brenner se vydává na správnou cestu.Na jejím konci se střetává s tvrdou vojenskou doktrínou generálova pobočníka a generála samotného (James Cromwell-jak ten ty role nepříjemných postav zvládá-mňam).Brenner až teď chápe,kdo vlastně zavraždil generálovu dceru.Pokud se rozhodnete pro sledování filmu vězte,že taky pochopíte,že znásilnění nemusí být znásilněním a vrah vrahem.Vynikající výkony Johna Travolty,Jamese Woodse a Jamese Cromwella vás o tom určitě přesvědčí.A těm,kdo by tomu nevěřili,jsou určeny první řádky závěrečných titulků-generál Campbell byl odsouzen za.....ale fakt se na to raději podívejte. PS.U tohoto filmu téma přebíjí pár drobných režijních nedostatků,proto těch 5 hvězdiček.Hold,nejsem takový tvrďák.

plagát

Irina Palm (2006) 

Tou nejlepší volbou režiséra Sama Garbarskiho bylo obsazení do hlavní role Marianne Faithfull. Její postava totiž není tak úplně "hraná". Sama Marianne měla problematický život a během svého civilního života se pokusila několkrát o sebevraždu.A to už člověka poznamená na celý život. Proto její filmová role zachránce lidského života (vnuka),je paralelou její záchrany o vlastní život.Tady se prostě nemuselo přehrávat a Sam Garbarski si to uvědomil.Kamera je klidná,příběh je klidný,ale vše je velmi bolestné a problematické,na žádné postavě nenajdete "nit suchou".I tvrdý businessman ,neméně tvrdé porno branže měkne (fakt dobrý Miki Manojlović),stejně tak "vyměkne"střet se synem,který se dozví,že jeho matka dělá v bordelu.Prostě život se s nikým nemazlí a realita bývá tvrdá.Umírající syn a vnuk je pro mnohé velmi tvrdou realitou.Je jen na nás,kam chceme dojít,jak daleko jsme schopni odhodit zábrany a jak nás to poznamená.Že to jde,nám ukázala herecká (tak civilní) Marianne Faithfull a daň za své rozhodnutí nemusí být tak vysoká,jak se mnohdy předpokládá (střet se svou sousedkou,která ji svedla manžela,usmíření se synem,náruč jejího chlebodárce).Jen škoda značné syrovosti kamery a vedení režie ve stylu voda teče...-tam je ukryta 5.hvězdička.

plagát

Denná hliadka (2006) 

Noční hlídka bodovala koloritem ruského prostředí (bydlení,ve kterém by u nás bydleli tak bezdomovci)a herců, které jsme nikdy neviděli (trochu to funguje,jako když jdete do zoo).Díky tomu jsme byli ochotni více akceptovat nedostatky,které by trochu náročnější divák u hollywoodské produkce "zpucoval" Bohužel,u dvojky jsem již očekával,že se vylepší,poučena z chyb jedničky.No,ona se "vylepšila"-přibylo akčních scén (u mnohých jsem však netušil,proč),efektů a hlavně je delší.Zároveň s tím se však ztratilo kouzlo jedničky a zvětšila nesourodost jednotlivých scén (na konci filmu si nevzpomenu,k čemu patří scény z úvodu filmu), Filmu by určitě prospěla kratší metráž,čímž by se zvětšila přehlednost "nosné"části příběhu-příběh otce a syna,boj dobra se zlem.

plagát

Kliatba zlatého kvetu (2006) 

Velmi slušné herecké obsazení,výprava,režie a příběh. A přesto nejde o takovou podívanou,na jakou bylo zaděláno. Drama císařské rodiny začíná pomalým seznámením se s postavami, které mají svůj vliv na průběh událostí. Toto seznámení provází spousta detailů a barevností,která je všudypřítomná (palác,ošacení,šperky apod.) a zároveň se věnuje velká pozornost palácovým rituálům (např.suita komorných při podávání léků císařovně).A to filmu ubližuje. Tou zajímavější zprávou je,že režisér Zhang nijak nespěchá a poctivě buduje atmosféru očekávaného dramatu. K tomu po pečlivě porcovaných kouscích odkrývá intriky a vazby tak,že divák vše pochopí o něco dříve,než nastane samotné finále. O to více je umocněn zážitek ze sledování jednotlivých pohnutek všech aktérů tohoto drama.Mohutné finále válečného střetu je pak na rozdíl od předchozích minut filmu,až moc přebubřelé a k celému pojetí spíše komorního dramatu se moc nehodí,byť je působivé (kde se vzala na nádvoří armáda císaře,aniž nebylo slyšet jediného cinknutí mečem či brnění v rámci tisícihlavového seskupení?!!).Škoda.Po Hrdinovi (po Klanu létajících dýk už o něco méně)jsem se opět těšil na velkolepou podívanou.Stalo se jen z části,ale z pohledu detailů a celkové kompozice (pokud pominu válečnou scénu)jsem zklamán nebyl.

plagát

88 minút (2007) 

Z počátku se film tváří,že to bude slušné pokoukání. Ale po 15 minutách se film dostává do křeče, z které se již nevymaní.Je to vlivem přílišné snahy nás (diváky)přesvědčit,že se to takto fakt mohlo stát. Příliš mnoho scén, které zhušťují štvavou atmosféru kolem forenzního psychiatra FBI Jacka Gramma způsobují určitou zhoršenou orientovanost (vysvětlení toho,jak se to vše mohlo stihnout,je pak přihlouplé).Na druhou stranu to nutí diváka přemýšlet a tím jej vtáhnout do dramatického děje. A to je parketa Al Pacina.Ale oč je jeho výkon výborný, o to hůře to dopadá s jeho hereckým okolím,byť holky (herečky) kolem jsou kočky, na které se aspoň hezky dívá a W.Forsythe se snaží (kdepak jsou ty časy,kdy hrál ty své přesvědčivé "zabijácké "role).Takže 3 a to díky Al Pacinovi.

plagát

Mr. Brooks (2007) 

Kevin Costner je (snad) tímto počinem zase zpátky a po sérii propadáků mu to hodně přeji.Jde o řemeslně zvládnutý a poutavý thriller.Schizofrenický Mr.Brooks se snaží po sérii vražd s tím skončit.2 roky se mu to daří,ale závislost je příliš velká.A aby nebyla,když roli druhého Já (navíc toho zlého) výborně hraje W.Hurt. Takovému nutkání nejde utéct a tak se zámožný a navenek ctihodný pan Brooks opět vydává vraždit.Vzhledem k tomu,že na místě nechává krvavé otisky svých obětí,dostává ve vyšetřovacím spisu,vedeném inspektorkou Tracy Attwoodovou (Demi Moore),alias-otiskový vrah.A tady je zřejmě největší kámen celého příběhu,kdy až do samotného konce filmu jsem měl dojem,že role vyšetřující inspektorky je jen pro výplň času a už mne dokáže i dost naštvat,že to opět musí být problematická osoba (zde se rozvádí a mezi kolegy má nálepku nevyrovnaného drsňáka), která nesnese nikoho kolem sebe.Tudíž již dopředu se avizuje,že tady bude problém. Ten nastane v momentu, kdy dojde k zabití rozvodové právničky a rozvádějícího se manžela, který s ní spí.Obvinění,které následuje,pak vyznívá hodně povrchně.Navíc přeskakování ze dvou dějových linií,které se ve filmu vytvořili,je příliš rušivé a celou dobu sledování filmu jsem si přál,ať to zůstane u linie Mr.Brookse.Přeskok na dějovou linii Tracy (D.Moore) byl pro mne utrpení (navíc tato linie na sebe navazovala i "akčnost",která rušila dvojnásob a přitom se mohlo využít jejího "čichu",když padla na pana Smitha),naštěstí směrem zpět to byl balzám.Balzám v podobě hereckých výkonů,hudby a samotného sledování života schizofrenního Mr.Brookse.Jako velmi povedený se mi jeví obohacení Brooksovy dějové linie o "temný prvek" jenž vytvořila jeho dcera.Samotný konec,pak jednoznačně ukazuje na to,kde byla další velká potence filmu,která nebyla využita.Škoda,tak by to mohlo být i 5 hvězdiček.

plagát

Michael Clayton (2007) 

Je problematické natočit film,aby byl poutavý,napínavý a přitom se v něm téměř nic neděje.Jen se mluví,byť dvě vyjímky tu jsou.vražda Arthura Edense a výbuch auta Michaela Claytona a jeho útěk.Atmosféru filmu skvěle charakterizuje výrok šéfa fy Kenner, Bach & Ledeen v podání Sydneyho Pollacka cit:"od začátku jsme věděli,že to tak je". A oč tedy jde? Jen o milióny a miliardy dolarů (ouha,už zase něco tak přízemního,že?) a značně flustrovaný elitní právník Arthur Edens.s tím začne trochu "mávat".K rozumu ho má přivést Michael Clayton.a zároveň skvělý G.Clooney.Jenže,jak jsem již napsal,v sázce jde o hooodně moc peněz a dalšímu právníkovi,vlastně právničce Karen Crowderové (neméně skvělá Tilda Swinton) taky rupnou nervy. Sice nešílí jako Arthur,ale v obličeji jí to jde poznat(fakt skvělý výkon,když v jedné ze scén rozhoduje o bytí či nebytí Arthura).A tak se to přiostří (první a druhá vyjímka z úvodu této mé recenze),Claytonovi to dojde a pomsta přichází.Bohužel,až moc uspěchaně a film se vřítí do finále až moc velkou rychlostí,narozdíl od tempa celého filmu.A proto jedna hvězdička jde dolů.

plagát

Déjà Vu (2006) 

Denzel Washington je pro mne zárukou skvělého hereckého umění a o málokterém filmu, ve kterém hrál,lze říct něco vyloženě špatného.Jeho role bývají více intelektuální a je jedno, zda hraje dobrého nebo zlého. Nejinak tomu je i Deja Vu. Denzel opět hraje agenta na úrovni a od prvních momentů nenechává nikoho na pochybách,že na to má. Bouchne trajekt a vyšetřování se rozjíždí. Agent Doug Carlin pedantským způsobem obhlíží místo činu a pak si jde "smlsnout" na místní detektivy.Jeho bílé zuby v úsměvu zazáří,jako jeho představení, které jim předvede.Mezi diváky je však i On.Hodně tajný agent (Val Kilmer),který pozve Douga do party,která to vyšetřuje.A ta parta není jen tak obyčejná,což Doug při své inteligenci rychle pozná.A od této chvíle následuje jen akce pro akci a zbytek filmu jsem jen zíral a ptal se,proč? Kdyby pointa filmu zůstala u systému,který je schopen z družicových dat poskládat minulost,tak to by se ještě dalo,ale pak přišly brýle a vše korunuje teleportovací komora s výletem do ještě větší minulosti a po papírku do ní vleze samotný Doug (samozřejmě nic není odzkoušeno,všichni se tváří ustaraně,protože tohle jinak než smrtí snad ani nemůže skončit). Brrr.A teď už fofrem-vše skončí ,no hádejte jak to může skončit u pořádného hollywoodského filmu? No vidíte a pohádky je konec a všichni žijí až dodnes,pokud nezemřeli.