Hashirama

Seriálový kolovrátek se točí dál a obecenstvo tleská. Tyhle Hry o trůny stokrát jinak, kde si dvě postavy povídají v zahradě, občas vyskočí náhodná soulož a jednou za tři epizody na diváka bafne nečekaná vražda či zrada, už jsme si poctivě odbyli, tak pojďme, prosím, dále. Šógun dobývá žebříčky sledovanosti pravděpodobně proto, že se odehrává v Japonsku a hrají v něm slavní herci, kteří říkají “hajaku”, “šikaši” a “Niedermayer-sama”, jedná se ale o veskrze přežitou prudu, která zalévá neustále ten samý seriálový lógr, čili spletitou dialogovou vatu, strohé interiéry a sem tam šíleně vyretušovaný záběr na město. Nepochopil jsem ani vyprávění vzestupu bílého muže, který si buduje vztah s japonským lordem tím, že ho vždy náhodně zachrání v náhodné situaci a dostane pak darem tři pytle rejže. Prvky, kde Šógun nejvíc boduje, a sice střety kultur a postupné začleňování anglického námořníka do zcela cizího prostředí, jsou zdaleka ty nejzábavnější momenty, a je škoda, že se o toto téma seriál neopírá víc. Chápu ovšem, že postavit deset epizod seriálu na takovém zenovém materiálu není tak divácky atraktivní jako politická hra, kde všichni ve stínu svíček kují pikle. Výsledný dojem zvedají emočně nabitější finální epizody a hezky vyzenovaná koncovka. 6/10

Jak se říká - když má člověk nakoukáno, pozná dobrý film během prvních deseti minut. A tady jde znát, že půjde o kvalitní film, od prvního záběru. Je vidět, že Dev Patel svědomitě koukal pod ruce všem svým chlebodárcům. Filmovou řeč má suverénně v ruce, kamera je kreativní a živá, střih dynamický a vtahující, akce je dravá, svěží a kinetická, a celý film je prodchnutý jímavým (a mnohdy netradičním) soundtrackem, neony a kontrasty, zároveň ale boduje i onou indickou exotikou, která mu dává punc něčeho odlišného. Monkey Man sice vypráví jednoduchou revenge zápletku, ale koření ji zasvěceným a krásně nasnímaným průvodcem po různých sférách indického města a jeho obyvatel. Dev Patel umí osvojené filmařské finesy využít i ke změně tónu uvnitř scén a i vrcholně dramatické napínavé sekvence prodchnout trochou humoru. Monkey Man je zkrátka žánrová radost, která, byť je poskládaná z povědomých kusů, si umí s těmi povedomymi kusy krásně pohrát a především je vynikajícně okořenit. V druhé půli nastává změna tempa, kde se Dev Patel pouští i do politických a společenských komentářů, stále však funkčně propojuje různé vrstvy příběhu a hlavně je to všechno stále tak dravé, exotické, sexy a plné energie, že i tváří v tvář tomuto bollywoodizovanému bobtnání je Monkey Man vyložená bomba. 8/10

Další zdokumentovaný případ toho, jak se legendární tvůrce ztratil v nekonečném pískovišti streamovacích služeb. Každý záběr Napoleona demonstruje velkofilmový potenciál a příslib epiky, Ridley Scott nám ale servíruje jen bodové poznámky z učebnic dějepisu prostřednictvím krásně nadesignovaných a zrealizovaných scén, které by ale pasovaly lépe do opulentního dokumentu s komentářem. Samy o sobě jen vzdáleně připomínají celistvý film a jediný náznak koherence zde představuje osobní linka s manželkou Josefínou. Tohle měl být ten film, který se bude objevovat v seznamech nejzásadnějších děl kinematografie dvacátých let, pokračovatel Království nebeského a Gladiátora, historický flák se vším všudy. Místo toho jsme dostali minisérii hovadsky sestříhanou do jednoho kusu. Byť samozřejmě zrealizovanou pevnou rukou zkušeného matadora a s oddaným hereckým ansámblem. 6/10