SONlA

Nadstandardně krásnej audiovizuál: nerušilo mě vůbec digitální zpracování, čistota postapokalyptické planety Země k pokukání (stejně tak pohled na téměř dokonalé obě ženy, jejichž herecké výkony však neoslnily, Tom je válcoval v každé scéně), electro-soundtrack je milej a pozitivní, pár songů už mám v playlistu 😉 Stopáž uteče jako voda díky pár nevšedním zvratům, ty drží mou pozornost na flígr víc než chybějící crazy science fiction brutál přestřelky. Do oázy situované do Yosemite, kde je svět nadmíru v pořádku, bych se vracela taky ráda.

Pomalejší a ve smyslu dialogů serioznější marvelovka. Vizuálně překrásná. Pacifistické porníčko :-) záporák byl výraznější postavou než královna, ale to nevadí, to bylo osvěžující.

Úplně dokonalý feel-good příběh, když nevíš, na co kouknout na Vánoce, tak něžný a milý, ach! Uvěřitelnější charaktery pohledat. Nejradši bych s Grettou a Davem šla na pivo a courala po NYC all night...

Ocenila bych udržení atmosféry z první třetiny filmu po celou dobu, závěr byl pro mě rozpačitý. Will naprosto odzbrojující one-man-show, přesně takového posledního člověka si NYC zasloužilo!

Jediné, co bych si vytkla, že jsem to neviděla v IMAX. Doma to ani nezkoušej a dál než ve třetí řadě v kině taky ne! Vizuál - wow. Výkony - málo prostoru.

Woooow! Takhle se mi dlaně v kině dlouho nepotily. Strašidelný, milý, krásný, akčníííí,...zmlsaná science fiction a fantasy a okouzlená pohádkou. Disney, takhle se utrácí doláče! Radost počumět.

Ten snímek, co na něj myslím i několik dní...čekali jste senzační zvrat? Ten se nekoná, stejně jako ve většině příběhů white trash ppl. Jejich život se točí kolem highway osázený cheap motels&fast foods, nic víc nebylo a nebude. A sen o disneylandu jako symbolu (úpadku) společnosti top! Nevím, jestli je nutný v cizí kultuře žít, aby s ní dokázal člověk nějak souznít, aspoň pro mě jsou filmy ze života Američanů až teď dvojnásobným zážitkem.

Já vím, jak je těžký přimět některé udržet pozornost u dokumentu. Jsme líní a pustíme si radši seriál, ale tohle se vážně dá vydržet, anglicky to za dva dny vidělo 6mil lidí. Manžel se mnou koukal na spoustu kontroverznějších a méně záživných kousků, dělám to tak, že ho poprosím, jestli by pro mě dnes večer mohl něco udělat - podívat se na film a opravdu ho vnímat. Pojďme to pustit doma všem!

Zas jsem si musela zkusit třidéčko, abych na něj zas několik let nešla, a to jsem měla nejlepší místa v jednom z nej sálů v Česku...190min nah, moje očička! Však stále je to snímek, na kterej bych si v nějaké jiné verzi svého života (v té, kde mám mrtě času pro sebe) dojela do Berlína na laser projektor, protože tohle mega médium není úplný na čemkoli menším než je vhodný kinosál. Nečetla jsem předem žádný recenze, jen od všude, že je to dlouhý a dej se dá shrnout jednou větou....fuck no! užila jsem si každou scénu, silně si prožila škálu silnejch emocí, trochu si zameditovala, což jsem zjistila, až po tom co čumím, že dýchám jak na breathworku, před útokem člověka na velkou mother Gaiu jsem zvažovala, že to neunesu a odejdu, tzv. Pandora deprese po návratu do šedivé reality se mě naštěstí nezmocnila, ba naopak...doznívá vděk a pokora, euforie, protože, jak se Cameronovi povedlo umocnit a utužit tu krásnou polohu rodičovské lásky, to si nevzpomínám, že by mi tak hustě udělal filmem kdokoli před ním a děkovala jsem v průběhu stopáže několikrát svým dětem za to, že tuhle experience můžu žít!