Galadriel

Výborný muzikál, který je svým schématem trochu jiný, než bývá zvykem a to mu přičítám jedině k dobru. Většina pěveckých a tanečních čísel se odehrává na jevišti berlínského kabaretu, takže skoro vůbec neposouvají děj a možná i díky tomu je zbytek příběhu tak dobrý, když se nemusí soustředit na násilné zakomponování písniček. Příběh Sally Bowles, jejíž život kabaretní zpěvačky plný sexu, alkoholu a zábavy naruší mladý učitel, do kterého se zamiluje, příběh prosáklý fašismem a předválečnou atmosférou gradující písničkou na jedné zahradní party, příběh, který si bezesporu zasloužil svojí Oscarovou nominaci za scénář a samozřejmě i všech těch 8 získaných zlatých naháčů, protože všechno, od režie přes choreografii a hudbu po herecké výkony je skoro perfektní.

Docela dobrý příběh, který obsahuje na americkou komedii ze střední školy víc sebereflexe, než se obvykle v USA nosí bohužel z mého pohledu docela zabil styl zpracování. Tak trochu tápe, jak moc má tlačit na pilu, jestli má být v určitých věcech odvážnější a časté přehánění bylo sice očividně úmyslné, mně ale ne vždy sedělo.

Už mě pomalu začínaly nudit filmy libující si ve vizuálních orgiích a myslící si, že tím, že nepoužijí nic než počítačové exteriéry, dvě až tři barvy, spoustu zpomalených nebo zrychlených záběrů a hodně krve už nepotřebují nic dalšího a lidi budou jásat. Bitva u Thermopyl dovedla tohle schéma do extrému a mě málem unudila k smrti. Na tuhle hru odmítám přistoupit. Dvě hodiny červeno-žluté (resp.v noci červeno-modré) slátaniny, která se ani nesnaží naznačit nějaký příběh, která vykrádá na co si jen z historických filmů vzpomenete (Gladiátora ale nejvíc - scéna v ječmenu bije do očí, včetně hudby), přetéká naturalistickými boji a litry krve, ale přitom nechává diváka chladným ke komukoliv, kdo zemře. Herci nedějlají nic, že velmi expresivně vydávají rozkazy a řvou rádobyhrdinské věty a ani hudba za moc nestojí - mně neznámý Tyler Bates se ani nepokouší být originální, to, co stvořil, nejsou citace, ale do uší bijící opisování. Už dlouho jsem nelitovala nějakých dvou hodin tak, jako po dokoukání "300".

Schválně blbé dílko, u kterého jsem se doopravy zasmála jen párkrát, protože je to úžasně vtipné tak nějak konstantně po celou dobu. Zajímavě originální (už od úvodních titulek, které mají opravdu nápad), mile absurdní, jiné než většina ostatní filmové produkce, se záměrně extrémně karikovanými postavami - pokud přistoupíte na hru, kterou před vámi Jared Hess rozehrál, budete se bavit. Tenhle film je opravdu milým překvapením a musím zmínit ještě jednu věc, která mě potěšila - ve škole na chodbě a ve třídě se vyskytují normální američané, žádná přehlídka Miss America, jakou vidíme ve většině filmů, ale opravdu reálně vypadající směs tlustých, nehezkých, sympatických, krasavic, svalovců, otloukánků, průměrných i divňochů :-)

Jedna z nejklasičtějších klasik, která si ale podle mě označení "nejslavnější americký film všech dob" nezaslouží (resp.je spousta jiných filmů, které by si to zasloužili mnohem víc, ale třeba o nich dneska nikdo ani neví). Jeden obrovský vizuální kýč a romance, které nečekaně nevadí dlouhá stopáž (naopak, čím víc času uběhlo, tím víc klacků bylo hozeno životu a štěstí hlavních hrdinů pod nohy). Skvělá Vivien Leigh dokázala udělat ze Scarlett odpovídající potvoru, kterou ale musíte mít rádi, stejně tak Gablův vytrvalý Butler si získá sympatie snad každého diváka. Přesto ale jde "jen" o slušnou romanci, která je na můj vkus trochu přeceňovaná...

Seriál byl dobrý až tak do poloviny, pak začali tvůrci doslova ždímat příběh z ničeho. Přitom předloha je tak neskutečně nosná, že v tom vidím vyloženě zahozenou šanci. S tím rozpočtem, který na to Poláci očividně měli, by se dali dělat mnohem větší divy i v rámci televizní produkce. Geralt Michala Zebrowskeho je výborný, démonický aprostě přesně takový, jakého jsem si ho při čtení Sapkowského představovala. Zbytek hereckého obsazení je průměrný, exteriéry jsou pěkné, hudba výborná (kromě instrumentálek vydatně podporovaných sborovým zpěvem je soundtrack prostřídaný s Marigoldovými písněmi v polštině - nečekaně dobře se ten jazyk poslouchá), ale výsledek prostě nevypadá tak, jak bychom čekali od takového středoevropského fantasy kultu. Lidem, kteří Zaklínače nečetli navíc seriál podle mě neřekne vůbec nic.

Pohádka, která se drží žánrového vzoru zuby nehty, ale neurazí, pobaví a celkem dobře se na ní kouká. Největším problémem je, že mezi Hughem a Drew to skoro vůbec nejiskří - docela zásadní fakt pro romantickou komedii. Navíc Hugh neumí moc zpívat, takže v roli hudební hvězdy, i když vyhaslé, nepůsobí zrovna věrohodně (při nahrávání proma ho Drew spolehlivě přezpívá...).

Nevím, co z tohohle počinu budou mít děti. Ponurá stylizace (která mě ovšem moc nenadchla - to, co mělo být temné bylo jen "tmavé" s barevnými filtry nebo CGI pozadím a tmu řešil akorát naprostý nedostatek ppřirozeného světla), ne zrovna silný a rychle ubýhající děj a pár"dospěláckých" narážek a vtípků dětem asi sedět nebude. Pro dospělé je zase děj moc předvídatelný, přímý, kvůli dětem málo drsný. Tvůrci si měli ujasnit, pro koho vlastně film točí. Kdyby se atmosféra skutečně potemnila a postavy dovedly do extrému (ne pitvořivého, ale opravdové výstřednosti), mohlo vzniknout moc pěkné "burtonovské" fantasy. Takhle jde o podivný mišmaš, který neví kam sám sebe zařadit (rodinná temná fantasy komedie? Radši ne..), ale má i pár kladů - dobré herce (Jim Carrey zase jednou k nepoznání, Meryl Streep je krásně zmatená a i děti hrajou obstojně), několik pěkných momentů (mimino zakousnuté ve stolu, příprava večeře pro Olafovy hosty) a místy i zajímavou vizuální stylizaci (kulisy, kostýmy, mix viktoriánské doby a současnosti - všimli jste si, že Poe jezdil Tatrovkou?).

Filmy točící se kolem problematiky trestu smrti mívají velký potenciál. Jsou totiž samy o sobě neuvěřitelně silné, zvlášť když je divák jeho odpůrcem (jako třeba já). "Život Davida Galea" využil naléhavosti tématu do posledního ždibečku, ale v podstatě v příběhu nepřináší nic moc nového. Napínavý závod s časem je naznačen hned v úvodu (je na co se těšit) a než se k němu dostaneme, seznámíme se s Galeovou minulostí i současností prostřednictvím investigativní novnářky... Je to dobré, ale to, co dělá z tohohle moralizujícího thrilleru velmi nadprůměrný film je jednak skvělá režie Alana Parkera (ten pán mě zajímá čím dál víc) a samozřejmě výborné herecké výkony (Kevin Spacey a Kate Winslet jsou bez debat, ale skvělá je i Laura Linney). Navíc Parker opět předvádí svůj úžasný cit pro rytmus, vizuální dokonalost a hudbu - kombinace zajímavé kamery, velmi dynamického střihu (ne zběsilého, ale opravdu trefně dynamického, oči z toho opravdu nebolí) a velmi dobře sedící hudby nejen od Alexe a Jaka Parkerových. Výsledek je velmi působivý a ani teď vlastně nevím, proč nedávám 5*, možná proto, že spíš než o "debatu" o trestu smrti jde "jen" o velmi dobře natočené napínavé drama. Třeba hodnocení změním, až dostanu chuť pustit si tenhle film znova...

Po nějaké době trochu předělávám svůj komentář a připouštím, že Paul Verhoeven si tímhle filmemstřílí z Hollywoodu a opravdu to nemyslel nejspíš vážně. Přesto to nemění nic na tom, že jsem se u filmu ani moc nebavila a přišel mi stupidní (OK, bylo to úmyslně, ale to ho nezlepší). Jednu hvězdičku dávám za triky a druhou za docela slušnou akci a nulovou snahu o nízký rating (skoro makra vycuclých mozků, rozpůlená těla, rozstřílené hlavy, končetiny apod.). Jinak je to slátanina nejhrubšího ražení, děj neexistuje, dialogy no comment, herci v čele s Denise Richards toporní až to bolí. Navíc každých maximálně pět minut si soudný člověk říká, proč sakra tuhle a tuhle věc nevyřešil tak anebo tak, když by tím nikdo neumřel a půlka věcí by se vyřešila. Ale to by se holt nedostalo na heroické výkony odvážných vojáků a vojaček, dojemná setkání a tak dál. Opět můžete namítnout, že to bylo schválně a já opět odpovím, že to není podle mě ta nejlepší cesta, jak pobavit nebo zaujmout publikum. Jediné, co ještě můžu přičíst k dobru je to, že vlastně vůbec nešlo o americkou armádu, hlavní hrdina byl z Buenos Aires, útok na Zemi neodnesl New York ani jiné významné místo v USA, něco takového jsem viděla v tomhle žánru snad úplně poprvé.