Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma
  • Horor

Recenzie (278)

plagát

Nikto ťa nezachráni (2023) 

Přiznám se, že filmu dost nadržuju. Je tu totiž dost věcí špatně. Film byl málem zničen brzkým a kompletní odhalení ufonů i na horor zbytečnou akčností pár scén. Přesto pro mě zabodovalo hlavně celkové uchopení tohoto scénáře a jakým stylem je nám děj předkládaný. Režijně a designově se mi vše strašně líbilo kolem emzáků, přičemž vyprávění očima téměř nemluvící hrdinky, to už jen krásně dokreslovalo. Kaitlyn Dever tu předváděla něco neskutečnýho a stejně tak to platí pro režiséra. Celou dobu jsem netušil jakým směrem se film nakonec ubere. Ikdyž bych ocenil opuštění původního městečka a prozkoumání většího města, jak má hrdinka v polovině filmu v plánu, tak chápu proč k tomu nakonec nedošlo. Finále je díky tomu opět velmi silné a to i přes pocit, že jsem ho kompletně nepobral. Ale to je v tomto případě dobře, protože mám chuť nad filmem neustále přemýšlet a vracet se k němu. Silný zážitek, kde pro mě forma zvítězila nad obsahem.

plagát

Tvorca (2023) 

Po technické stránce je to zázrak, který svou práci s rozpočtem je závanem blockbusterů ze začátku tisíciletí (Piráti, LOTR, Transformers). Avšak bohužel po příběhové stránce to absolutně nestojí za to. Na příběh tvářící se vážně, chytře a filozoficky tu máme příliš hloupý konflikt. Ten je v tomto případě snad černobílejší než u Avatar. Nuance jsou tu tak neznámé slovo. Samotný vztah hlavního hrdiny a dítěte film také neprodává dobře, protože místo přirozeného sbližování postav tu máme pseudo inteligentní žvásty. Takže ikdyž pozlátko je velké a silné, tak obsah je na tolik slabý, že vás film znudí a za pár dnů si na něj už vůbec nevzpomenete.

plagát

Hovor so mnou! (2023) 

Hravě natočený, chytrý, inovativní a záživný horor. Originálně pojatý duchařský koncept, který zároveň vypovídá o užívání navykových látek ve spojistosti s depresí a nátlakem vrstevníků. Film má zajímavý příběh se silnými motivy, dobré postavy a herce, kteří odvadí kvalitní práci. Režie skvěle buduje atmosféru i umí prodat hororové momenty. Nepamatuju kdy jsem měl naposledy takové nutkání si u gore a násilných scén zakrývat oči. Opravdu nepříjemná podívaná oplývající silnou režii, kamerou, provedením a hlavně scénářem, který krom nebezpečí navykových látek podtrhuje i důležitost komunikace. Tenhle film nemůžu jinak než doporučit.

plagát

Vyháňač diabla: Znamenie viery (2023) 

Napodobit klasiku Halloween skrze soft-reboot je mnohem snadnější úkon, než u legendárního Vymítače ďábla. Znamení víry je ten nejvíc bezpečný, korporátní a studiový "requel" všech dob, který není strašidelný, nemá zajímavé postavy, vztahy a nerozumí originálu. Green zde se svoji partou totiž i pohnojí ústřední vztah matky s dcerou, který je absolutně stěžejní v původním příběhu. Zároveň zde nijak neprohlubují motivy, témata a příběh. Tvůrci také selhali zachytit správným stylem strach o vlastní dítě, které je postiženo neřešitelným a neléčitelným problémem. Když se ale na to koukneme čistě z pohledu hororu, tak to také naprosto selhává. Bída, kterou by se neměl nikdo obtěžovat.

plagát

Loki - Veda/Fikcia (2023) (epizóda) 

Já to prostě nechápu. Proč je ten Loki, tak zatraceně dobrý? Set design, barvy, režie, hereci, scénář to vše tu skládá perfektní, napěchovanou a nádherně do sebe zapadající podivanou. Moje srdce plesá ať už z toho jak miuju jednotlivé scény a nebo tu filmařinu za tím. Rozhovor Silvie s Lokim v baru je jeden z nejlepších v rámci MCU a to samé pak platí pro hudební sekvenci. Nikdy bych nečekal, že zrovna v MCU seriálu uslyším tento klenot undergroundové hudby. Dokonalost a obří HYPE na finále!

plagát

Bod obnovy (2023) 

Bod Obnovy je skvěle vypadající české SciFi, které za opravu málo peněz nabízí strašně moc muziky. No a ikdyž chytrá a promyšlená práce s rozpočtem je možná nejsilnější aspekt filmu, určitě to není jediná kvalita, jakou tento snímek nabízí. Pravda, zápletka je relativně banální a předvídatelná. Tady Bod Obnovy neuhrane. Ovšem dynamika i vztah mezi detektivem Trochinowskou a zavražděným a oživeným Davidem Kurlstatem funguje na jedničku a jejich odlišné pohledy na svět se krásně doplňují. Stejně tak fascinující je i debata kolem titulní technologie filmu, kterou scénáře vede napříč celým vyšetřováním, díky různorodé skupince postav. Díky časovému limitu záloh se zde i dobře pracuje s napětím, které vynahrazuje slabší akci. No a zakončení pro jednotlivé postavy i film mi přišlo velmi silné. Musím se přiznat, že na druhé zhlédnutí jsem si to užil i o kapánek více. Prostě kvalitní, detaily napěchovaná, česká podívaná, která stojí za to.

plagát

Úsvit (2023) 

Co se to letos děje? Že by české filmy opravdu narazily na bod obnovy? Úsvit je další velmi kvalitní počin z našeho kraje, který se dá srovnávat s celosvětovou kinematografii a to ne jen vizuálem a režii, ale i scénářem a herectvím. Všichni zúčastnění hrají parádně a mega sedí do svých rolí (obzvláště Martha Issová), přičemž Eliška Křenková v hlavní roli je fenomenální. Sice film z traileru působí více jako thriller, než jako tíživé drama jakým je, ale to vůbec nevadí, protože to funguje na jedničku ve všech aspektech. Překvapilo mě jakým stylem se film nakonec ubral, jaké společenské témata rozebral a jak jsem se vlastně ponořil do tohoto světa i jednotlivých příběhů postav. Nečekal bych, že mě tak dojme přátelský a upřímný vztah továrníkovi ženy s jedním ze zaměstnanců. Jde o vkusně a chytře vyprávěný příběh, který možná až moc poučuju, ale za to velmi chytrým a vkusným stylem, který je plný argumentů. Můžu to jen a jen doporučit.

plagát

Vrahovia mesiaca kvetov (2023) 

Martin Scorsese na svůj věk nadělil neuvěřitelně dravý a mladou energii oplývající tři a půl hodiny dlouhý epos o fakt ošklivé a neznámé historické tragédii americké minulosti. Je to perfektní film na spravení chuti, po jeho posledním ne tak vypiplaném Irčanovi. Režijně a scénáristicky tu není co vytknout a byla fakt nádhera sledovat obdobně oldschoolově natočený film, plný promyšlených kulis, lokací, zkoordinovaných komparzistů obohacující každý jeden snímek promítající se na plátno. Je to fascinující, surová a zlá podívaná, plná fascinujících, těžko čitelných a zlých postav. Přičemž i ty nejčernobílejší postavy snímku mají potřebnou hloubku a nuance jak je u Martyho filmů zvykem. Herecky jde o naprostou lahodu, kde De Niro a Gladstone odvádí vynikající práci, bohužel Leo mě zde jeho nabručeným výrazem s obraceným rohlíkem místo rtu, pěkně sral. Jde o výkon bez potřebných nuancí, kde bylo třeba mít šikovnějšího herce, který zvládá i jiné než extrémní polohy emocí. Přesto však tu je pár momentů, kde se v mých očích i DiCapriův výkon vykupuje. Je to obrazová poetika, jaká se jen tak nevidí a ta vizuální výpravnost je na jiné úrovni. S většinou lidí se shodnu, že prostředek je možná zbytečně repetitivní a nějaká vynucená montáž nebo dravější pojetí události by prospělo tempu. Zároveň se ale přiznám, že mi to zde vůbec nevadilo a vlastně o to lepší požitek jsem z toho měl. Byl jsem rád, že nás Marty nechává se vykoupat v té beznadějné a bezvýchodné pasti pro Osedže. Po hektickém, klipovém a nestálém Oppenheimrovi jsem byl zde naopak rád, že film nechává jednotlivé momenty a scény opravdu dýchat. Díky tomu jsem je o to více prožíval a vlastně mě tahle nespoutaná vize Scorseseho o to více zasáhla. Najít si tři a půl hodiny na kino je dost, ale je to opravdu až tak moc? Zvlášť když si člověk uvědomí kolik hodin týdně ztratí na mobilu nad splachovacím obsahem streamů, sociálních sítí a všeho možného? Ne, to si opravdu nemyslím. Nemyslím si, že je moc si vyhradit tři a půl hodiny na ocenění úžasného díla, na kterém se roky tvrdě pracovalo a podílelo nezměrné množství enormně talentovaných lidí. Samotný finální moment mě potom absolutně dojal a jde o perfektní podtrhnutí celého snímku, jako v případě Babylonu, kdy člověk chápe, proč režisér vypráví tento příběh a proč je to tak důležitý. Jeden z nejlepších filmů roku a to bez debat. Lituji všechny, co si to nechají ujít v kinech.

plagát

Šialenstvo (1994) 

Vysoce originálně pojatý mysteriozní horor, který doporučuju všem co teď paří Alana Wakea 2. Nejlépe prodavaný autor knih Sutter Cane se ztratil a to co píše, se možná stává skutečností. Na scénu tak přichází skvěle napsaný i zahraný nejlepší pojišťovací vyšetřovatel v okolí. Ten se rozhodne tuhle záhadu rozlousknout. Carpenter se tu vydává do pro něj neprobádaných vod, až Lynchovské abstraktnosti a nestálosti. Film opravdu skvělým způsobem probádává a zpracovává hlavní nápad. Celý snímek oplývá nepřijemným tajemnem, které vás zahákne od prvních vteřin snímku a nepustí vás až do samotného finále. Opravdu miluju režii, silný vizuál a střih tohoto filmu, který funguje absolutně zázračně. Carpenter si tak nepohrává jen s hlavou hlavního hrdiny, ale i diváka. Normálně oceňuji krátké kondezované filmy, ale zrovna u Šílenstvím mám pocit, že by tomu deset až patnáct minut navíc prospělo. Díky tomu by proměna a vývoj některých postav nemusel působit tak urychleně, stejně jako samotný finále. Přesto jde o jedinečný film, který mě strašně moc baví.

plagát

Chata v horách (2012) 

Hravý a nápaditý obrat na typický americký horor a slasher. Člověk to musí brát s velkou nadsázkou, jelikož si to dělá silně srandu ze všech žánrových klišé včetně obsazení. Film má přijemný tempo, hromadu nápadů i povedených vtipů. Rukopis Josse Whedona jde cítit, ovšem občasná chytrost postav je možná až lehkým negativem výsledného projektu, kdy jsou jednotlivci v kritických situacích až moc nad věcí. Finále je také lehce překombinované a to nutně nemyslím počtem monster, ale tím jak celá zápletka absurdní. Avšak velký plus za to, že někdo měl takovýto nápad, opravdu se rozhodl provést a to dost kvalitním způsobem. Procpat tohle přes hlavouny studia musel být boj. Parádní biják pro všechny, kteří mají rádi slashery, ale jsou z jejich formule a repetice už tak trochu znuděný. Nebo je to taky ideální film na party s přáteli.