Recenzie (1 376)
Il miele del diavolo (1986)
První polovina filmu je téměř série explicitních sexuálních fantazií a sexem posedlého páru, do jejichž realizace se Fulci zapojil se stejným nasazením jako do krvavých smrtí z předchozích éry svých povedených hororů, což bylo díky šoku a záchvatům nevěřícného smíchu na plný počet - vážně, představte si tohle v dnešní době v kinech. Jako výsměch erotickým filmů jako 9 a půl týdne vynikající a věřím, že se část diváků inspiruje a přihlásí se na výuku hry na saxofon. V druhé polovině se trochu změní záběr na něco mezi sadismem a femdom, ale bohužel úroveň zábavy (a smysl) poklesne. Respekt Blance Marsillach a vlastně i představitelům manželského páru - jestli jim tradičně při natáčení Fulci nadával do kreténů, tak dokázali podat profi výkon. Těším se na bonusy na disku, že se dozvím, jak z filmu museli být cenzoři v 80. letech paf.
Nepochopená (2014)
Pokud bych odečetl zábavu plynoucí z přemýšlení při pohledu na účes Charlotte Gainsbourg, kolik veselých historek z dětství použila Asia Argento ve filmu a samozřejmě klasické pobavení z emocionální hysterie Italů, zbyl by obyčejný film o dětství dcery dvou slavných rodičů, s přehnanými scénami vycucanými z prstu. Prostě další explotační film režisérky o pošahaných dospělých a dětech.
Fulci for Fake (2019)
Dokument snažící se přiblížit osobnost režiséra Lucia Fulciho skrz jeho rodinu a přeživší spolupracovníky. Fulci byl známý jako velmi protivný režisér, který nadával svému štábu, šikanoval herečky, které neměl rád a v kombinaci s brutalitou ve svých filmech ze zlaté éry si vysloužil pověst pošahaného mizogyna. S vyjímkou účasti filmového kritika se tu neprobírají filmy, ale osobní život, tragédie, mluví o něm dcery a spolupracovníci (bohužel chybí Dario Argento, který sehrál významnou roli v závěru Fulciho života a určitě by mohl přispět nějakou zajímavou vzpomínkou). Velmi mimo je snaha zarámovat snímek obsazením herce do role Fulciho, který prochází dokumentem v předstírané snaze poznat jeho osobnost. 7/10
Strážca mŕtvych (1997)
Mohl to být o dost lepší film. Pro filmové badatele je tu později-hvězdné obsazení, nemocnice je fajn, je tam výborná postava Joshe Brolina se znepokojivou scénou ponižování prostitutky v restauraci, ale z tohohle zvláštního přátelství by dobrý režisér vytřískal víc. McGregor se tu jen leká, a dělá to, co mu kdokoliv řekne včetně submisivního křoví svému kámošovi. Vrah je odhalený v úplně pitomý předčasný moment, hudba je nudná... něco chybí.
Yesterday (2019)
Zajímavý sci-fi nápad, který vede bohužel k velmi nenápaditým dvěma hodinám obsahu typu "jak prosťáček ke štěstí přišel". Pokud chcete písničkové pásmo coververzí, asi se vám to bude líbit. Pokoušel jsem se to chápat jako thriller o manipulativní ženě, která od dětství přesvědčuje neschopného kamaráda, že je skvělý muzikant a že je dobrá manažerka a přitom mu naschvál domlouvá nejdebilnější koncerty, aby musel dělat doplňovače zboží, neměl si s kým vrznout a nezmizel z jejího okruhu. Pak, když se mu díky podvodu s Beatles začne mezinárodně dařit, sociopatka zešílí a začne si hrát na lásku, aby zmařila týpkovi kariéru a přitáhla ho zpátky do buranova, což se jí povede. Ale i tak mě film moc nepobavil. Kecám, vlastně jsem se zasmál u skvělého vtipu s Oasis.
Posledné dni (2005)
Při rešerši filmografie Asie Argento mě překvapilo, že hraje ve filmu o posledních dnech Cobaina a film se válí na právě zaplaceném VOD. Předpokládal jsem, že hraje Courtney Love, protože nejen ve svých filmech ráda hraje coury a feťačky a těšil jsem se na trochu cringe. Díval jsem se na film s parťákem, kterému jsem jako lstivý promítač vůbec neřekl, kdo má být ten týpek, co běhá po lese a dělá si cornflakes s mlékem. Film jel díky pluginu na rychlost 2x, ale stejně byl velmi nudný, protože mi bylo jasné, že je to jakási poetická představa režiséra o tom, jak se trápí nechtěně superúspěšný umělec předtím, než se zabije. V polovině jsem informoval umučeného parťáka, že ten týpek je Cobain, odvětil velmi racionálně "Aha, takže sledujeme, jak se nudí a na konci se ta nuda omluví tím, že se zabil." Nedokázal bych to říct líp. P.S. Asia Argento si ve filmu pospí, nasadí si brýle, občas někde chvíli je a to je všechno.
Il mondo dell'orrore di Dario Argento (1985)
Dokument o Argentovi potěší záběry z natáčení různých hitů Daria, kde uvidíme mluvit nebo pracovat jeho časté spolupracovníky z průmyslu, ať je to Sergio Stivaletti nebo Luciano Tovoli a různé jeřáby, jak natáčí proslulé nájezdy kamerou. Centrem dokumentu kromě filmařiny jsou ale samozřejmě rozhovory s Argentem, které jsou většinou nějak zábavně nasnímány a zarámovány v ponurém prostředí, za což nese určitě tvůrčí kredit režisér dokumentu Soavi, ze kterého se postupně stal jeden z nejzajímavějších italských hororových režisérů pod ochranným producentským dohledem právě Argenta. Dojde i na klíčové scény z filmů, což možná není úplně dobrý nápad z hlediska spoilerů nebo tempa dokumentu, takže by neznalý divák tento snímek měl pustit až po shlédnutí všech snímků do Opery.
Bezúhonný vrah (2006)
Film se poťouchle trefuje do existence zákona o rehabilitaci odsouzených zločinců a prozkoumává velmi svéráznou, ale očividně funkční cestu, kterou si ústřední postava - ultralevicový terorista - volí k napravení své občanské pověsti a najít lásku. Jeden ze stylově nejvýraznějších italských režisérů i v tomto snímku využívá svůj talent pro nápaditou kameru a pestrost záběrů, které tomuto zábavnému cynickému krimi příběhu dodávají šťávu. Příjemným pobavením je badass Michele Placido.
Larry, kroť se - Série 12 (2024) (séria)
Zřejmě už opravdu závěrečná série je pořád velmi dobrá a velmi mě potěšil finální díl nejen díky pomrknutí na fanoušky Seinfelda. Příběhy Larryho a jeho přátel mi budou chybět.
Cesta matky Küsterové do nebe (1975)
Fassbinder opět zkušeně staví svůj postup absurdních lidských figurín a osudů skrz kvalitní dvorní herce, ale tentokrát mě cesta osamělé a zmatené Mutter Küsters ke komunistům a radikálům úplně nestrhla, jakkoliv je fascinující sledovat naivní ženu postupně podléhat bulvárním novinářům, lákavé ideologii omlouvající čin z úvodu a pak indoktrinaci teroristů. Evropská verze uprostřed temného finále zřejmě z nedostatku financí končí scénáristickým popisem nenatočeného závěru a alternativní konec US verze naopak směřuje k humornému vlídnému konci, co z toho lze preferovat jako záměr režiséra?