Garson

Taková menší kopie filmu Slečna drsňák.Píše se rok 1970 a několik aktivistek založí hnutí za práva žen ke kterému se časem přidá mladá historička Sally Alexander kterou hraje Keira Knightley a ta se stane jejich mluvčí v médiích.Feministky bojující za rovnoprávnost si jako hlavní mediální cíl vyberou soutěž Miss World,protože podle nich prezentace krásy před očima mužů degraduje ženy na úroveň dobytka.Na poslední chvíli je i díky protestům novinářů na soutěž povolána černoška z Jižní Afriky,která soutěží po boku své bělošské krajanky.Na rasovou rovnoprávnost mám svůj názor,ale politických komentářů si užiju dost na Facebooku.Hlavní heslo aktivistek je:,,NEJSME KRÁSNÉ, NEJSME OŠKLIVÉ,JSME ROZHNĚVANÉ!Naprosto geniální poutavé heslo.Vzpurné holky se snaží vnitřně bojkotovat soutěž krásy v přímém přenosu a tak při proslovu moderátora večera vytáhnou v hledišti řehtačky,transparenty a naruší tak na pár minut televizní vysílání.Jsou mediálně známé,ale samotnou soutěž to nijak neohrozí.Ze sálu jsou odvedeny a dočasně zatčeny.Nemá to však pro ně žádný negativní dopad a dál si žijí svým životem.

Inženýr Bob(Greg Kinnear) při jízdě autem za deště dostane nápad na intervalový stěrač,který zrealizuje ve své garáži.Svůj nápad nabídne automobilce Ford a už si začne plánovat jak bude vyrábět tisíce těchto stěračů,ale bohužel jeho plány se rozpadnou hned po tom co půjčí svůj prototyp automobilce a ta začne s výrobou a instalací do aut sama.Bob se cítí ukřivděný a okradený a tak vyhlásí automobilce Ford soudní válku.Díky tomuto kroku se mu rozpadne jeho manželství a ztratí všechno co do teď měl.Právník z Fordu mu několikrát nabídne mimosoudní vyrovnání,ale Bob pokaždé odmítne.Před vynesením rozsudku mu společnost Ford nabídne mimosoudně 30 miliónů dolarů,ale opět bezúspěšně.Na Bobově místě bych to také odmítnul,protože vždycky jde jen o cíl a vabank je často jediná možnost v důležitých životních situacích.Nakonec soudní spor Bob vyhraje a je mu přiznáno odškodnění 10 miliónů dolarů,ale ta spravedlnost které se dočkal ho potěšila nejvíc.Film mi připomněl případ malíře Vovkaniče,kterému soud před měsícem zamítl žalobu na automobilku Škoda Auto.Také udělal tu chybu,že své návrhy automobilů půjčil designérům ze Škodovky a oni podle nich začali vyrábět automobily KODIAQ a KAROQ.Jasně,že pár věcí si vývojáři upravili po svém,aby to v případě soudního sporu nevypadalo jako kopie návrhu a malíř Vovkanič u soudu ostrouhal.Jak málo stačí něco cenného nechtěně darovat a nemít z toho vůbec nic užitečného,jen problémy?Stačí fakt málo.

Jsou zdravotní problémy které se dají rozchodit,ale artritida mezi ně rozhodně nepatří.Když si chasník Everett(Ethan Hawke) podá v obchodě inzerát,že shání posluhovačku tak mu své služby nabídne jen Maud(Sally Hawkins) a protože je jediná uchazečka o toto nelukrativní místo tak si jí Everett nastěhuje do svého domu kde žil do teď sám.Everett je na Maud ze začátku velmi hrubý a hned jí dá najevo jaké je její místo v domácí hierarchii:,,TADY TO CHODÍ JINAK,JSEM JÁ,PAK PSI,SLEPICE A PAK TY"...Tvrdé podmínky kterým se však Maud rychle přizpůsobí.Velmi jí baví malování a tak namaluje na vnitřní stěny domu různé obrázky a časem začne malovat i za peníze a hned poté co s ní natočí rozhovor i televizní štáb si pro obrázky začnou jezdit lidé z celého okolí.Časem si toho morouse Everetta vezme za manžela a předělá ho k obrazu svému.Tento film je důkazem toho,že vztah není jen o posteli,to vědí jak postižení tak i ti chytřejší z těch zdravých.Obchody kvetou,ale k rodinnému štěstí to nepomůže.Bohužel Maud postihne rozedma plic na kterou v nemocnici umírá a Everett zůstane sám v tom pomalovaném domě.Herecky výborně zahrané i dabing byl skvělý.

Egon Schiele byl excentrickým malířem aktů a bez sebemenších zábran maloval na začátku své kariéry kromě modelek i svou nahou náctiletou sestru.Ženy se předháněly,aby mu stály modelem a on je mohl malovat někdy decentně a někdy ve více odvážnějších pozicích.Výrok Egona Schieleho:,,PENÍZE JSOU JEN CÁRY PAPÍRU,UMĚNÍ SI NEZAPLATÍŠ,NEDÁ SE KOUPIT"...Ano,souhlasím,buď to někdo v sobě má jako podle mě Salvador Dalí a nebo nemá a maluje příšerné obrazy jako Picasso.Egon se dá dohromady s Walley tedy s jednou z jeho modelek která se stane tak trochu jeho důvěrnou přítelkyní.Jednou tohoto kontroverzního malíře postihne aféra kvůli malování nezletilých dívek,je zatčen a odsouzen pouze ke třem dnům vězení a "nemorální" skica dívky je soudcem spálena nad svíčkou.Celý film se vrací zpátky a zase dopředu,protože nemocný Egon si vzpomíná na dobu kdy byl skutečně šťastný.Tyto úseky nemocného Egona mě velmi iritovaly, protože lidé kolem něho nosili roušky a to se mi opravdu velmi příčilo sledovat neboť na roušky už jsem velmi alergický jak ve filmu tak i ve skutečnosti.Bohužel pro Egona hraje fakt,že tvoří v době kdy vypukne 1.světová válka a on je odveden k vojenskému výcviku,ale jako umělec do bojů nezasáhne.Egon své umělecké manýry nezapře a místo své přítelkyně Walley si sebou na vojenský výcvik odveze Edith tedy jednu ze svých modelek se kterou se těsně před odjezdem ožení.Je válka a jeho bývalá přítelkyně Walley umírá když se někde na frontě jako zdravotní sestra nakazí.Ke konci války umírá i Egonova manželka Edith po té co se nakazí španělskou chřipkou a o pár dní později umírá roku 1918 i Egon i přesto,že jeho sestra Gerti pro něho na černém trhu sehnala všechny možné prostředky proti nemocem,ale na španělskou chřipku která kosila bez milosti to prostě nestačilo.Jeho obrazy si jako pozůstalost rozebralo příbuzenstvo.Zemřel mladý,ale i tak něco světu po sobě zanechal.

Počítačový expert Miles(Daniel Radcliffe) zase sedí večer doma sám jako obvykle a kromě popíjení se pustí do internetového komentování vyšinutých jedinců ze skupiny Skizm,kteří pořádají online zápasy kriminálníků v ulicích.Tvrdé jádro Skizmu ty jeho namachrované komentáře naštvou,navštíví ho doma,uspí ho,unesou,přišroubují pistole k rukám a vrhnou ho do bitvy o které si myslí,že nebude dlouho trvat.Proti Milesovi postaví bojovnici Nix,která ještě nikdy neprohrála.Pistorukej Edward(jak ho nazve jeden chlápek) se časem začne chovat jako opravdový bojovník a i přes všechnu snahu není Nix úspěšná a nepodaří se jí Milese při pouličních soubojích zabít.Časem oba Miles i Nix poznají,že bude výhodnější když spojí své síly,protože mají mnoho důvodů pomstít se a tak zaútočí na členy Skizmu a všechny je pozabíjí,ale Nix za to zaplatí životem.Je to ideální film pro příznivce videoher což já nejsem,ale i tak se mi to líbilo.Je tam mnoho úsměvných,ale i kaskadérských momentů např. ve 45 nebo v 52 minutě.Daniel Radcliffe mě ve svých nových filmech nepřestává překvapovat a co role to skvost,jen tak dál.

,,MAROKO UŽ MĚ NEBAVÍ",tak to je název písně se kterou chce prorazit zpěvačka Malika,která zpívá v punkrockové kapele Traitors.Její písně obsahují hlavně protivládní texty o tamnějších poměrech.Malika kontaktuje hudební producentku která jim nabídne možnost nahrát demo verzi písní,ale s návrhem,že si pobyt u nahrávajícího studia musí zaplatit,ale na to nemají peníze.Jednou Malika pomáhá otci v autodílně kde drogovým dealerům opraví auto a oni jí pak navíc nabídnou i práci a to převoz drog s mezinárodně ohraným klišé,,Jenom něco převezeš tam a zpět".Peníze potřebuje a tak souhlasí a ještě s jednou dívkou Amal jedou autem do hor pro drogy.Na místě nacpou drogy do stěn auta a jedou zpátky.Na zpáteční cestě se Amal Malice svěří,že je těhotná a tak jí Malika odveze na letiště,aby mohla Amal odletět do Evropy a v klidu se stát matkou,ale sama tím velmi riskuje.Nafinguje zmizení Amal i auta,ale auto se pak naštěstí najde a všichni jsou spokojení.Takže Malika zachránila život těhotné drogové pašeračce a ještě si vydělala peníze na financování začáteční kariéry své hudební kapely.Hlavní představitelka byla celkem fajn a i její píseň na začátku filmu byla fakt super jak hudbou tak i textem.

Film z vyšší společnosti o ženě,která se na začátku filmu jmenuje Willy,ale po té co zjistí,že byla adoptována tak se vrátí ke svému skutečnému jménu+příjmení a přejmenuje se na Antoniu Brico.Pracuje jako uvaděčka v koncertním sále,ale protože jí přitahuje hudba a přibližuje se moc blízko k pódiu tak je za nevhodné chování vyhozena z práce.Chce být ženskou dirigentkou což je pro ostatní tak překvapující jako kdyby chtěla letět na Měsíc.Vyjedná si lekce klavíru u Marka Goldsmitha a zároveň je přijata na hudební konzervatoř.Mark po ní při hodině klavíru vyjede a Antonia mu zlomí ruku a za tento incident je vyhozena z hudební konzervatoře.Na doporučení slavného hudebníka jede zkusit štěstí do Berlína za jedním slavným dirigentem Mukem se žádostí o lekce dirigování.Ten jí odpálkuje a zasype svými předsudky vůči ženám,ale po té co mu Antonia vleze až do okna tak jí dá šanci a začne jí připravovat na největší kariéru jejího života.Zároveň jí Muk udělí několik filozofických lekcí do života jako třeba radu:,,MUSÍŠ BÝT TYRAN S TAKTOVKOU V RUCE,ŽÁDNÝ DEMOKRAT".Tento výrok na mě udělal takový dojem,že bych ho použil i v politickém boji.V Evropě se jí velmi daří,ale doma v Americe kam se po čase vrátí stále naráží na předsudky vůči ženám a na protichůdné názory na její kariéru,protože stále existují tací co by jí rádi viděli pokořenou.Antonii napadne dirigovat výhradně ženský symfonický orchestr,který podpoří i první dáma USA Eleanor Roosevelt.Se svým koncertem zažívá obrovský úspěch na který tak dlouho toužebně čekala.Při sledování takových filmů jako Dirigentka si připadám jako "kulturní barbar",protože koncerty,divadelní představení a jiné kulturní akce šly vždycky mimo mě,je to svět do kterého zatím nepatřím.Při sledování tohoto filmu jsem skoro nic okolo nevnímal,protože Dirigentka je obrovským spouštěčem emocí.

10 hvězd.Nejde to,ale dal bych je kdyby to šlo.Originální je tu úplně všechno,příběh,hudba,herci,prostě tohle se Polákům povedlo.Hlavní postavou je tu Laura a její tygři,spíš jeden hlavní "tygr" mafián Massimo,který jednou někde Lauru zahlédl a už na ní nedokázal přestat myslet.Časem se rozhodne,že si vezme co chce a tak nechá Lauru unést a převést do své luxusní vily s představou,že jí nějakým způsobem donutí,aby se do něho zamilovala.Laura není nadšená náhlou změnou svého života,ale Massimo jí slíbí 365 dní v přepychu a pak že může odejít když se do něj nezamiluje.Pod tíhou Massimovi živočišnosti i všudypřítomného luxusu Laura roztála a zároveň i roztáhla...Vše mnohem dříve než za naplánovaný rok.Časem už spolu tvořili celkem stabilní pár až do konce,který byl pro mě docela překvapující.Jinak nechápu srovnání některých uživatelů s filmem 50 odstínů šedi.To jako vážně?V "Padesátce" se všechny postavy chovaly nemožně,ale zde všichni excelovali a to bez rozdílu.Myslím,že tento rok jsem viděl pouze dva skutečně vynikající filmy,tím prvním byl ESCAPE FROM PRETORIA a tím druhým právě tento film 365 DNÍ.

Mladá Eleanor se rozejde se svým nezodpovědným přítelem,vyhodí mu kytaru z okna a po scéně kterou jí on pak ztropí v jejím zaměstnání dostane v práci padáka.Kamarádka jí doporučí pracovní agenturu a z agentury jí rovnou pošlou do velmi obrovské vily jako au-pair,aby hlídala 12 ti letého kluka Reggiho,který je velmi inteligentní,mnohem víc než jeho vrstevníci.Reggie i přes přísnou výchovu od matky není tak disciplinovaný jak by někdo očekával,ale má svá vlastní pravidla a občas uplácí členy posluhovačů v domácnosti,aby si nevšímali jeho neplnění matčiných rozkazů.Eleanor se stane jeho chůvou a zároveň blízkou kamarádkou a také oba sobě budou navzájem zpovědnicí.Moc hezký film a ještě hezčí závěr,který mě opět donutil přemýšlet nad svým dosavadním životem.

Moderní otrokářství stále existuje a to hlavně v Saudské Arábii,Libanonu nebo v Jordánsku.Tento dánský dokument SLUŽEBNOU V PEKLE zobrazuje jak to chodí když chudé dívky cestují za prací a chtějí pracovat jako služebné v domácnosti.Z Keni,z Filipín,z Ugandy a z dalších zaostalých koutů světa se ženy vydávají pracovat do domácností kde jsou ponižovány za žádné nebo za minimální peníze.Ví se o tom jako o všem co se ve světě děje,ale spravedlnosti se tradičně nikdo nedovolá.Tohle nejsou klasičtí uprchlíci kteří lezou Evropanům krkem,tohle jsou ženy,které cestují za prací,která se vymyká evropským zvyklostem a je mnohem náročnější a více stresující.Agentura slíbí 150 až 200 dolarů měsíčně a pak ty ženy v drtivé většině případů nedostanou nic.Nikdy jsem neměl rád ty parazitující pracovní agentury tady v Čechách a určitě bych neměl rád ani ty ve světě.Největším lákadlem pro dívky z chudých regionů jsou žádné požadavky agentur,stačí jen pas a proto to ty chudé dívky berou s velkým vděkem a vydávají se na strastiplnou cestu směr Blízký východ.Tento dokument má velkou vypovídající hodnotu o dění ve světě a těm nezasvěceným aspoň pomůže otevřít oči.