fragre

Sex, krev a smrt v erotizovaném a intelektualizujícím thrilleru. Mafiánský zabiják Serge, který je při své misi ve Francii raněn, schová se u náhodné známé, takto životem v luxusu znuděné Jane, s kterou naváže vášnivý vztah. Kolotoč vzájemných podrazů a násilí se počíná otáčet. Ten film má mnohé klady. Působivou atmosféru s jakousi stálou pachutí dekadence a předtuchou zatracení, svižné akční scény (zvláště střílečka ve slepičárně), v hlavní roli tehdejší slavný skandální pár - Serge Gainsborough a Jane Birkin, působivou hudbu. Bohužel se ale asi tvůrci rozhodli, že ukáži i francouskou rafinovanost, takže přidali erotickou a intelektuální linku. Což o to, na více méně odhalenou Jane Birkinovou byl hezký pohled a erotické scény jsou natočeny s jistým vkusem, téměř artově, ale je jich moc, a film ztrácí tempo. Méně by bylo více. Totéž lze říci o občasných pseudofilozofických proslovech. A někdy je u hlavních osob předstírána dokonce jakási myšlenková hloubka (zvláště v závěru), a to film dost doráží.

Děj je zde vcelku nepodstatný, jen spojuje jednotlivé "klipy" protagonistů dobového popu, kdy dozníval pop založený na jazzu a nastupoval pop založený na rocku a blues. Koho zajímá tato dobová muzika, tak film ocení. Jistě, v Československu r. 1964 to musela být bomba.

Je to velice tezovité a předvídatelné, trochu drama, trochu idyla, trochu červená knihovna, trošku budovatelský film, ale je to po formální i herecké stránce velmi dobře zvládnuto. Už jen pro ty herecké výkony to stojí za shlédnutí.

Od tvůrce Krtečka nečekal bych, že dokáže zachytit atmosféru tohoto melancholického hororu, který se vyznačuje i velkou dávkou líbeznosti. Některé kresby evokují náladu kreseb Jana Zrzavého ke Kytici. Spolu s hudbou to tvoří téměř dokonalý celek. Téměř proto, že ta trhaná animace mi přece jen vadila.

To jsem se zasmál. Nejen, že je to vtipná parodie na klišé budovatelsých filmů, které se v kontaktu s realitou ukazují nereálnými, ale film si utahuje i z jejich tvůrců, kteří jsou v porovnání s vyhlašovanými ideály samozřejmě více či méně pokrytečtí. Felix Le Breux zde v postavě produkčního exceloval, ostatní zdatně sekundovali a Zuzana Stivínová byla v roli Sylvy ze zednické party Máni Volfové fenomenální. Tak vtipné dialogy dnes jeden jen tak neuslyší.

Film někde na cestě k nové vlně. Nejpůsobivější jsou hovory k smrti odsouzených zavřených v kostelíku, kde pod psychickým tlakem leccos vyplave, co by jinak skryté zůstalo. A vůbec ta atmosféra maloměsta obsazeného jednotkou SS je hodně dobře zachycená. Občas se tu přehrává, zvláště ti dva gardisti jsou spíše karikatury. Konec - útok partyzánského oddílu - to jsou prostě schematická padesátá léta jak vyšitá - urrráááááá. Pan Chudík, jinak hrající snad jen kladné postavy, si svého velitele SS zahrál dobře, byť ta jeho němčina je sice dosti plynná, ale ten přízvuk....

Hezká absurditka (duchem i vizuálem spřízněná s dobovými Švankmajerovými krátkými filmy) s podmanivou atmosférou, s podmanivou hudbou Luboše Fišera a s koncem umožňujícím vícero výkladů.

Kdybych neviděl The War Game od P. Watkinse, byl bych více zděšen, ale takhle mi připadá, že je to novější varianta tohoto filmu. Ale jinak jistě, je to šokující, depresivní a bezvýchodné a přesto to nedá nedodívat se. Jako návrat do doby po pádu římské civilizace a po nájezdech barbarů. Snad nejdepresivnější jsou ty zbytky civilizace - načinčané plakáty a původně pestře potištěné plastové kabely - na pozadí všeobecného Zmaru. Jinak, je symptomatické, že se jedná o evidentně laciný film, není to prostě holywoodská vyprávěnka s atraktivně vypadajícím koncem světa, který stejně přežije nějaká ta sympatická a správňácká partička.

Je možné, že pan Fišer si své filmové hudby až tak moc necenil, neb zde je zmíněna okrajově a snímek se věnuje jeho "vážné tvorbě". Ale nepřipomenout v jeho medailonu hudbu k filmům jako Valérie a týden divů, Případ pro začínajícího kata, S Rozárkou, Petrolejové Lampy, Morgiana, Kráska a zvíře.... , to ten jeho umělecký portrét zcela deformuje. A to neřeším tu nudnou formu tohoto dokumentu. Je to smůla, že jako filmová vzpomínka na jednoho z nejlepších hudebních skladatelů filmové hudby (pro mne rovnocenného se Zdeňkem Liškou), zůstal film jen polovičatý. Čtyři hvězdičky dávám jen kvůli té hudbě.

Ta omáčka kolem (lokality, kostýmy, zřídka i atmosféra ) nebyla úplně špatná, K. Kinski je jistě dobře typově i herecky zvolený do role úchyla, ale tím klady končí. Nudný scénář, většinou trapně hrající herci, zbodaná režie (jak je u tohoto "tvůrce" zvykem). To jeden Kinski nezachrání. Rodokaps, který se nepovedl.