Killbilly

Zlákaly mě roztomilé očiska legendárního kapitána Firefly a co jsem chtěl to jsem dostal. Pořád je skvělej a celou dobu jen čekám, kdy se pro něj vrátí jeho posádka. Kolem něho je to jinak pěkná pohádka o superpolicajtech z LA, v jejichž sboru superhrdinů dokonalé morálky by se nechytil Harry Callahan a výkonama by nestačil ani Chuck Norris, protože nedělají chyby a denně jdou hrdinně do ostrého boje (Afghánistán hadr) při dodržení všech legálních postupů, službě sboru obětují život a vůbec jsou ztělesnění marketingu na hochy a holky v modrém. Počet teplých černochů na hodinu stopáže drží netflixovou normu, na to už si asi u tvorby z US musíme zvyknout. Ale je to překvapivě koukatelné a zábavné a naštěstí to má humor, takže nakonec úplně v pohodě odpočinková zábava.

Moc pěkný dokument dobře natočený. Na jednu stranu je to k pláči, na druhou stranu, pokud je někdo takový retard, že naposílá životní úspory prvnímu z*rdíkovi, který mu předloží nějaký leštěný prd, aniž by si pořádně ověřil legitimitu, možná mu to patří. Co si asi dost lidí nevšimlo, že vlastně úřady i investigativní novinář z Timesů pracovali velmi rychle, hajzlíci se pásli a užívali si svou párty sotva rok, u nás by to tak rychle určitě nebylo. Velmi přínosné sledovat hlavního "hrdinu", typický psychopat/sociopat bez emocí, empatie, loajality, čistě zlý a prohnilý od dětství, jako celá jeho povedená rodinka. Z masa a kostí, žádný přifouknutý herec. Člověk aspoň vidí, že někteří lidé doopravdy prostě jsou krystalické zlo.

Teda že v nějakém současném blockbuster filmu uslyším Jona Spencera nebo The Damned a ještě se budou scény filmu odvíjet od jejich muziky, to by mě nenapadlo ani v nejpunkovějším snu. Už jen za to 5 hvězd. Jinak samozřejmě parádní jízda, čekal jsem další debilní honičkový film ala F&F, ale dostal jsem moderní klasiku, za kterou by se nemusel stydět ani Tarantino.

Vzpomínka na bezstarostnost a čistost 90. let. Citlivě udělaná rodinná věc s originální koncepcí. Televizní pořad uvnitř televizního pořadu, skvělý nápad. Wilson u kterého nikdy nezjistíme, jak vlastně vypadá, taky prima fórek. Bloopers v závěrečných titulcích každého dílu. Díky těmto věcem navždy zapamatovatelné. Jako u všeho poslední série slabší, ale to má 99% seriálů.

Bavilo. Jsem o 10 let mladší než hrdinové, přesto jejich postoje plně sdílím. Jen zbožně doufám, že svět kalifornské woke střední třídy byl do této šílené podoby přifouknut pro účely komediálního efektu a že to není tak katastrofické i ve skutečnosti. Protože jestli jo, tak lepší sedět tady v paneláku v uchcaném českém listopadu, než žít mezi takovýma k*k*tama v pěkném domě v permanentním létě, protože takový marasmus jako tam tady naštěstí zatím nepěstujeme, i když někteří se z prahy snaží. Dík Billovi, že do nich ryje.

Spíš 2,5 hvězdy. Na nudný večer s hnusným počasím u netflixu dobrý. V podstatě rip off prastaré honby za diamantem ovšem bez dobré komiky, akce a pravého pocitu dobrodružství. Breďák si střihl jen takové cameo + a byla to nejlepší část filmu. Jsou i horší filmy, obsazení bylo super a celkem to odsýpalo.

Zde normální filmový divák a ne typický absolvent filmového humanitního oboru z ČSFD, který vybleje 1600 cizojazyčných termínů z filosofické fakulty, bo on chytrý a my hloupí. Jak se tak dívám na těch 49%, dneska už asi nikdo nechápe, že existují i jiné typy filmů. Hned jak jsem to pustil, dýchly na mě časy, kdy jsem na ČT 2 v noci v rámci "amerického nezávislého léta" zkouknul úplně neznámé filmy, které mi zůstaly v hlavě dodnes i po 10-20 letech. Ne není to survival dobrodružství. Není to rodinná komedie. Je to konverzační divnofilm pro nás, co máme tenhle typ filmů rádi. Adam je skvělý. Milion odkazů ať už na National Lampoona nebo na osmdesátkovou pop culture. Závěrečný tanec v supermarketu se skvělou hudbou byla jedna z nejlepších scén co jsem za poslední dobu viděl. Opravdu tohle neaspiruje na obdiv u milovníků hollywoodských blockbusterů jako jsou hvězdné války 205. díl, tisíctý film o superhrdinech v gay oblečcích nebo 68. thriller letošního roku se stejným hvězdným obsazením. Prostě jiné a mě to bavilo. Super hudba, atmosféra osmdesátek, spojení hitlera s elvisem, co si přát víc?

Je to ženský film pro ženy, natočený ženou, která hraje hlavní roli. Tedy ano, je to červená knihovna, jen taková temná, bez sexu, ale jinak máme všechno. Ztracenou princeznu v nouzi i krásného statečného prince, co ji zachrání. Jen jsou oba už postarší a moc toho nenamluví a důvodem jejich chování je posttraumatický syndrom a ne mladická blbost. Pěkné záběry na přírodu a snaha o jakous takous realističnost. Nicméně stejně jako legendární Into the Wild mi tyto filmy lezou na nervy z prostého důvodu, že jezdím od dětství na obyčejnou chalupu v beskydech, kde je elektřina, signál, mikrovlnka, lednička i televize, ale přesto vím, že s takovou přípravou bych tam nepřežil ani jeden zimní měsíc. Protože nejsem až takový idiot. Ono vzít papír tužku a spočítat kolik oleje, rýže, fazolí, soli, cukru, petroleje,  svíček potřebuju na tolik a tolik dní života není raketová fyzika. Dřevo na zimu se štípe celé léto, ne jedno odpoledne.

Jedeme dál a já si toho ani nevšiml, protože jsem marně vyhlížel nové díly původního seriálu a ono je to jako seriál nový. Bogdan už není osamělý jezdec na motorce, ale se dvěma věrnými zaměstnanci, kterým neplatí, jezdí rezavým ŽUKem řešit všechno zlo polska a když zrovna neřádí démoni, sekají levně trávníky a dělají fasády z ředěné malty. Miluju tvorbu, kde se satiricky ukazuje jak doopravdy vypadá život lidí ve východní evropě, žádná Gaislerka ve značkových hadrech popíjející víno na náplavce, tady kralují křupanští nebožáci s prázdnou kapsou a mizerným životem a čerti v pekle jsou na tom ještě o tolik hůř, že jim to závidí, protože v pekle už se nesmí ani chlastat ani kouřit. Hrací automat na kterém se točí místo obvyklých symbolů cibule, brambory a řepa mě dostal, víc polské už to nejde.

Mám velký problém, protože Elvisovu hudbu mám rád a taky mám rád vynikající hudebně životopisné retro filmy z této éry, jako byl Ray, Walk the line, La Bamba, Doors nebo Cadillac Records. V takovém filmu jde o to, zachytit atmosféru doby, charisma, osobnost a energii legendárního muzikanta a proložit to skvělou muzikou. Když 45 minut ve filmu jsem stále neslyšel ani jednu jedinou Elvisovu píseň, jen nějakou zprzněnou kakofonii, proloženou současným rapem (WTF???), černošský rap 21. století doprovází scény z Memphisu z 50.tých let (WTF ???) a vůbec je to vlastně celé o černoších a jejich rapu ( a samozřejmě útlaku), nemohl jsem pokračovat dál. Celé je to pouťové, barvičkovaté, kýčovité, zmatené, kluk se snaží, ale Elvisovi není podobný ani na 100 kilometrů, ani ho neumí zahrát. Zde bych rád připomenul, že na světě existuje celá armáda lidí, kteří se dokonce živí tím, že napodobují Elvise, jednoho svého takové jsme měli i v našem malém městě a byl lepší než tento. Tom Hanks to nezachrání sám, když zbytek filmu stojí za vyliž.