Forrest Gump

I'm Forrest. Forrest Gump. Americká tragikomedie Forrest Gump Roberta Zemeckise se stala filmovým fenoménem prakticky hned po svém uvedení. Není divu, doba byla zralá na tenhle neotřelý koncept zironizování proslulého amerického životního optimismu i záliby ve filmových happyendech. Zemeckis ho postavil na novodobé variaci klasické evropské pohádky o hloupém Honzovi / Johnovi / Hansovi etc., prosťáčkovi, který i přes svůj mentální handicap ke štěstí přišel. Dokonalá ukázka toho, jak má vypadat americký (lehce) postmoderní film. Není jednoduché neotřele vyprávět životní příběh člověka na pozadí ,,velkých" dějin v žánru romantické komedie a nesklouznout při tom do klišé a zažitých schematismů. Tvůrci odvedli výbornou práci a servírují divákovi dokonalý entertainment. Tomuhle se dá skutečně říkat dokonalá ZÁBAVA. A přesto tu stále zůstává místo na city, emoce, velké životní příběhy a pohnuté osudy... Vše dokonale namixované, dokonale zabalené, dokonale podávané, dokonale prodané... Značková KRÁSA... Film, na kterém by byla škoda měnit byť i jen jedno jediné filmové okénko... A ano, proč to nenapsat - dnes už film LEGENDA... Jsme jenom peříčko unášené větrem života... PS: Pokaždé, když vidím poručíka Dana přicházet na Forrestovu svatbu po nových nohách, pláču...a to už tenhle film znám úplně nazpaměť... (26.04.2007)

Dlouhá léta jsem se tomu vyhýbal a zřejmě to bylo jen dobře. V té době bych Forresta určitě neocenil. Povedlo se totiž najít naprosto jedinečný balanc mezi tklivým příběhem lidské bytosti a neuvěřitelnou náloží „humorných" situací, kdy se člověk několik minut v kuse směje. Při každé další projekci, při každém dalším roku, který vám spadne na záda navíc najdete něco, co vám je najednou osobnostně blíže než o několik let zpátky. A to není vůbec lehké... Pro mě jednoznačně nejlepší role Toma Hankse - a že těch kvalitních má požehnaně. (27.01.2015)

(1001) Život je jako role toaletního papíru. Trháš, trháš, všechno v cajku, ale jednou papír dojde a ty skončíš se špinavou krdelí. ---- Dodatek: Při četbě knihy Malé dějiny filmu od Jarka Kupśće jsem našla další roztomilý komentář k tomu, proč je Forrest fuj: "Počkej, Forreste! Miliony lidí zbožňují tvou přihlouplou nevinnost. Ale starého profesora Flickera neoklameš! Tvoje postava symbolizuje všechno, co je na moderní společnosti problematické: jdeš životem, aniž bys zaměstnával mozek, hraješ fotbal, bojuješ ve válce, běžíš maraton a dosahuješ obchodního úspěchu, aniž by ses o něj snažil, zatímco ti kolem tebe, kterým na lidstvu záleží, ztrácejí nohy nebo umírají na Aids, jako by svědomí bylo v dnešním světě hlavním hříchem! Co to má být za poselství?!" (05.05.2007)

Nádherný příběh podprůměrně inteligentního chlapce, později muže, jenž nás provede svým hořkosladkým a nečekaně velkolepým životem, ve kterém i navzdory svému handicapu dokáže dělat divy (navíc nevědomě). Nadsázka, krása, něžnost, lidskost - tenhle film jakoby vyslal sondu do lidské duše a následně se podle toho zformoval (a "zobsahoval") tak, aby nás zasáhl, jak jen film prostřednictvím obrazovky člověka zasáhnout může. Forrest Gump je bez nadsázky dokonalé dílo a první film, u kterého i takový flegmatik a cynik jako já uronil slzu...11/10 ? (01.12.2007)

O tom, že "život je jak bonboniéra, a tak nikdy nevíš co ochutnáš" jsem vcelku přesvědčen, ale za sebe dodávám, že spousta bonbónů bývá často zkažená, nebo jinak jetá... Každopádně i tak mi tohle dílo přineslo naprosto dokonalý zážitek a poučení. Mě osobně stačilo k duševnímu prozření tvrzení hlavního hrdiny o tom že: "Pro hlupáka každý hloupý". V téhle jednoduché větě se pro mě skrývá mnohem víc moudrosti a nadhledu, než v celých filozofických úvahách o bonboniérách a můj duševní klid byl díky téhle prosté větě rozvinutý víc, než u Demolition Mana při pletení... Zkrátka jsem díky Forrestovi získal více pochopení a porozumění pro ty, kteří o mě mají špatné mínění a krásně jsem se naučil se nad toto povznést. Skoro bych i řekl, že to ze mě udělalo lepšího člověka. Každopádně tento film je opravdový skvost - milý, vtipný, inteligentní s neskutečnou dávkou nadhledu, který vám i vážné věci dokáže podat tak, že vás sice zasáhnou, ale psychicky nezničí, spíš naopak posílí. Tohle se dá zkrátka vidět kdykoli a vždy je to nádhera. (02.04.2015)