Réžia:
Ulrich SeidlKamera:
Wolfgang ThalerHrajú:
Michael Thomas, Tessa Göttlicher, Hans-Michael Rehberg, Inge Maux, Claudia Martini, Georg Friedrich, Silvana Sansoni, Natalya Baranova, Rosa Schmidl (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Smrť matky privedie Richieho Brava z jeho adoptívneho domova v Taliansku späť do imaginárnej izby v rodnom Dolnom Rakúsku. S alkoholom v ruke a zamatovými melódiami Wurlitzera sa lúči v pivnici so svojím ""piccolo fratello"", zatiaľ čo jeho otec bezútešne hľadí z okna, opustený v domove dôchodcov. Bývalá popová hviezda Richie Bravo prežíva a zarába v Rimini aj mimo sezóny. Tvrdí, že je stále ""con molto amore"" - a to je len malá dávka sexuálnej vášne, ktorú potrebuje, aby sa mohol obliecť do korzetu a ""jacketto"", čo sa rýmuje s ""perfetto"", a potom s chuťou spievať zádumčivé nemecké piesne v strohých hotelových foyeroch pre organizované zájazdy postarších krajanov. Tento rakúsky gigolo oplývajúci zmyselným a značne zatuchnutým šarmom si razí cestu do myslí, tiel a peňaženiek postarších žien bez akýchkoľvek zábran a škrupulí. Seidlov nový opus magnum je hlboko romantický až smutný. Hoci na povrchu pôsobí tento film špinavo a zvrátene, v hĺbke zachytáva životný pátos ako máloktorý iný. V Rimini sa naposledy objavuje na plátne Hans-Michael Rehberg (v úlohe otca) a Michael Thomas žiari ako jeho syn. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (31)
Tohle jsem chtěl vidět z nostalgie. Vidět mimosezónní Rimini, kde jsem jedno léto jako kluk před mnoha lety strávil u moře. Ultra vážná deprese v autentickém módu podzimu a zimy rekreačního střediska se povedla na jedničku. Stárnoucí estrádní zpěvák a gigolo Richie, pro rakouské důchodce dychtící vrátit čas, se může přetrhnout, aby vidělal ze dne na den éčka na chlast a nájem oprýskané vilky, když mu do života vleze zapomenutá dcera Tessa se syrskou rodinou. Smutný bizár osudů lidí v paralerním světe mrtvého letního místa a zatoulaných migrantů, kde se zastavil čas někde na pomezí 80.- 90.tek 75% ()
Rimini je pohľadnicou, ktorú nechcete nikdy poslať ani dostať. Smutný pozdrav z časopriestoru, kde sú vlasy mastné aj po dôkladnom umytí, duša nezvratne skazená, poháriky večne prázdne, zrkadlá pokrivené, publikum hluché i slepé, chodby dní zatuchnuté a rodinný dom prázdny, aj keď sa nečakane zaplní. Viac v mojej recenzii. ()
docela depresivní sonda do života vypelichaného seladona, který je stále více či méně přesvědčen o své neodolatelnosti, nicméně jediné co v životě má je zpívaní německým důchodkyním a občasné souložení s nimi. Jeho "pohodičku" mu ovšem naruší jednak smrt matky a hlavně návštěva dcery, kterou neviděl osmnáct let a ona po něm teď chce chybějící roky vynahradit. Samozřejmě finančně, Ani zdaleka nejde o jakkoliv příjemný film, nicméně i přes svojí "neatraktivitu" mě dokázal udržet valnou většinu stopáže a vzhledem k tomu že šlo o moje první setkání s Ulrichem Seidlem, nejspíš by nebylo od věci si doplnit některé jeho další kousky...65% ()
Depka? Jo… Utahaný? Jo… Zábavný? Víceměně. Ačkoliv si v pomalých a depresivních tvorbách často libuji, tak RIMINI nepatří mezi snímky, na které bych vzpomínal nebo si je dokonce chtěl někdy zopakovat. Jedná se o zajímavý portrét vyhasínající pseudohvězdy venkovských zábav, která celý život parazituje na naivitě dam ve zralém věku. Zub času a životní styl se na ní však po letech nemilosrdně podepisují a sledujeme existenciální kolaps se vším všudy. Že by se však jednalo o jedno z vrcholných děl pana Seidla, to rozhodně ne. Jeho rukopis je sice znát v každém záběru a středové kompozice polomrtvých periferií letoviska fungují dobře, nicméně mi chybělo něco trochu peprnějšího, co by šokovalo a celý děj alespoň lehce okořenilo (hra na schovávanou v hotelu tomu nahrávala a trochu jsem doufal, že se na temném schodišti alespoň někomu něco zvrtne!). Finální ztráta posledních zbytků pevného zázemí byla ikonická a vlastně mi bylo Richieho docela líto - začínalo to pomalu dobrovolným propůjčováním svého zázemí za účelem přivýdělku, které nakonec vygradovalo v tichou invazi kukaček a ztráty posledních životních jistot… naprostá rezignace tak bylo to jediné, co zbylo. (R.I.P. nacistickému tatíkovi, který své zázemí ztratil dávno před Richiem). ()
Ulricha Seidla sleduji průběžně a patřím k jeho příznivcům. A tak jsem se dopídil i k jeho poslednímu kousku, a jak říkají Pražáci: a jsem za to velmi rád. Nejdřív jsem si přečetl místní recenze (není jich moc, 14) a poznamenal si v nich uvedená mužská jména (Seidla a Richieho Brava samozřejmě pomíjím): Deuce Bigalow, Karel Gott a Mickey Rourke, recenzent Topco doplňuje Karola Duchoně, a já z vlastní zkušenosti Stanistava Hložka, která nás kdysi obšťasňoval na podnikové konferenci, naopak Pavel Novák byl na podnikovém plese skvělý) . Možná to je jakási základna, nad níž se film vypíná. Uvidíme. Z malatestovské slávy jsme toho v Rimini (město znám poměrně dobře) sice moc neviděli, hodně ovšem z pádu člověka, který odmítá stárnout a bláhově se domnívá, že ještě dokáže něco napravovat. Rimini není "pro starý", podobně jako - byť v jiném smyslu - Mannovy Benátky. Seidl, jako správný stratigraf, kope zběsile kolem Richieho Brava, který je sám o sobě nedotknutelný ve svém povolání i přebývání, a na povrch vynáší jednu vrstvu za druhou, nic neodděluje ani nepřesívá, jen to strká do vitrín... Uvedl jsem seznam jmen, některá jsem zatím vynechal: sebe a vás. Poprali jsme se lépe se svým osudem? Nezapomínejme, že Ritchie byl až do samého konce svobodným člověkem... Samozřejmě se se mi to moc nelíbilo - zvlášť italalsko-německý popík by sotva snesitelný, ale těším se na dalšího Seidla, kterému osud Richieho Brava zřejmě nehrozí, alespoň dokud nezačne odkrývat "svoje vrstvy". ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (2)
- Okrem Talianska prebiehalo natáčanie aj v Rumunsku, Nemecku a Rakúsku. Celkovo trvalo od 6. marca 2017 do 16. marca 2018. (MikaelSVK)
Reklama