Brutálne teplo

Brutální vedro vzbuzuje možná tak brutální zívnutí. Experiment je to sic nadmíru zajímavý, zejména s ohledem na otázku, jak se český tvůrce - debutant Albert Hospodářský vypořádá s tématem ne menším než je samotný konec světa. Ale výsledek je nejenže trucovitě nedivácký a zauzlující se sám do sebe, do své pseudogeniality, ale také extrémně vyumělkovaný. Hlavní hrdina je nesympatický od první chvíle, protlouká se nebetyčně světem, jediné co se o něm dozvíme je, že pociťuje vyprahlost fyzickou i duševní. Prázdnota je vůbec pro Brutální vedro příznačná (viz. dialogy, totální statika a absence výrazu). Vše je inscenované jen jako. Náhodou někdo někam jede, náhodou někdo někoho mlátí. Ano, to vše by se dalo svést na pravidla existencialismu, kde se bezcílné bloudění a nahodilost stávají normou, avšak např. Camusovo Cizinec funguje i bez toho, aniž by ho autor musel po vydání čtenářům interpretovat či doplňovat. Vidím tu pouze drolící se organickou bytost, jež se zmítá v krajině ničeho, a u níž v dobrém smyslu slova zaujme možná tak úvodní masturbační okénko. Jestli tohle má být ten slibovaný progres českého filmu, s nímž se mladí tvůrci tak rádi před novináři chvástají, pak to jde celé pěkně do... Chválu si nicméně zaslouží hudební složka, která alespoň nepříjemně zarezonuje v uších. To je však první a taky poslední dotyk, jaký Brutální vedro na diváky přenese. Škoda. Slabých 50% a to ještě zohledňuji, že jde o debut. (15.01.2024)

Tomuhle jsem dávala dost naději, když to vyhrálo zvláštní cenu ve Varech, na druhou stranu panovaly rozpaky po ohlasech diváků a když jsem v letňáku slyšela od známých tvůrců filmu větu: "Připravte se, je to fakt bizár," tak jsem asi už tušila, že mi to za to možná ani nebude stát. Problém byl hlavně v tom, že furt tak jako na něco čekáte, sledujete ty extrémně divný, nic neříkající scény s nadějí, že z toho vyšťouráte nějakou message a ono jako furt nic a nic a pořád se tam objevují různě nesouvisející random scény a navíc pro mě jako pro pardubáka bylo těžké strávit, že se hlavní postava objevuje postupně v ulicích Pardubic, které jsou třeba úplně na opačné straně města nebo jde třeba úplně jinam, než kam došel, ale to je asi čistě můj neopodstatněnej pardubickej komentář. Nicméně, ty herci mi přišly fakt úplně fajn, atmosféra vcelku dobrá, ale představovala jsem si, že to vedro tam bude zobrazené ještě jako mnohem zoufaleji a bude víc vizuální až na diváka skoro prostoupí z plátna. Ta maska, co měla postava po zmlácení na obličeji mi taky trochu kazila dojem, působilo to jak Quasimodo z lacinýho Zvoníku od matky Boží. Pořád jsem se snažila v tom najít tu hlubší zprávu a nejsem si jistá, jestli tam jako vůbec někde byla. Trailer nás zase trošku mystifikoval. (16.09.2023)

Extrémně nadržený a upocený film o tom, kterak se divný týpek vydává na divnou cestu, na níž se mu dějí ještě divnější věci. To, že se zde všichni chovají jako kdyby byli na drogách a mají nepřirozené sklony k solidaritě, je vysvětleno působením blížícího se slunečního úlomku, který může, ale i nemusí nakonec Zemi zasáhnout. Ve výsledku jde ale jen o typický evropský divnofilm, kde panuje minumum dialogů, děj často zmatečně odbočuje a zaměřuje se i na vedlejší charaktery, a který se zkrátka snaží asi něco sdělit. Jen mi uniká co. Ani ne hodina a čtvrt se mi zdála jako nejméně dvě hodiny. (10.03.2024)

První scéna na poměry české produkce působí fantasticky. Pak už je to až do závěrečných titulků jedno velké WTF. Pro znalce pardubického prostředí prochází hlavní hrdina neustálými teleporty, náhradní doprava za vlak se realizuje z autobusového nádraží, což je mimo realitu, půlka postav včetně hlavního hrdiny se často chová na hranici totální demence a návaznost dějů postrádá běžnou a někdy snad i jakoukoliv logiku. Ale stejně to chceš dokoukat do konce, protože... co kdyby tam nějaká logika s tím šutrem ze Slunce nebo připálenou omeletou míchanou s tousty nebo co to vlastně bylo někde byla? ***Ve zkratce: Něco mezi totální sračkou amatérštější než spousta amatérských filmů a na druhém pólu metaeposem pracujícím s podvědomými programy reality a přeprogramovávajícím energetická pole diváků za hranicemi schopností Alejandra Jodorowského. ***Kvesčnmark: Pan K. je nějaké cameo Franze Kafky? ***Lokální poznámka: Garáž je pizzerie v Pardubicích a žádnej takovej bejvák tam co vím není. ***Poděkování: Děkujeme PARDUBICKÉMU KRAJI, že financuje filmy, kde jsou Pardubice plné násilníků, jezdí sem jeden motoráček za celý den a krom pár náhodných urbexerů tady tedy i nadále zůstane klid a mír. Nicméně jako pocta starému autobusovému nádraží film slouží dokonale. #PardubickéLetníKino (15.07.2023)

Brutální vedro mi bolo už pri pohľade na plagát, lebo chlapec pôsobí ako vedroidný typ. Našťastie nešlo o film o predavačovi kurenárskeho náradia a dokonca sa na neho lepia ženské, či už má oko zdravé, alebo nie, a to všetkých vekových kategórií od staničných starých fetiek po fetky mladé diskotékové. Film je ako celkom súborom absurdných skečov a nemôžem povedať, že mnohé z nich by neboli zaujímavé. Práve naopak, hoci zbytočne kazené topickou vulgaritou. Na konci ale som očakával oveľa väčšie vyvrcholenie a to nie z nohavíc hlavnej postavy, ale širšie a hlavne údernejšie posolstvo. (10.02.2024)