Hrozba smrti

Nenáročná letní zábava. Gyllenhaal líně posedává u baru, pije kafíčko a tu a tam někoho umravní. Do toho hrajou príma kapely a hosti pijou či házej lahváčema dle nálady. Postupně pak přituhuje a na scénu vtrhne šílenec McGregor, kterýho nemaj rádi ani ty zloduši. Bitky jsou fajn, a ta holka je velice hezká. (27.03.2024)

Dalo by se tomu vytknout leccos - scenáristicky by to mohlo být vyladěnější a nemusely by to hyzdit digi záběry - ale i tak to solidně šlape a je to velice sympatické. Adekvátně osvalený Gyllenhaal tuhle archetypální báchorku o tajemném cizinci čistícím městečko od padouchů spolehlivě táhne, záporák taky baví, akce má švih a nápady a do toho tropického ráje by se člověk rád vypravil i víckrát. (26.03.2024)

Recept, jak z poctivého, vcelku hutného, originálního a zábavného osmdesátkového vývaru uklohnit vietnamskou prdelačku pro lobotomy: Vezmeme docela konzistentní původní děj, rozemeleme napadrť a z takto vzniklého pyré náhodně vycedíme zhruba čtvrtinu. Přidáme jako vždy vzorně prkenného, středně vysekaného Džejka, předem povařeného tak, aby se tvářil jakože sympaticky a namísto herectví celou dobu předváděl, jaxi ve fitku vyrýsoval břišáky. Dosaženou řídkou hmotu rozmixujeme s downími hovny, přisypeme bandu trpících negrů, aby to bylo na skus dostatečně progresivní, a zahustíme obskurní kreací těžce vypatlaného, totálně koženého a navýsost trapného poloopa MekŘehoře. Dochutíme opravdu jen špetkou přitroublého, choreograficky špatného bitkaření několika pašeráků melounů, dvě hodiny dusíme do hněda, ozdobíme scénáristickou bezradností a podáváme spolu s IQ stimulanty v psích miskách bez příboru již slintajícím skalním fanouškům Mentálně Malformovaných Agresorů. Dobrou chuť, kluci! Asi bych měl na tomto místě spíše vydat skřek „grhhhtrrrrrchchch“ a doprovodit jej posunky bušení do hrudi a ukazování si prstem do huby, aby to kluci dostatečně zfotosyntetizovali. (24.03.2024)

Nová verze původního filmu pro současný diváky. Jako neříkám, že je tu všechno úplně špatně, ale originál je o několik tříd výš. Remake kazí hlavně pár wtf momentů jako třeba úvodní scéna na železničním přejezdu ve stylu Nezvratného osudu nebo postupné odhalování traumatu hlavního hrdiny který je vám, ale už z úvodních náznaků úplně jasný. No prostě něco co je v současných filmech potřeba vidět zatím co u původního filmu stačilo o hlavním hrdinovi vědět, že je to málomluvný drsňák kterýmu chvíli trvá než se rozjede, ale když už se rozjede tak je to solidní masakr a ten zbytek jste si už tak nějak mohli domyslet. Ruku v ruce pak spolu s těmihle typickými nešvary nejde ani křečovitá snaha za každou cenu natočit další film který bude vypadat jako z osmdesátek už jenom z titulu toho, že osmdesátky jsou dávno pryč, ale to už bych se asi opakoval. Každopádně Gyllenthaal je ok v něm ten problém nevidím, ale záporáci tu na mě působili jako totální košťata a mlátička McGregor je tu tak přestylizovaný, že respekt z něj moc nejde a spíš je tak trochu k smíchu. Závěrečná bitka pak určitě měla potenciál, ale to by nesměla být natočená takto zblízka a ve velkých detailech což není zrovna styl kterýmu bych úplně holdoval. Každopádně do odpadu bych to úplně nesplachoval, ale jedná se o další zbytečnou předělávku kterou pokud jste fanoušek originálu vynecháte, tak o nic nepřijdete a to asi úplně tak nebyl tvůrčí záměr.30% (07.04.2024)

Osmdesátková klasika, Gyllenhaal ve formě a ve stoprocentním nasazení, Doug Liman za kamerou, Prime Video jako streamovací služba, která jde těmhle chlapským výplachům naproti… výsledek? No řekněme, že zůstal za očekáváním. Nový Road House je film, jehož tvůrci jakoby nepochopili, v čem tkví kouzlo přímočarých akčňáků z osmdesátých let a sami si podrážejí nohy. Přepálenou délkou, nefunkčním hrdinou, jenž se celou dobu usmívá a tváří jako nejhodnější člověk minimálně na Floridě, ale my víme, že tam někde to trauma je… jenže když to víme, není nutné čekat sto minut, než se to vyřeší. A mezi tím trávit čas s nudnými vedlejšími postavami, které jsou stejně pitomé jako v originálu, jen tu bůhvíproč dostávají mnohem víc prostoru a vypráví o svých životních bolístkách. A hraje k tomu sakra moc muziky a zasněně se čumí do blba.    Zdržuje to od bitek. I když to možná není zase až tak velký problém. Gyllenhaal se namakal, McGregor si svého šílence užívá a zbytek chlapského osazenstva je tu jen proto, aby dostal přes držku a Daniela Melchior kvůli tomu, aby hlavního bouchače nepokrytě balila. To je v pořádku. Ale to, jak Liman akční scény pojímá, co za kraviny vymýšlí s kamerou a jak moc vehementně se pokouší být jiný a novátorský, jen aby mu to obvykle vybouchlo do ksichtu (fakt se na to nekouká moc hezky), je poslední hřebík do rakve zklamání. Nový Road House vlastně nedělá vyloženě dobře prakticky nic. Něco dělá průměrně, něco málo lehce nadprůměrně, ovšem většinu času je prostě úplně mimo. A u toho nudí. (22.03.2024)