Americká fikce

Trefná a ne úplně hloupá dramedie se satirickým nádechem ve které seriózní spisovatel napíše pod pseudonymem uprchlého trestance “černý” brak plný stereotypů, aby všem ukázal že tohle rádoby umění nemá šanci na úspěch. Jenže to co bylo myšleno původně jako vtip a snaha ukázat co všechno je špatně se stane velmi úspěšné a vtáhne to hlavního hrdinu do soukolí dalších stereotypů a pokrytectví. Osobně se mi líbilo jak se tvůrci snaží trefovat do dnešní doby, kdy je mnohdy velmi hloupým výtvorům (které ani sám autor nemusel myslet vážně) přisuzován nějaký přesah a přidaná hodnota, přičemž v těch dílech vůbec žádná není a jde mnohdy jen o nafouklou bublinu. Na druhou stranu bych si ale uměl dost dobře představit že by to celé mohlo být ještě o něco drsnější. Na debut jde rozhodně o zajímavý kousek, nicméně je na něm vidět že se režisér držel při zdi a v mnoha ohledech si ukousl moc velké sousto. Je každopádně dobře, že podobné filmy vznikají a nejlepší by bylo kdyby American Fiction pootevřelo dveře dalším podobným, kterého se nebudou bát do toho šlápnout víc…70% (10.02.2024)

I broke the first rule of sales. Never underestimate how stupid everyone is. Na pozadí poměrně zajímavého příběhu jedné rodinné krize jde kromě jiného o výsměch pozitivní diskriminaci, lidské hlouposti a pokrytectví spojeného se současným pseudo liberálním progresivismem, za každou cenu propagujícím diverzitu na úkor skutečné kvality. Už úvodní "N-word scéna" se studentkou je svou pitomostí a zároveň realističností až dojemně vtipná. Že film skončí s nominacemi na to, co sám dost otevřeně kritizuje ("Oscar-baity"), je ironickou třešničkou na dortu, proti které ale já osobně nic nemám, jelikož jde skutečně o chytře napsanou satiru, které bych vyčetl snad jen přepálený meta závěr, který to vytáhl na můj vkus až příliš do absurdna, ačkoliv chápu jeho záměr. (28.02.2024)

(6/10). American Fiction bych zařadil mezi filmy, které jsem si pustil pouze z principu. Tento snímek byl totiž nominovaný na Oscara v hlavní kategorii, takže mi moje tradice zhlédnout všechny filmy z této kategorie před začátkem ceremoniálu nedovolila tento snímek vynechat. Občas tohoto rozhodnutí lituju, protože bych tento v mých očích nezajímavý snímek mohl vynechat. Očekávaní byla na bodu mrazu a s prvními minutami jsem opravdu proklínal Akademii za to, že tento snímek vybrali a já se na něj teď musím koukat. S přibývajícími minutami se však naštěstí začalo blýskat na lepší časy a snímek se mi začal pomalinku zavrtávat pod kůži. Bylo to hlavně kvůli nepředvídatelnému ději, který mě dokázal udržovat neustále v pozoru. Zvraty, které přišly opravdu nečekaně mě dokázaly zaháčkovat a já jsem začínal přistupovat na hru debutujícího režiséra. Svůj podíl na tom měl samozřejmě i představitel hlavní role Jeffrey Wright, který z mé strany nepatří mezi nejvyhledávanější herce, ale tato poloha mu sedla. Snímek hodně zvedala romantická linka, která byla sice lehce na pozadí, ale pro mě se stala středobodem tohoto snímku. Téma černošského etnika je docela častým tématem oscarových snímků, takže se vůbec nedivím, že tam i letos jeden musel z povinnosti být. Snímek krásně ukazuje, jak je dnešní společnost (hlavně ve Spojených státech) nastavená a že bílé části populace stačí pouze to, aby si odškrtli potřebná políčka ve vlastním seznamu a příjemný pocit zadostiučinění je na světě. Chápal jsem motivace postav, ale co mi dosti zvedlo mandle byl samotný konec. Chápu, že se snímek snaží být nekonvenční a závěr je toho jasným důkazem. Mi osobně tento typ konce vůbec nesedl a naopak zanechal v ústech nepříjemnou pachuť. "I'm happy you're not white. -  Me too." (01.03.2024)

Potenciál to mělo obrovský, ale zpracování hodně pokulhává. Mimochodem nominace na Oscara, včetně filmu roku, jsou hodně mimo. Děj se točí okolo vyhořelého spisovatele, který pod pseudonymem napíše knihu o černošské tematice, kterou považuje za odpad. Karty se obrátí v momentě, kdy o ni projeví zájem vydavatelství a z vtipu se stává výnosný byznys. Náš autor tak má velké dilema – vydělat velký balík nebo se držet svých zásad a nabídku pohřbít? (19.05.2024)

Film o pokrytectví bílých intelektuálů, který budou milovat zejména bílí intelektuálové... Oproti traileru to byla mnohem méně komedie a mnohem více osobní příběh o muži, který je vám sympatický jen proto, že s ním nemusíte denně jednat. O arogantním spisovateli, který si v jakékoli místnosti myslí, že je v ní jediný dospělý.  O intelektuálovi, který strávil prvních 50 let svého života ve své malé (aspergerovské?) bublině. Jenže ta mu teď praskla, a on se dozvídá, že jeho život není takový, za jaký ho měl. Jeffreyho Wrighta mám hrozně rád, a Monk je možná jeho nejlepší role vůbec. 85 %. (15.02.2024)