Krstný otec

Labužnická pochoutka nejvyšší kvality, která u mě ale bude asi navždy o něco málo níž než její knižní podoba. Problém je asi v komplikovanosti předlohy; podobný množství postav a příběhů ani na plátno snad převést nejde, protože každá scéna hraje v příběhu nějakou důležitou roli a bez ní prostě pokračovat nejde. Proto se mi filmový Kmotr zdál trochu "nejednotný" a neznat knihu, asi se i lehce ztrácím... Jenže co naplat, když to má tak výbornou atmosféru. Marlon Brando má jeden z nejfascinujícejších hlasů všech dob a Al Pacino musel snad být dobrým hercem od svého narození. Miluju ty pocity, kdy ve vás herec dokáže probudit mrazení v zádech jen svým pohledem. A miluju tu rodinnou atmosféru těchto filmů. Kdysi jsem četla, že za každým dobrým mafiánem zůstane několik mrtvých, ale tenhle film taky dokazuje, že vás nikdo nezabije jen tak. Všichni se k vám chovají jako největší kámoši, dokud vám několik vteřin před smrtí nedojde, že jste v koncích. Zradíte a jste mrtví a že těch postřílených a uškrcených není málo... O to šílenější se ale jeví odchod hlavní postavy, ve světě, kde si musíte dávat pozor na každé slovo a pořád být připraven podvědomě tasit zbraň, je něco podobného malým zázrakem a jen to dokazuje, že nehledě na to, kolik máme peněz, nehledě na to, jak jsme uznávaní a jakou moc máme, skončíme jednou všichni stejně. (22.09.2007)

Francis Ford Coppola přivedl na svět mnoho skvělých snímků, ale svým přepisem románu Maria Puza vytvořil dílo, které patří mezi stěžejní filmy světové kinematografie. Ponechám stranou skvěle typově zvládnuté obsazení herců i jejich geniální empatické výkony, ponechám stranou dokonalou filmovou kameru a obrazové ztvárnění odkazující na to nejlepší z tradice italského neorealismu, jak je to je v americkém filmu možné, jakož i skvělou filmovou hudbu a úžasný vypilovaný scénář (zvláště pointa hrůzně očistného prozření Michaelovi manželky skrze otevřené dveře sledující scénu iniciace nového kmotra je dokonalá) a zaměřím se na vyznění celého filmu. Jistě, je to mafiánská sága a přesvědčivě diváka vtáhne do zákonitostí tradičního rodového světa italské diaspory v USA. Čím nám ale podává svědectví o současném životě v Americe a možná i u nás? Konfrontací tradičního rodového zřízení s pevnou ústřední rolí muže, se všemi jeho bariérami sexismu, rasismu, pokryteckého, byť hlubokého křesťanství, skrytého násilí a touhy po moci a penězích v nás, nevypovídá tento film spíše než o rodině Corleonových o nás samých? Vždyť i my jsme takoví, v kruhu rodinném milí a spořádaní vzorní občané milující své blízké, mimo tyto vazby však je mnohá z našich iniciativ jdoucí proti zájmům celku označována pouze jako NAŠE VĚC ... Cosa Nostra... Kongeniální filmové dílo! (23.11.2006)

:::::::::::::::::::::::::::: Krásně natočeno, ale nebavilo. Velká klasika ne mne zapůsobila spíše nudně, ale i tak je to opravdu kvalitní film s výbornými hereckými výkony. Bohužel jsem ale usínal. Na další dva díly nemám chuť se dívat. Mé oblíbené mafiánské filmy Casino, Scarface a Carlitova cesta byly nepřemoženy !! ::::::::::::::::::::::::::::: (17.03.2009)

"Kde jsou všichni muži? Vendeta je všechny zabila."...Kmotr není jen nejlepší gangsterská sága, ale i ten nejlepší film o hrátkách mužů a údělu žen. A Al Pacino je ten nejlepší herec, kterého znám. I kdyby ani nepohnul brvou, dokáže hrát pouhýma očima. Nikdy nezapomenu na jeho pohled, kdy daruje Appolonii náhrdelník při námluvách, nebo když při pohřbu Dona Corleana pozoruje své odpůrce. Fantastico! Fenomenale! (19.10.2003)

Klasika, která spíše než emocionálně, zaujme odkrýváním fascinujícně vykresleného světa newyorské mafiánské rodiny a studií její postav. Skrze elegantní filmařinu která nikam nespěchá, protože si chce odevzdaně vychutnat každý kousek příběhu. Hereckým výkonům vévodí neskutečný Marlon Brando s kreativními detaily v projevu, které dělají jeho postavu až magneticky zajímavou. Vznešeně pojmutý a uvnitř smutný portrét lidí s pokřivenými ideály, kterých jedinou nefalešnou hodnotou je rodina. A o jejím rozkladu, protože ne vždy platí pravidlo “jaký otec, takový syn”. Mojí nejoblíbenější pasáží (vedle všech scén s Brandem) je překvapivě ta romantická a jediná vysloveně hezká v celém dlouhém filmu - namlouvání italské venkovanky Al Pacinem a projev úcty k jejímu otci. (05.06.2022)