Píseň bez konce: Příběh Franze Liszta

Naprosto klasicky romanticky ztvárněné životopisné drama v pohádkových kostýmech, interiérech a scenériích, na které se krásně dívá, navíc plné krásné hudby. Role skladatelů Dirkovi Bogardovi opravdu šly, i když ve Smrti v Benátkách byl jeho nepřekonatelný famózní výkon z poněkud jiného soudku. Tady mě ohromila také virtuózní práce jeho rukou při hře na klavír, kterou by asi jiný herec jen tak nezvládl, aby se jejich pohyb mohl dostat i do celkových, nicméně dostatečně detailních záběrů. Rovněž vznešeně krásná a elegantní Capucine byla coby ruská kněžna dokonale přesvědčivá. Plnému hodnocení z mé strany brání jen občasné příliš pateticky vzletné monology a dialogy, zejména v závěru. (18.11.2022)

V titulcích filmu uvedeno: režie (pouze) Charles Vidor. -------- A pokud jde o George Cukora, jeho jméno se v jednom z titulků objevuje také: „Grateful recognition of his generous contribution to this film is herewith extended to Mr. George Cukor“, což volně přeloženo znamená „Vděčné uznání za jeho velkorysý podíl na tomto filmu se tímto vzdává panu Georgi Cukorovi“. Ale to - promiňte, vážené dámy a pánové z csfd.cz - opravdu neznamená, že by George Cukor byl spolurežisérem tohoto filmu. (01.09.2022)

Dvě třetiny filmu byly docela svižné, ale díky polsední třetině by bylo možné jej přejmenovat spíše na Film Without End, což je určitě škoda, protože jinak se jedná o celkem povedenou biografii. K atraktivitě filmu hodně přispívá kvalitní soundtrack, který většinou velmi vhodně dokresluje jednotlivé scény. Místy lze vytknout přílišnou romantičnost, což je ale pro tento typ filmu v daném období typické. Ostatně jedná se o životopis romantického hudebníka, tak proč ne ;) (19.01.2015)

Ak máš rada/rád klasickú klavírnu hudbu, alebo príbehy silnej lásky, hamované okolnosťami, náboženstvom a mocnármi, neváhaj. Neváhaj, pozri a vypočuj si posledný tvorivý počin režiséra Kinga Vidora. Dokončený bol, z dôvodu smrti režiséra, iným direktorským velikánom americkej kinematografie - Georgeom Cukorom.  Oceňujem veľkorysú plochu, poskytnutú tvorcami filmu, koncertom z najrôznejších pódií. Divákom tak približuje nielen dobovú atmosféru, oblečenie, ale i priebeh piano recitálov. Tie poskytujú pri skvostných interpretáciách Chopina, Wagnera, Beethovena či Liszta priam transcendentálny zmyslový pôžitok. Príbeh nie je nejako zložitý: rozorvaný rebel, bohém  a zvodca, klavírny virtuóz Ferencz sa snaží, s výdatnou pomocou krásnej milenky, skľudniť hormón. Venovať sa mieni predovšetkým skladaniu. Všetko v idylickej vidieckej krajine. Preč od parížskych lokálov, smrdiacich hriechom výčinov bohémsky naladanej partie, obžranstva a smilstva. Lenže: dá sa to?  Ako ukazuje príbeh - aj áno, aj nie. Zmena nastane - no predovšetkým v skladateľových milostných citoch. Lenže objektom jeho vzplanúcej lásky sa stáva vydatá ruská šľachtičná. Nad ktorou  navyše drží ochranné opraty ruský cár, spôsobmi pripomínajúcimi skôr primitívneho ruského mužika, než uhladenú hlavu štátu. Písať zvyšný dej je literatúra - a preto sa radšej kuknite na film, odohrávajúci sa prevažne v strednej a východnej Európe. (05.08.2022)

Životopisný snímok o hudobnom skladateľovi Franzovi Lisztovi s nejasným pôvodom (slovenské korene, narodený v Rakúsku, sám sa hlásil k Uhrom, hoci po maďarsky príliš nevedel) je plný klavírnych vystúpení a romantických afér. O samotnom Lisztovi sa ale veľa toho nedozvieme, ak teda odmyslím, že jeho prílišný temperament a výbušná povaha mu škodila nielen v civilnom, ale aj pracovnom živote. Bogart v hlavnej úlohe ušiel, aj keď sa na Liszta ani trocha neponášal. (06.10.2023)