Malá Miss Sunshine

(1001) Zatraceně, nikdy bych neřekla, že zrovna u filmu, jako je Little Miss Sunshine, budu potřebovat tolik času, abych si utřídila, co vůbec napsat. Na film jsem se dívala už kdysi dávno hned po premiéře a zapamatovala jsem si jenom to, že mi přišlo absolutně nepochopitelné, proč o Olive všichni říkají, že je tlustá, když ta holčička očividně není tlustá ani trochu, jenom jí nasadili falešné břicho. (Ale aby nedošlo k mýlce, tak si myslím, že Abigail Breslin podává nejlepší a nejupřímnější výkon tohoto filmu a jí s radostí vyseknu srdečnou poklonu.) Zbytek filmu mi od upřímnosti přijde tak vzdálený, jak jenom to jde. I u Juno mi vadily uměle vytvořené dějové zvraty přesně podle syd-fieldovské logiky, a LMS v tomto směru tlačí na pilu ještě mnohem víc. Jestli si se samotným institutem "indie filmu" spojuji nějaké kategorie/kvality, tak by to byla odlišnost a spontaneita, a tady postrádám jedno i druhé. Všechny postavy (kromě matky a nejspíš i Olive) jsou obdařeny trojitou dávkou typických podivínských kvalit, aby nám bylo jasné, že větší lůzry bychom doopravdy nepohledali, skoky v tónu od lehké náladovky po depresi nejtěžšího zrna jsou nečekané a nelogické, a hlavně se opravdu slepě následují všechna ta vypravěčská pravidla, která by se za daných okolností měla spíš bořit. Díky tomu je pro mě závěrečný (znovu?)nalezený pocit rodinné sounáležitosti neuvěřitelný a nedostatečně zasloužený. Pár plusových bodů dodám za to, že film depresivnímu puberťákovi přisoudil barvoslepost a tedy opravdový důvod, proč mu svět kolem přijde škaredý a neúplný. A taky za to, že se tito filmoví sourozenci mají rádi, vycházejí spolu a záleží jim na sobě, protože mám tak trochu až po krk stereotypní filmové sourozenecké rivality. (03.03.2018)

Ako tu už mnohí napísali, typológia hrdinov vskutku skvelá a „indie“. Veľmi rýchlo si k nim vytvoríte vzťah, otca som mal chuť umlátiť jeho deväťkrokovou príručkou a s dedom pošňupať čo-to sniežiku a pokecať. Bohužiaľ tento „nezávislý“ film je nezávislým len naoko. V podstate je to klasická šablóna rodinnej komédie našraubovaná na pre žáner neobvyklé a zaujímavé charaktery . Preto môže pôsobiť sviežo na tých, ktorí túto vec buď neprekukli alebo odmietajú prekuknúť. Celkový dojem z filmu nie je zlý, avšak po chválach čo som naň počul som mierne sklamaný. Určite to nie je komédia, pri ktorej sa budete smiať na plné kolo ani vypointovaná dráma, ktorá vás naučí čo to o živote. Je to len malý maskovaný príklad filmu o tom, že nech je akokoľvek, rodina musí držať vždy pokope . A práve toto maskovanie dodržiavania pravidiel žánru podľa mňa vynieslo vo výsledku mierne nadpriemernej LMS toľko ocenení a Oscarovských nominácií. 7/10 (24.02.2007)

Bylo nebylo. Rok před Junem přijela do kin roztomilá rodinná sestava, kterou snad sháněli po celých státech, neb takové smolaře nenajdete na každém rohu. Nezávislá podívaná jako řemen nepostrádá dostatečně moudré promluvy o životě, smířlivý tón vyprávění a ani k-zamilování-hodné postavy. Ostatně můžu si nezamilovat film, ve kterém se dozvím, že život je vlastně jedna velká módní přehlídka. No, řekněte sami. (26.10.2008)

Svěží, vtipné, bez hluchých míst a s neuvěřitelným koncem. Přes počáteční odpor byl pro mě nakonec nejlepší postavou Kinnearův "otec motivátor", což bych rozhodně nečekal. Super jsou ale i všichni ostatní, snad kromě upozaděné, příliš normální matky. Zkrátka pohodový film, velice chytře operující s trochu vážnější linkou. (22.03.2007)

To nejdojemnější a nejvtipnější, co jsem měl možnost poslední dobou vidět. Nečekaná tragikomická bomba bez náznaku sentimentality, jen s ryze čistým příběhem o rodince loserů, se kterou by se vydal na cestu asi každý. Spolu s Juno se Little Miss Sunshine řadí mezi moje jasné letošní srdcovky. P.S. Dědeček ujíždějící na heroinu a závěrečný tanec nemají chybu! 90% (14.06.2008)