Amazonia vertical

"Ak čln pred nami našli indiáni, zvýšili by tým šance pralesa prehnať nás svojim živinovým reťazcom." Obdivuju tyto lidi, kteří se seznámili s Auyan Tepui osobně. Mně to stačilo od obrazovky a jelikož jsem přitom nemusel svádět boj s výškami, hady ani jinou havětí, tak jsem si našel čas na připomínky. Mně totiž neseděl ten nevzrušivý komentář a zejména uzavřenost horolezců, kteří za celou dobu skoro nepromluvili, což snímku na zábavnosti nepřidalo. Fantastické záběry stolové hory sice byly úžasné, ale na můj vkus to celé bylo příliš dokumentární. (23.04.2016)

Pred tromi dňami som si pozrel Free Solo a zdalo by sa, že ide o dokumenty rovnakej krvnej skupiny. Ale nie. Zatiaľ, čo pri Free Solo išlo najmä o technickú stránku veci, o vytvorenie rekordu, Amazoniu vertical považujem za expedičný film. Film o dlhej, neprebádanej a všemožným spôsobom nebezpečnej výpravy. Výpravy na miesta, ku ktorým sa všetko ničiaca "civilizácia" neustále približuje. Buď vypaľovaním savany alebo vozením rozmaznaných turistov motorovými člnmi kam až sa dá. Nerozumel som výhodnosti šľapiek pri chôdzi po rôznorodom povrchu, nerozumel som množstvu hadov a chrobače bez vážnych následkov pre členov výpravy a nerozumel som ešte pár veciam. Ale rozumel som záveru, ktorý upozorňuje, že kam sa dostane tá zábavychtivá banda, tam skončí aj tá najdivokejšia príroda. (29.04.2019)

Hlava sa mi aj pri telke zatočila viackrát, a to závraty nemám a bývam na pomerne vysokom poschodí. Paľo si vykračuje a poskakuje po skalnej rímse a pod ním 300 metrov hĺbky... Bez akéhokoľvek istenia. To mi pripadalo nebezpečnejšie ako jedovaté a neznáme hady, ktoré chytali do ruky a chodili pomedzi ne v sandáloch. Na tých sandáloch u horolezcov asi niečo bude, hoci pre bežných pozemšťanov nepochopiteľné. Mali ich na nohách všetci štyria trvalo, asi to bude nutnosťou tesného kontaktu so skalou, čo môže byť dôležitejšie ako pevná noha a ochrana nohy, čo uprednostňujú horizontálni turisti. Film je neskutočným zážitkom pre oči, hlavu a ten smutný záver sa dal očakávať. (28.06.2019)

Jedna z vůbec nejlepších barabášovin ve které tentokrát neuvidíme úchylné otravování a podstrkávání cukříků nedotčeným domorodcům, neuvidíme desítky nosičů táhnoucí "dobrodruhům"luxusní výstroj, neuvidíme ani Bémovu prdel. Tahle výprava je o poznání sympatičtější, střízlivější(ikdyž jako správný bílý muž ten chlast do džungle dotáhnout prostě museli) a pokornější...... K té smutné tečce na závěr by jsem jen dodal zamyšlení : A není možné pane Barabáš, že toho zlého démona -který pak nutí indiány motat opičkám provazy kolem krku- přitáhli z vrcholku hory právě lidé jako vy? Dobrosrdeční dobrodruzi, kteří ale nechápou dopady svého jednání? Indián na takovou horu nikdy nevyšplhá-né, že by to nedokázal(pravděpodobně by tam vyskákal jako kamzík), ale spíše nemá potřebu dobývat, být první a celému světu na videu ukazovat, že tam démoni opravdu nejsou... A co když nejsou na videu protože už tou dobou dávno seděli kameramanovi na hřbetě a poté co je pak nevědomky snesl dolů rozeskákali se do všech vesnic v okolí a vkládají domorodcům do hlav tu větu "Však my chceme žít taky tak jako vy"......... Možná ne, ale aspoň za zamyšlení to myslím stojí. Každopádně respekt. (09.08.2014)

Od Pavla Barabáše je to další zajímavý expediční film, tentokrát z úplně jiné oblasti, než v jaké se Barabášovy expedice kdy pohybovaly, totiž z jihoamerické venezuelské džungle. Znovu mě film naplnil obdivem k odvaze a vytrvalosti zúčastněných průzkumníků a nabídl mnoho skvělých záběrů, i když musím dodat, že má režisér na kontě ještě působivější a přínosnější dokumenty, hlavně pokud vzpomenu třeba Tajomné Mamberamo, Pururambo, Omo nebo Bhútán. Nechci snižovat význam ani kvalitu tohoto filmu, natočen byl asi nejlíp, jak mohl, když ale srovnám s jinými, je to pro mě tak 75%. (11.12.2010)