Réžia:
Mike NicholsScenár:
Aaron SorkinKamera:
Stephen GoldblattHudba:
James Newton HowardHrajú:
Tom Hanks, Julia Roberts, Philip Seymour Hoffman, Amy Adams, Emily Blunt, Peter Gerety, Brian Markinson, Shiri Appleby, John Slattery, Erick Avari, Om Puri (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Pád sovětského impéria měl na svědomí jediný člověk. Charlie Wilson. Děvkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman, kterému se podařilo vyhnat Rudou armádu z Afgánistánu a tím odstartovat rychlý krach komunistické říše. Stačilo dodat špatně ozbrojeným afgánským odbojářům kvalitnější zbraně. Příběh, který je příliš šílený na to, aby nebyl pravdivý, režíroval držitel Oscara Mike Nichols (Absolvent, Na dotek), jemuž se před kamerou sešla výjimečná herecká sestava v čele s Tomem Hanksem, Julií Roberts a Philipem Seymourem Hoffmanem... Texaského kongresmana Charlieho Wilsona (Tom Hanks) znali všichni jeho kolegové z politiky jako požitkáře a pohodáře se spoustou problémů, z nichž se dokáže vždycky bravurně vykroutit. Ani omylem by je proto nenapadlo, že by se mohl začít angažovat v „afgánské otázce“. Charliemu ovšem stačilo mít vhodné kamarády – jednu z nejbohatších Američanek a vášnivou antikomunistku Joanne Herring (Julia Roberts) a svérázného agenta CIA Gusta Avrakotose (Philip Seymour Hoffman), které spojoval vztek nad tím, že Spojené státy reagovaly na sovětskou invazi do Afgánistánu pouhou kritikou – a nevědomky se stal mužem, který přepsal dějiny. Stačilo k tomu málo – sehnat dost peněz na to, aby afgánští partyzáni mohli proti Rusům začít bojovat zbraněmi, které by měly reálnou šanci je ohrozit. Kombinace Charlieho šarmu, vtipu a drobných zákulisních intrik zafungovala a místo vesničanů v afgánských horách začaly být ohroženým druhem sovětské vrtulníky. Šťastný konec má ovšem trpkou příchuť v podobě muslimských fanatiků bojujících o pár let později týmiž zbraněmi proti Američanům. Snad se na to historie ptát nebude... „Dnes snad víc než kdy jindy v dějinách platí, že každý sedí na zadku a o všem jen spekuluje. Je osvěžující vidět někoho, kdo se skutečně rozhodl změnit historii,“ říká režisér Nichols o hrdinovi filmu, který se žánrově pohybuje na hraně mezi komediální satirou a thrillerem, a to tak zdařile, že si „vykoledoval“ pět nominací na Zlatý glóbus a řada recenzentů ho označila za jeden z nejchytřejších filmů, které byly v roce 2007 natočeny. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (496)
Některé věci by vážně měly zůstat v soukromí. Ať už v soukromí rodiny pana Wilsona, amerických kin nebo ve střižně pana režiséra. Podle obsahu byl Charlie Wilson „devkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman.“ Jestli se tohle Amíkům líbí, ať přijedou k nám, my takových exotů máme plnou sněmovnu i parlament. Sice nemají ani dohromady takové zásluhy, jako Wilson, zato je s nimi ovšem mnohem větší sranda. (Filmfest Hurghada 2012, 35/67) ()
Politický filmy nemam obecně zrovna v lásce a tenhle je fakt extra politickej a dost nudnej. Člověk se nemá prakticky čeho chytit, nějak to ubíhá, tu a tam nějaký vyjednávání, občas to osvěží nějakej vtípek, většinou teda z dílny skvělýho Philipa Seymour Hoffmana, ale o moc víc toho film nenabídne. Třeba takovej Tom Hanks neni ve filmu vůbec znát, by tam klidně moh hrát kdokoliv jinej a vyšlo by to nastejno ()
Nichols se Sorkinem zlehka škrábou ta citlivá společenská místa, která takový Stone dříve raději kousal. Nevyvolají tím hádky či částečnou obrodu, ale řeknou k tématu svoje, trefí se středoproudu do přemýšlivého vkusu a kdo si ve filmu najde, co potřebuje, bude od něj odcházet s velmi oduševnělým pocitem. Za tím ale nehledejte negativum, protože do takové skupiny se musím s veskrze pozitivními pocity řadit i já sám. Hanksova lehká přetvářka, rozšafná gesta a zároveň i uvěřitelný charakter jsou pro mě v balancování mezi satirou a politickou moralitkou o několik stupňů výš než výrazově lehce ztracená Julia a bohužel i Hoffman. Ten možná i kvůli scénáři předvádí ležérní chvástání, které postupně přeroste v bourání správné cesty, čímž trpí právě štiplavě humorná stránka, stávající se v jeho podání spíše nakyslou fraškou. Kromě tohoto nešťastného rozhodnutí ale nemám námitky a chválím, co můžu. ()
"Stingry pro pastevce? Tenkrát válel Západ. Potom v Tora Bora, Ládin dostal nápad..." Do politické satiry to má ještě dál, než já do Senátu ČR. Tohle je jen takové krotké šolíchání mně již známých faktů a dětské skákání historií již nakresleného panáka. Navíc mi na můj politický pajšl nedělal moc dobře naprosto mimózní casting. Trosečník, nadrženě lezoucí na obstarožní Pretty Women a jeho ódy na její úžasné a sexy tělo (asi mu sebrali brýle, možná některá z jeho sexy sekretářek), to měl být pokus o vtip? Jakože taky satira? Alespoň tři hvězdy z 50 amerických nakonec pro film vybojovala svými dodávkami trefných suchých hlášek CIA, konkrétně její sympatický kníratý zaměstnanec s řeckými kořeny. ()
Posledný počin klasika Mika Nicholsa podľa scenára Aarona Sorkina je okrem iného nečakane výbornou a hlavne inteligentnou komédiou. Skvelý počin, hoci možno nesplnil očakávania kritickej obce, no ponúkol divákom skvelú zábavu s temnými podtónmi, pretože na rozdiel od hrdinov príbehu vieme, ako to celé nakoniec dopadlo. Nominácia na Oscara za najlepšiu vedľajšiu úlohu. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (22)
- Emily Blunt natočila své scény za dva dny. (HappySmile)
- Ačkoliv se zrovna skutečný Charlie Wilson zotavoval z operace srdce, objevil se na slavnostní celosvětové premiéře filmu. (HappySmile)
- Po agentovi z Chyť mě, když to dokážeš a astronautovi z Apolla 13 je Wilson teprve třetí skutečnou osobou, kterou si Tom Hanks zahrál. (109)
Reklama