Avatar

Nejmonumentálnější film, který jsem kdy viděl a současně film bez jediného kompromisu. Avatar je přesně takový, jaký ho Cameron chtěl ukázat divákům. Velkolepý, nekonečně nádherný, působivý, našlapaný, plný technologií, emocí, geniálních scén a detailů, z kterých se vám bude chtít brečet. Jde o (zatím) nejdokonalejší ukázku 3D technologie a pro mě rozhodně první 3D film (ty 2D filmy s 3D efekty na tohle nemají!). Síla filmu je v jeho univerzálnosti, kdy Cameron nabídl přesně namixovaný drink z akce, romantiky, přírodopisných dokumentů a doplnil ho funkčními postavami, jejich psychologií i motivací. Vytvořil svět doslova a do písmene (stejně jako do poslední kytičky). Krom postav, tedy herců, kteří byli vynikající do posledního, potěšil extrémně i James Horner, který předvedl skvělou hudbu, umocňující prožitek z Pandory a celého filmu. Nejslabší článek filmu může být opravdu jen příběh, jednoduchý prostoučký, ale svým způsobem i správně pohádkový a trochu naivní. Ani bych si ho složitější nepřál, ani v něm nechci hledat filozofii (účel světí prostředky, i když myšlenky jsou hodně cítit, ale nejsou zásadní pro celkový dojem), prostě mi takhle dokonale vyhovuje. Možná někdo další bude nadávat na vykrádání stovky jiných filmů, ale co? Teď si už jen přeju, aby Cameron natočil nějaký čistý sci-fi snímek z vesmíru s touto technologií, protože začátek pohladil mé srdíčko nejméně dvakrát během pěti minut... zbytek už byla fantasy cesta na jinou planetu. Král světa je zpátky, poklekněte hloupí lidé a poděkujte za jeho dary pro Vás! (viděno ve 3D s přepáleným zvukem, z kterého mě ještě teď bolí uši:)) PS: jsem rád, že jsem mohl být u TOHO a vidět tenhle FILM. Více zde. PPS: pokud chcete jít jednou ročně do kina a zaplatit ty nekřesťanské peníze, AVATAR je k tomu nejlepší důvod. (21.12.2009)

AVATARŮV největší klad a zároveň největší slabina je, že je příliš dokonalý. Dokonalý v kladném slova smyslu tím, jak bezchybně funguje jako stroj, který je nápaditě vyprávěn ústřední postavou prostřednictvím video-logů a myšlenek, promyšlenými motivacemi (vše má své opodstatnění a vyvěrá z předchozího), svým stylem vybočujícím ze současného standardu co do záběrování i montáže (převládají velké celky, jejichž průměrná délka se pohybuje kolem pěti sekund a dechberoucně se využívá hloubka ostrosti) a důslednou prací s archetypy a klišé. Dokonalý v záporném slova smyslu tím, že osobně jsou mi bližší filmy, u nichž při dalším zhlédnutí objevuji nové věci, nepotvrzuji si "pouze" jejich preciznost. Přesto mám ale za to, že výtky k "příběhové řídkosti" a "myšlenkové prostoduchosti" směrem k ultimativnímu blockbusteru, který je vyvrcholením trendu videoherních filmů a těch využívajících efektivně, nikoliv efektně 3D efekt, je dáno aplikováním špatného modelu pro porozumění a pochopení filmu (kdyť AVATAR je ukázkovým příkladem vzorového schématu!) a neobeznámeností s náplní žánrů (antikolonizační a mírové poselství o sepjatosti s přírodou i narážky na minulost i současnost jsou komplexní a neodmyslitelně spjaté se syžetem, nemusí jít do hloubky). Naopak za zcela legitimní považuji srovnání AVATARA se vzorovými blockbustery let minulých... a pro mě z tohoto srovnání vychází jako nejlepší, protože dává zažít pocit nové tělesnosti "iniciačním" vyprávěním, kdy objevujeme nový svět spolu s hlavním hrdinou. Pro mě tak platí nejenom to, že se chci vracet na Pandoru a doufat, že ji mé smysly a rozum budou někdy schopny pojmout celou, ale že chci opakovaně vidět AVATARA, protože mu nemám co vytknout (až na jeho dokonalost). 10/10 P.S. Edgar Morin a Baudrillard by z toho filmu měli radost. (17.12.2009)

Scénář: James Cameron .. Nové světy zítřků. Filmařské i environmentalistiké. Oslava matky přírody, kdy jsem z pohlcenosti do provedení a vizuálního vtělení se dvě a půl hodiny okem nemrkl. ___ Vizuální vyvrcholení, které kope do zadnice resp. do pozadí úvahy nad ne zrovna zajímavou stavbou příběhu (asi je skutečně méně náročné pracovat přes deset let na technologiích, bytostech a zpracování než na originálním fantasy příběhu). Mainstreamový a klišovitý příběh je zde prostě jen prostředek pro rozvinutí vyprávění a přestavení fantaskního světa na hranici technologických možností kinozábavy, který má být přístupný všem společenským vrstvám. ___ James Cameron filmařsky nezklamal, ovšem to své pověstné něco víc (na bázi sci-fi) tentokrát spíše přetavil do formátu něčeho víc podobného Titanicu, kde je taktéž jasné CO bude, ale ohromující je JAK to probíhá. Fikční svět Pandory je neskutečný, živý, sálá z něj úcta k přírodě a z celého filmu mne nejvíce bavilo objevování fauny a flóry vzdálené planety (úchvatná první noční scéna apod.). Svět vzdálené planety je prostě neuvěřitelně promyšlený a v tom tkví jeho největší účinnost. Výborně jsou na tom i postavy rasy Na’vi, kde nejpropracovanější (a nejpřitažlivější) je Neytiri. I její český dabing (na který se tentokrát nadávat nedá) byl dost procítěný. Zato hudební stránka superlativů nedosahuje, má sice efekt podtrhující momenty, ale dost se také opakuje. ___ Z technologického hlediska nejlepší film, který 3D kinosály mohou momentálně nabídnout, byť jdou na několika místech vidět drobné technologické rezervy. Obraz bere dech, má hloubku a poutavě pracuje s prostorem i různými efekty. Cameron jistě opět předběhl svou dobu a natočil vizuální bonbónek, ale obavy mám, jak dlouho mu tento primát vydrží. Takový Terminator 2 také přinesl revoluční kabát a akčně-apokalyptické trikové sekvence, ale pod tím byl ještě o pár tříd silnější vizionářský příběh na téma budoucnosti, jenž z něj udělal všestranně fungující milník kinematografie, nesoucí si svůj status dodnes. A zde mám největší obavu, že Avatar (jenž stál skutečně mnoho peněz a věnovalo se mu především neskutečně mnoho času ve vývoji i post-produkci, což se na výsledku plně a kladně projevuje) jako celek bude mít z Cameronovy svaté trojice (Terminátor 2, Titanic, Avatar) největší náchylnost k zastarání a dlouhodobé neúčinnosti. Dneska jde o špičkový produkt, kterému při premiéře plné hodnocení rád udělím, ale jaká bude jeho trvanlivost a kde bude jeho místo za deset let? (17.12.2009)

Ultra-mainstreamové dobrodružstvo pre celú rodinu. Do technicky orgastického hávu zabalené, cameronovsky sebavedomým motorom poháňané dejové megaklišé, ktoré ničím neprekvapí. Jimove filmy, ak nešlo práve o komédiu (True Lies), obsahovali vedľa technickej brilantnosti vždy i istý existenciálny presah na zamyslenie. Hoci iba v náznaku. Disponovali nápadmi, na ktorých ostatní filmári stavali svoje svety. Avatar nič také neobsahuje a v zamýšľaní sa začína a končí pri prvoplánovej ekologickej agitke. Je to prvý film Jamesa Camerona poskladaný výhradne z už videných vecí (či už uňho alebo inde), ktoré akurát servíruje v ešte vypiplanejšom a nádhernejšom obale. Každý záber, káždý strih, každý tón soundtracku Jamesa Hornera prispieva k absolútnej dokonalosti výsledného tvaru. Ale čo z toho, keď vieme čo sa stane za desať minút? (15.12.2009)

Uchvatne, dokonale a komplexne v jednom. Co sa tyka originality zapletky a narocnosti pribehu -> pre porovnanie napr. konstatovanie „Ta pandorska dzungla je prekrasna“, povie niekedy viac ako „Rozmanitost fauny a flory na Pandore je z hladiska spektralnej analyzy na samotnej hranici percepcie zmyslovych receptorov rasy Homo sapiens“. Zaroven potvrdzuje, ze znama vychodna mudrost o „nemoznosti naplnit uz plny pohar“ adresovana postave Jakea z ust samanky kmena Na´vi rovnym dielom patri aj divakovi samotnemu. Konieckoncom aj o tom je ciastocne zaverecna skladba „I see you“. Cameron znova posuva trikove moznosti, pricom tak ako v minulosti, nenechava pribeh a seba nimi pohltit. Prave naopak, ucelovo ich podriaduje potrebam deja. Rovnako nic nestratil zo svojej schopnosti a istoty majstrovsky rozpravat - v kludnych i akcnych sekvenciach je vsetko dianie plne prehladne (vratane funkcnych spomalovaciek a rychlo zoomov) s bezchybnym temporytmom a motivacne je kazda linia dotiahnuta do konca. Vysledkom je moja zaangazovanost na vsetkych urovniach a pohltenost filmom nielen pocas sledovania. Bol som zaroven Jakeom objavujucim novy svet, ale i muzom snaziacim sa absorbovat prave videne v „sirsich suvislostiach“. PS: Hoci sa na dabing dalo pomerne rychlo zvyknut, originalna verzia „vladne“. PS2: Pod Tetsuove tvrdenie, ze Cameron je „genius, v ktorom sa spaja to najlepsie z vedca, vizionara a umelca“ sa podpisujem. (20.12.2009)