Réžia:
Guy HamiltonScenár:
Evan JonesKamera:
Otto HellerHudba:
Konrad ElfersHrajú:
Michael Caine, Oskar Homolka, Paul Hubschmid, Eva Renzi, Guy Doleman, Hugh Burden, Wolfgang Völz, Herbert Fux, Marthe Keller, Günter Meisner, Edward Meeks (viac)Obsahy(2)
Tento snímek je druhým z trilogie filmů natočených na motivy knih o Harrym Palmerovi z pera Lena Deightona. Stejně jako v prvním snímku ztvárnil Michael Caine Palmera – obrýleného a poněkud pochybného britského agenta. Palmer je vyslán do Berlína, aby zkontroloval vysoce podezřelého zběha: sovětského plukovníka Stoka. Ukáže se, že jeho smrt byl podvod a od Palmera se očekává, že vyřeší zmizení údajné mrtvoly. Jenže když odhalí víc, začne být hra pěkně složitá. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (50)
Druhý špionážní film roku 1966 z Berlína a o dost lepší než Quillerovo memorandum. Palmer se vydává do Berlína připravit dezerci vlivného plukovníka KGB, střetává řadu figurek - padělatel, "bondgirl", mistr útěků, kamarád z dávných dob a hodinu připravuje akci. Ta dopadne trošku jinak a pak ve finální půlhodině nastává smršť zvratů, kde se ukáže že nikdo není tím kým se zdál, že zdánlivě vedlejší postavy jsou důležité a že svět špionů je svinstvo kde dobro a zlo neexistuje. Je to sice opět (s výjimkou thrilerového finále) film bez akce, ale za to nechybí parádně zamotaný příběh (možná až příliš), zajímavé postavy, díky režisérovi mírny bondovský šmrnc a především skvělý hrdina. Cainův agent je sarkastický, rebelský, chytrý ale chybující jako normální člověk. Není to čisté hodnocení, ale je to o něco lepší než první Palmerovka, které jsem dal 3, takže s přimhouřením očí 4*. ()
„V noci jsme chtěli jít přes zeď na východ... Z Východního Berlína se můžeme dostat do Československa a odtamtuď do Švýcarska.“ WTF, co to bylo za slátaninu? Tenhle film mě dost zklamal. Čím více filmů z doby studené války o přechodech či špionážních akcí přes železnou oponu vidím, tím ještě více zpětně oceňuji režisérský um, s jakým Jiří Sequens natočil vybrané díly Majora Zemana na toto téma, leč možná ideologicky podbarvené. Ani se nedivím, jak byl seriál o mjr. Zemanovi populární v řadě dalších evropských zemích, Bílé linky a Modrá světla měly skutečný spád, napětí a Sequens z papírově nezáživných příběhů o cestě za získáním dokumentů pro rozvědku vytesal přímo dobrodružnou podívanou s pohltivou atmosférou. Z režisérů tematicky spřízněných filmů může Sequensovi dle mého názoru konkurovat jedině Claude Pinoteau (ve filmech s Linem Venturou Mlčenlivý a Sedmý terč), s mrknutím oka nad drobnými přešlapy v Roztržené oponě možná ještě Alfred Hitchcock. Jinak je eurospy (nejen) o cestách napříč Zdí často obrovská bída nejen v zbytku domácí tvorby, ale evidentně i v zahraničí. Pohřeb v Berlíně bohužel nemá po většinu času (snad s výjimkou závěrečné přestřelky) žádnou hutnější atmosféru ani kus dobrodružství, mimo hlavní postavy bohužel ani moc pokusů o humor, zato mu v druhé polovině nechybí třeba obrovská nepřehlednost v postavách, komplikovaných vztazích i plánech. Michael Caine se z celých sil snaží tuhle bídu zachránit, nebrát postavu svého agenta Palmera vážně a nutno mu k dobru přičíst, že se mu to díky občasným hláškám a značnému nadhledu docela úspěšně daří, byť mě Caine nedokázal chytnout až natolik, aby mě bavil tento film i jako celek. Jinak z celého toho spektáklu mě výrazněji zaujala jen ta úvodní cesta jednoho uprchlíka přes Zeď v jeřábním nákladu. 40% ()
Jedna rakev stačit nebude. Připravte si kondolence, smuteční stuhy a věnce. Kdo jde proti zdi - těch dezertérů, obětí. Postav jako na orloji, a pak se v nich vyznejte jako v hokeji. Objeví se, zmizí, za nimi zavlají jen černé kabáty. Čára rozděluje hráče, na falešné podezřelé, pravé podvodníky. On z pozice vyšetřujícího agenta - intelektuála vystrojuje ceremoniál stínů, je pánem situace se zpětnými zrcátky, a když je odkrytá brána, suchým humorem dohrává slovní smeče. ()
Asi v půli jsem byla dost rozčarovaná ze zbytečně překombinované spleti postav, ale nakonec byl "Pohřeb v Berlíně" dost vtipný a pro mně zajímavější než rané Bondovky. Třeba pro skvělou kameru a práci s prostorem. A dík jednomu krátkému poděkování z úst Michaela Cainea jsem na moment nabyla dojmu, že i němčina může znít sladce. ()
Keď sa rozhodnem pozerať nejaký špionážny film, tak sa lepšie pobavím na Pohrebe v Berlíne, než na hociktorej bondovke. Skvelý Michael Caine, množstvo hlášok, atmosféra šesťdesiatych rokov v rozdelenom Berlíne. Potiaľ dobre. Problémom bol scenár, v ktorom je zrejmá snaha vytiahnuť z knižnej predlohy do filmu čo najviac. V poslednej štvrtine filmu sa to už začalo podobať na nejakú odnož vedomostnej súťaže, v ktorej ide o to, ktorý divák si zapamätá najviac z komplikovaných interakcií medzi jednotlivými postavami. Pokiaľ film neberiem príliš vážne, tak na pobavenie pamätníkov je veľmi vhodný. ()
Galéria (59)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (5)
- Paul Hubschmid a Eva Renzi sice ve filmu hrají nepřátele na život a na smrt, ve skutečnosti se však rok po natáčení vzali. (pawleta)
- Ruští vojáci na východní straně Berlínské zdi často přerušovali natáčení zrcátky, kterými oslňovali kamery. Scéna, kde Harry Palmer poprvé překračuje Checkpoint Charlie, byla kvůli tomu natáčena z velké dálky. (pawleta)
- Průměrná délka záběru ve filmu je 5,8 sekund. (pawleta)
Reklama