Réžia:
Miloslav LutherScenár:
Vladimír KörnerKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří BulisHrajú:
Petr Čepek, Emma Černá, Martin Huba, Miloš Nedbal, Ladislav Mrkvička, Josef Karlík, Jan Kanyza, Lubomír Kostelka, Ilja Racek, Jan Přeučil, Miriam Kantorková (viac)Obsahy(1)
Na počátku stál slovenský televizní seriál Lekár umierajúceho času, věnovaný vědci rudolfínské doby Janu Jeseniovi. Skončil na popravišti spolu s dalšími pány po prohraném protihabsburském povstání. Když režisér Miloslav Luther pojal ideu z natočeného materiálu vytvořit zkrácenou verzi pro kina, musel jej nejen syžetově přestavět, ale také nadabovat do češtiny. Vznikla však jen ilustrativní skládanka, osvětově popisující jednotlivé etapy hrdinova pohnutého života. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (58)
Je to zajímavá sonda do Rudolfínské doby a počátku třicetileté války. A Čepek hraje jako vždycky skvěle. Vladimír Körner, který je autorem scénáře k seriálu, napsal posléze i stejnojmennou novelu, která je dle mého názoru ještě o kus lepší než film. Možná proto, že celá řada scén (morová epidemie v Praze 1609, poprava českých pánů...) je v knize mnohem působivější. Hvězdička dolů za to, že původní seriál je při pětinásobné délce výrazně lepší než tahle sestříhaná verze. ()
Výcuc zo seriálu pôsobí nevyrovnane. Aj keď si dokáže držať atmosféru, skoky v deji nepôsobia dobre. Filmu chýba spád a celkové tempo je napriek zostrihaniu fádnejšie. Dobové herecké hviezdy sú fajn. Chýbalo mi však viac vysvetľujúce spracovanie, pretože ako divák nie celkom znalý tejto časti histórie som miestami tápal. ()
Nevim, co to měli na Slovensku za módu, ale tohle je po vzoru Jakubiskových děl další film, který původně vznikl jako seriál a postupem času byl přestříhám do filmové podoby. Podobně jako u jiných případů, tak i tento trpí na značnou zkratkovitost, kdy se hodně rychle skáče v čase, postavy přicházejí kvůli jedné scéně, aby následně zmizeli z děje. Atmosférou však velmi vydařené. Očekávám, že seriálové zpracování půjde více do hloubky a nabídne tak plnohodnotnější zážitek. ()
Sestříhání ze seriálu je bohužel více než patrné. Každopádně dobová atmosféra je zachycena velmi uvěřitelně a notoricky známé postavy a události Rudolfínské doby jsou zobrazeny bez zbytečných kudrlinek (nehodnotím historickou věrohodnost). Zejména morová epidemie a poprava českých pánů jsou pojaty velmi syrově a dokáží zaujmout. Herectví Petra Čepka je hluboké jak středověká beznaděj, ale na vyšší hodnocení jako celek to u mě není. ()
Československá televizní produkce a tak pochopitelně i slušná výprava či kostýmy. Po formální stránce není moc co vytýkat. Sestřih z původního seriálu pak profesionálně vytvořený a příběh je celistvý a dává smysl. Čepek, Hrušínský, Suchařípa, Poloczek, Kostelka, a to je jen krátký výčet hereckých hvězd, které se, jak už bylo v dřívějších dobách zvykem, účastnili podobných televizních projektů a byli zárukou minimální kvality. Výborné a české silně národovecké historické téma, která dříve (byť mnohdy lehce až více deformovaná) v televizní či filmové tvorbě rozhodně nechyběla. Tím ale výčet pozitiv, navíc spíše objektivních, končí. Tím co mne u Svědka umírajícího času doslova ubíjelo, bylo akademické pojetí celého vyprávění a herecké recitály, zejména Hrušínského Rudolf II. byl v tomto ohledu přímo otravnou figurou. Mnoho scén jsem tak docela letargicky prosvištěl a teprve závěr s popravou českých pánů paradoxně do té usychající směsi vlil trochu živoucí tekutiny. Takže tedy jen silnějších 1621 hvězdiček. (letopočet prosím ciferujte) ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Jaroslav Trousil
Zaujímavosti (2)
- Původní pětidílný seriál byl natočen v roce 1983 pod názvem Lekár umierajúceho času. Po sedmi letech byl materiál znovu zpracován, upraven na metráž celovečerního filmu, opatřen českými dialogy a pozměněným názvem. Do kin byl uveden v únoru 1991. (hippyman)
- Krytý most, ku ktorému vojaci dovezú Jesénia (Petr Čepek), je Hrabový most v obci Lenora. (hollci)
Reklama