Lidice

Do kolen a do nějakého mrazení v zádech mě Nikolaev a spol. rozhodně nedostávali, nicméně na český film tu máme hned několik velmi příjemných změn. Lidice sice nemají nějaké výrazné vrcholy, ale zato po celou svou délku velmi sympatickou a velmi komorní atmosféru, skvostný vizuál i několik hereckých highlightů (nejvíc mě oslovili Veronika Kubařová, Zuzana Bydžovská a především mnohovrstevnatá postava Romana Luknára). Samozřejmě hned v úvodu zamrzí poměrně roubovaná až zmatená scéna, která dostává Rodena do vězení (kde začíná poměrně jiný, místy mnohem lepší příběh, než který se odehrává v zatím nic netušících Lidicích), u následného konání mladých zase často šustí dialogy, u atentátu mi naopak chyběl větší tah na bránu, při vypálení na mě obec působila jen jako nějaká nezúčastněná kulisa, postav je zbytečně moc, dějových linií jakbysmet, RYZÍCH emocí trestuhodně málo, ale ne, nebudu házet špínu na kvalitní tuzemský film, kterých tu máme v posledních letech zatraceně málo!! Možná i proto dávám čtyři hvězdy.. i když si zaslouží spíš tři!! (02.12.2011)

Můžete plivat na to, jak to bylo natočené, jaký je scénář, kolik v tom hraje hudby, ale tu sílu událostí odepřít nemůžete. Takže krom toho, že film natočili, aby vydělal prachy, dalším záměrem bylo oprášit a připomenout, co se tehdy vlastně stalo! Dalším zajímavým aspektem je fakt, že můžeme film srovnat s Habermannovým mlýnem, u kterýho si většina diváků zanadávala, jaký byli Češi tehdy svině. Aniž bych to chtěl nějak shazovat, tady je vidět, že se lidem nedalo až tak divit. (06.07.2011)

Kdo umíral neštěstím u multiple-endingů při Návratu Krále, ten u Lidic vytuhne úplně. První hodinka ještě šlapala, pak se ale přes pole vydá osudný oddíl Němců, a stavba celého filmu, scénáře a povšechně i režie jdou do kopru. Jako jsem FAKT rád, že jsem to viděl, ale to je asi tak všechno. Kino OKO; 20.06.2011 ve 20.30; křest digitální projekce (21.06.2011)

Další případ nerovného boje tématu a jeho zpracování. Existence Nikolaevova filmu je stoprocentně legitimní, už jen proto, že některé historické události je potřeba mít neustále na paměti. Pak se třeba nestane, že dítě v osmé třídě napíše do písemné práce, že "Lidice jsou zdraví lidé a Ležáky nemocní, bez možnosti pohybu", což se na mou duši stalo.. Pokud však forma neposkytne soulad s obsahem, přichází rozpačitost, vzhledem k ožehavosti tématu pak o to více markantní. Přesto autoři zaslouží uznání, že nechali diváka vnést si do filmu patos i emoce jen na základě individuálních potřeb.. (02.05.2012)

Podobný případ jako polská Katyň. Oč působivější by bylo nějaké strohé polodokumentární drama ve stylu Krvavé neděle! Tvůrci ale měli pocit, že bez předlouhé expozice, spousty postav a dějových linek se správná pocta padlým obyvatelům Lidic neobejde. První polovina filmu je tak téměř nekoukatelnou telenovelou. Druhá už je lepší, ale potenciálu tragédie zdaleka nevyužívá. Samotné vyhlazování trvá asi pět minut a spočívá v záběrech na hořící stodoly, zachraňované králíky a zastřelení několika řad mužů, kteří se u toho tváří zcela netečně, jako by se jich to vůbec netýkalo. Jednu věc mi film ale přece jen dal - netušil jsem, že Heydrich uměl hrát na housle. (29.10.2011)