Fish Tank

(1001) Tohle hodně bolelo, nicméně mám dojem, že to bylo spíš mnou než filmem, myslím tu poslední kapku. Nebo . že by to bylo filmem? Totiž - film je postaven z citlivých (krásných) pasáží a záleží na jednotlivém člověku, jak moc se otevře a kam pošle svoje myšlenky. Jsem si vědoma, že to by asi mělo ze zásady platit o každém filmu, ale tady to platí nějak víc. Jak bych se na to asi dívala, kdybych měla odstup. Zdalipak by mi nepřišlo, že je tam těch artových podprahovek nějak moc. Ona je to vlastně pohádka o zrání, žádné sociální drámo ani realita, zato velmi pečlivá kalkulace. - Zpětně bych vyměnila slovo kalkulace za kompozice. A jsem také velmi vděčná za pohádku. (27.07.2013)

"Ahoj ty čubko. Nezapomeň mi poslat sms" ...a taková slova zde padají od 8-letého piškota. Snímek i díky těmto hláškám působí velmi autenticky. Nemalou měrou se na tom podílí právě herecké výkony, které nelze přehlédnout. Už jen tím, že přesně zapadají do stylu a prostředí Essexu. Ikdyž by holčina zasloužila nějakou tu návštěvu v polepšovně, svým způsobem jsem s ní soucítil. 70% (04.04.2010)

Spadla mi čelist. Tohle bylo tak brilantní, že nemám ani slov. Snad jen připojím varování. Tohle není realismus. Tohle je daleko víc. Obyčjná holka v celkem obyčejné situaci, ale absolutně neobyčejném příběhu. TENHLE FILM JE GENERAČNÍ VÝPOVĚDÍ SOUČASNÉ ZTRACENÉ GENERACE 0 a mně jen hlava nebere, kolik vrstev Fish Tank má, kolik témat bravůrně pokrývá, kolik koleček mi během sledování porouchalo v hlavě... A to se ani nezmiňuju o stokrát vychválené kameře, protože ta je jak esteticky vypiplaná, tak naprosto perfektně sedící tématu. Sledovat příběh dívky, která bloudí tak beznadějně, že snad i zapomněla, co že to hledá, pro mě bylo uzemňující. Absolutní souhlas s POMEM, Sheldrou a vlastně všemi, kteří kouzlu Mii a jejího dysfunkčního života propadli. (15.05.2015)

Britské sociální drama má slušnou tradici a i Fish Tank se vám zařízne pod kůži jako neposedná tříska. Režisérka Andrea Arnold (došla si už pro druhou cenu poroty na festivalu v Cannes) dokáže emoce vtlačit do uvěřitelných mezí, udrží v divákovi při každé příležitosti jemné napětí a potvrdila, že patří k tomu nejzajímavějšímu, co mohou Britové z ženských autorek nabídnout. Ta ve svém vyprávění nemoralizuje, jednání hrdinů nehodnotí, protože moc dobře ví, jak tvrdá je tahle realita. Příběh se točí kolem rodinky ryze ženského složení, která žije v dosti bídných sociálních podmínkách v husté anonymní panelové zástavbě kdesi v Essexu. Hlavní hrdinka, dospívající Mia na hranici holky i kluka, se s ničím dvakrát moc nepáře a rozděluje svůj čas mezi flákání a chlast - a hlavně tanec. Hip-hop a breakdance jsou pro ní vysvobozením ve ztraceném světě bez skutečných přátel. Bezcílný život jen podtrhuje její postavení ve vlastní rodině - té vládne promiskuitní alkoholická matka, které jde víc o vlastní pohodlí než o Miu nebo druhou dceru, dvanáctiletou Tyler. Odcizenost všeho kolem v moderním světě možná zvrátí sympatický Connor, další z koloušků jejich matky. Mezi ním a patnáctiletou Miou se však vyvine nebezpečná náklonnost, která je tak intenzivní jako pouto, které navazuje režisérka s jednotlivými postavami. Debutující Katie Jarvis na hranici dospělosti má v sobě kus spratka i nevinné dívky v pasti. Michael Fassbender znovu dokazuje, že bychom si ho měli poctivě hlídat (Jezero smrti, Hlad, Hanebný pancharti). Nesmírně přesvědčivá je i Miina sestra, bezprostřední, předčasně vyspělé a sarkastické dítě, které to možná bude mít ještě těžší, než její sestra. Její závěrečné láskyplné „nenávidím tě“ je naprosto odzbrojující. (11.06.2010)

Na první pohled krásná, ale svým projevem chování nepříjemná holka žijící v ghettu, kde převládá obyvatelstvo "nežného" pohlaví. Dobře vykreslená expozice postav, místa a děje, takže se ani nedivíte, že si hrdinka sama přivolává problémy. Byla to první filmová role pro Katie Jarvis a musím uznat, že ji ta role sedla, aby ne když si jí všiml vedoucí castingu na vlakové stanici při hádce s přítelem. V podstatě nemusela hrát a to se bohužel projevuje na kvalitě jejího tance, kolem něhož se točí její svět. Andrea Arnold umí psát skvěle slova vycházející z dívčích úst. Prostě přirozené. Postavy by měli projít nějakým vývojem. To se projeví u všech kromě hlavní postavy. Takže jsem si z toho nic neodnesl a tudíž si mě film ničím vyjimečným nezískal. (20.02.2010)