Dom

Snímek vznikal ve spolupráci Česka a Slovenska. A oproti všemožným domácím filmům, které se snaží diváka přesvědčit, že nevěra je správná nebo že smyslem života šedesátníka je sex s dvacítkou, je Dům více než ucházející. Při srovnání herecký výkon – scénář ale působí natolik nesourodě asi jako všudypřítomné slovenské nápisy ve filmu a český dabing. (11.11.2011)

K pochvalným názorom som skôr skeptický. Liovej Dom dopláca na rovnaké nedostatky ako väčšina súčasných slovenských filmov. Doslovnosť, respektíve neschopnosť pracovať s náznakmi a metaforami si tu podáva ruku s nie úplnou hodnovernosťou, slabo načrtnutými postavami a vezením sa na vlne depresívneho stereotypu. Väčšiu dramaturgickú zovretosť oproti bežnej produkcii nahrádza skratkovitosť (pokojne by som prijal i stopáž o pol hodinu, možno až hodinu dlhšiu, aby režisérka získala priestor na rozpracovanie vzťahov a motívov do hĺbky). Taktiež sa Liovej antihrdinovia vo svojich problémoch a motiváciách až príliš upínajú k minulosti a zabúdajú existovať v prítomnosti či dokonca premýšľať nad budúcnosťou, čím sa miestami stávajú neživotnými a okolo nich sa šíri mŕtvolná atmosféra. Snaživosť v dopracovávaní sa realite slovenskej dediny nie je vždy korunovaná úspechom, čo počuť najmä v umelých krčmových replikách a niektorých nedôveryhodných dialógoch. Naivný záver, ktorý akoby šmahom kúzelnej paličky všetko vyrieši a slabo využitá hudba tiež nepomáhajú._____Neoddiskutovateľným kladom filmu je snaha priniesť závažný rodinný portrét s kľúčovým provokatívnym motívom nevery učiteľa so žiačkou. Na prvý pohľad tiež vidieť vyšší rozpočet a ústráženú prácu s obrazom. Vyzdvihnúť treba i niekoľkonásobne skvelé obsadenie s pevným dohľadom nad talentovanejšou časťou hereckej zostavy (menovite Krobot, Bárdos, Medvedecká, Geišberg) a veľavýznamné odmlky v rozhovoroch i samotnom rozprávaní. A popri pravdivosti rečí o úrovni zďaleka prevyšujúcej drtivú väčšinu slovenskej kinematografie 21. storočia i ako-tak fungujúce emócie. V rámci európskeho levelu sociálnej drámy na ktorý sa doťahuje sa však drží stále len v dobrom priemere. 60% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (22.04.2015)

I Slováci/Češi uměji natočit nikam nespěchající snímek s minimem dialogů a všeříkajícími "tichými záběry"! V Karlových Varech jsem sice Dům nestihl (a zapadl by tam vskutku perfektně!), zato jsem si jej ale užil v kouzelném prostředí Modřanského Biografu s lidmi, na kterých mi záleží. Rodinná atmosféra pomohla: v paměti mi film utkví sice jako průměrné drama s několika scénáristickými přešlapy, ale nevšedním jarním sedlácko-Slovenským nádechem. (20.11.2011)

Minimalistický film s úspornými dialogy, které posouvají věci dopředu. Jenže na takovém místě a s takovými lidmi se věci mění v horizontu měsíců až let a lidi se nemění někdy vůbec. Pro nás z měst zblblých v kinech Transformery je Dům v podstatě sci-fi. Jenže, je život skutečnější pod Tatrami nebo v Cybertronu? (03.01.2012)

Film jsem viděl v českém znění, což mě vůbec nevadilo. Role "zlého" tatínka, který to však myslel dobře, sedla Miroslavu Krobotovi naprosto dokonale. Ono celkově není tomuto filmu moc co vytknout, bohužel však ani ničím zásadním neoslnil. Každopádně se jedná o jeden z těch lepších filmů co u nás v poslední době vznikají. Čekal jsem sice nějaký větší zvrat, ale i tak mě Dům celkem příjemně překvapil. (09.03.2013)