Nebezpečné známosti

Slovenské zpracování známé literární klasiky soukromě stavím na post stříbrný a přiznávám, že se jedná o velmi příjemné překvapení. Markýza de Merteuil v podání půvabné Emílie Vašáryové je ta nejskvostnější a nejúžasnější mrcha, co jsem měla možnost vidět, v porovnání s hereckými kolegyněmi Glenn Close, Annette Bening či Jeanne Moreau u mě obstála na jedničku. (16.09.2016)

Fajne! 3* K filmu som sa dostala až po polhodine, takže dúfam, že sa mi raz pošťastí dopozerať resty. Napriek tomu sme sa krásne bavili. Pán Kukura hral svojho záletníka s nadhľadom, nenútene, akoby bol skutočne znudený a predsa mal v sebe neuveriteľnú iskru, kvôli ktorej určite povolili aj slečny z diela. Tiež však divákovi dovolil nahliadnuť na svoju laškovnú, baviacu stránku svodcu. Som rada mnohým známym tváram, ktoré som mohla vidieť ešte za čias ich mladosti. No autora námetu na hudbu uväzniť do veže a nechať vyhladovať! To som skutočne trpela. Tento typ bol pravdepodobne populárny v dobe vzniku filmu no absolútne sa nehodí. Nazývam ho hudba a la... istý reťazec.Bez urážky k reťazcu. Pol * sťahujem za hudbu. (10.10.2011)

Lutherova televizní adaptace slavného románu v dopisech Choderlose de Laclose z roku 1782 se zařadila po bok Vadimově aktualizaci a experimentům z euroasijského kinematografického prostoru. Až později přišel Frears, Forman, opera s Renée Fleming, trojdílná americká verze pro mládež... přičemž tento výčet není ani zdaleka kompletní. Je poměrně fascinující sledovat kontextuálně divadelní herectví, poměrně zajímavou výpravu, ovšem s laciným exteriérem a příliš experimentální hudbou. Juraj Kukura je poživačným vikomtem de Valmont, jeho vášně jsou podány s náležitou expresí podtrženou dekadentním líčením. Emília Vášáryová svou paní de Merteuil hraje navenek bez zájmu, přesto lze tušit krutý společenský kalkul za její stoickou tváří. Bohužel Jana Nagyová jako Cecilia de Volanges je pasivní až příliš a chybí jí určitý dětský zmatek v chování, který tak hezky interpretoval Forman. Soňa Valentová naopak nabídla ve své verzi paní de Tourvel velice zajímavou hru na téma potlačené vášně. Tyto živoucí postavy jsou pak hlavní devízou celé této verze. Znalce ostatních přepisů určitě zaujme výrazný prostor pro aktuálně úřadujícího rytíře paní de Merteuil na úkor zamilovanosti Cecilie a Dancenyho. Jinak je tedy možné cele zařadit a přijmout tento slovenský příspěvek do rodiny Laclosovy ódy na život a bol libertinů v době krátce před vypuknutím Francouzské revoluce. (11.02.2012)

Takéto klasické dobové spracovanie ma oslovilo menej ako to moderné americké spracovanie. Dnešná zvrhlá mládež mi bola nejako bližšia ako markízy a markízovia. Herci žiadnu chybu neurobili, zvodca Kukura aj intrigánka Vášáryová všetko zvládli dokonale, k postavám sa hodili. –––– Ten, kto zapríčiní cit, má zaňho zodpovednosť. –––– Človeka všetko znudí, anjel môj. Taký je zákon prírody. (11.10.2014)

Je to v pořadí už pátá verze zpracování legendární literární klasiky, kterou jsem měl možnost zhlédnout a vyloženou ostudu si slovenští sousedé neudělali, na druhou stranu ale mě ani neměli čím nadchnout a natvrdo říkám, že obě americké filmové verze toho divákovi dokážou nabídnout nesrovnatelně víc, počínaje krásnou historickou výpravou a hvězdným mezinárodním obsazením konče. Juraj Kukura předvedl zajímavou studii francouzského libertinství a Soňa Valentová byla ve své mravní čistotě a zamilovanosti sympatická, ale zbytek tak nějak pouze ušel. Jana Nayová byla kupříkladu nevýrazná a postavy sluhů mi přišly zbytečné. Celkový dojem: 60 %. (17.06.2014)