Studená ryba

Tak Japonci mi slušně natrhli prdel tímhle bezútěšným thrillerem! Násilí zobrazené ve filmu v poslední,gradující půl hodině má svůj účel a vše perfektně zapadá! Je nemožné tenhle film zařadit do nějakého žánru, protože místy funguje jako horror, thriller, či černá komedie s hlubokou alegorii ohledně bussinessu a Japonské společnosti. Během filmu není zcela jasné, kdo tím psychopatem vlastně je, pouze ryby působí normálně. Překvápko ! (05.05.2013)

„Ryba oči poulí, poklopec se boulí, vilná žena nožem mává, Denden játra potěžkává...“ a řeznickému učni předává štafetový kolík i know-how, jak kohokoli „zneviditelnit“. Hyperaktivní vychechtaný psychopat Murata mě zaujal. Muž mnoha dovedností. Umí dostat maso od kosti, démony minulosti z hlavy, i chtíč z těla vypustit, jak páru z papiňáku. MANŽELSKÉ OKÉNKO: [][] Co je na „slušňácích“ nejhorší? 1) Skrývání frustrace za fasádu počestnosti. 2) Strach řešit problémy, neschopnost provést plány. 3) Neupřímnost. „Miluji tě, lásko!“ Přitom v duchu: „Jdi do prdele, krávo!“ [][] Blbé je tohle vše si uvědomovat... a přesto se tak chovat. Změna bolí, ale to život taky. Na mostě, po Muratově přednášce o vražedném světonázoru a při kopulaci s dopomocí (aka mručící stařeny ve Slunovratu), jsem chápal, plus mínus koitus, Sonovy masturbační fantazie, krev jako afrodisiakum i to, co se nám filmem snaží říct. V čase 1:59 film mohl skončit, tím rozpícháním tupou tužkou. Neskončil. Nobuyuki Syamoto pustil své zvíře z řetězu, ovládnul subinku („Teď jsem já Murata!“), povalil i manželku a vecpal se jí mezi nohy, dceři dal pěstí. To vše jsem pobral. Jenže najednou.. CVAK! Přepnul zpátky, do slušňáka, ufňukaného chudáka. WTF? No to mi ho vyndej… a nakrájej. (14.09.2023)

Těžce černohumernej návod pro přisposránky, který si chtěj udělat doma pořádek... Ten úhel pohledu vyprávění skrze pasivní a manipulovanou postavu je vynikající, závěrečný twisty překvapující, hlavní herecký trio výborný... Jestli si někdo stěžoval na nic nedělajícího hrdinu ve "12 let v řetězech", ať se podívá na tohle. (26.08.2014)

Sono je čím dál víc populárnější a poslední dobou točí filmy jako na běžícím pásu, tak jsem se rozhodl, že se mu také podívám na zoubek. A přišlo docela velké zklamání. Prvně je film neskutečně natahovaný a rozmělněný. Sono si myslí, že když tam půl hodiny před koncem dá zběsile odtikávající časomíru, tak film vygraduje. Divák se však nedočká očekávané bomby, ale jen dvou lidí válejících se několik minut v krvi. A to nemluvím o neskutečně dlouhých scénách, kdy sekají mrtvé těla na malé kousíčky. Režisér se v tom očividně vyžívá, ale bohužel v tom není žádná rafinovanost jako u Kima nebo Parka - jenom čistá řezničina a to doslova :). A to nemluvím o tom, že asi 130 minut vám do uší řve nejukecanější a nejhlasitější vrah v dějinách kinematografie. Logické lapsy, slabá hudba a poloruční kamera...nebo proměna hlavní postavy skrze ztrátu brýlí! Pche, jak zjevné a povrchní! Na I saw the devil nebo Chasera se to prostě vůbec nechytá. (04.09.2011)

Šion Sono je prostě borec.Další mistrovskej kousekFilm v němž se prodejce akvarijních ryb připlete pod ruky masových vrahů.A ač nechce musí hrát jejich hru.Vše se ale zamotává a postupně je na něho vyvíjen větší a větší tlak.A to ze všech stran.Film má poměrně dlouhou stopáž,ale rozhodně nemá šanci nudit,Protože děj a atmosféra graduje a graduje až v naprosto krvavý grandiózní finálový jatka.Postupnej a zvětšující se psychonátlak se prostě někde musel projevit.Parádní scénář,kamera,hudba a hlavně excelentní herecký výkony to vše pod vedením mitra Sona posuvájí tento kousek až k 5 hvězdám. (09.08.2015)