Nežné vlny

Tak to je ale úpe jako z mého života. Také jsem si v onom roce kolem sedmnáctého novembra málem poprvé štrejchnul! Pravda, nakonec jsem našemu souhu čiteli na pěstitelské práce odolal a odmítl jeho nabídky doučování v oblasti setby ředkví, díky čemuž dnes chodím jako kachna jen tak trošičku, ovšem jinak prakticky to samé. A nyní jen zkratkovitě k filmu - občas (výjimečně) se najdou i zrzky, co se dají snést. Rozhodně nejde o komedii, spíše o takové plážové proplutí večerem. Erotično Helimadoe nehledat. V pozadí je vidět Mělník. Dva, ze slušnosti a za zemi původu navyšuji. (18.11.2016)

Vejdělek mě prostě baví. A opět nezklamal! Nic na plat, je to estét a má smysl pro humor. Příjemná oddychovka prošpikovaná gagy a díky podmanivé atmosféře a hudbě bude koukatelná i na druhý a třetí pokus. Hynek Čermák mě začíná čím dál víc bavit. A dvanáctiletá Ella mi hodně, ale opravdu hodně připomínala Evičku Henychovou, když točila Holky z městečka. Až si říkám Jiříku, jestli ty nebudeš na zrzky!! :o) (11.02.2014)

Před zhlédnutím skepse, že zase další film z doby, kdy nám tu ještě vládl bolševik. Jako by se Češi z této tématiky neuměli vymanit a natočit také něco jiného. Po zhlédnutí ale převládá nadšení a ačkoli mám takové Účastníky zájezdu poměrně rád, od Vejdělka bych tak příjemný letní film nečekal. Krásná obrazová stránka, milá romance i laskavý humor a opravdu uvěřitelné herecké výkony (Lucie Šteflová!). Závěrečné navázání na sametovou revoluci je sice hodně přitažené za vlasy, ale je to takové mile naivní jako celý film. A ta klavírní hudba je ráj pro uši! (05.09.2016)

Hynek Čermák s vlasama. To je jednoznačně nejvýraznější prvek filmu, nepamatuji si, kdy naposledy jsem viděla Hynka Čermáka s vlasama. Škoda, že film samotný už tak výrazný není a je z něj cítit snaha napodobit Pelíšky nebo třeba Pupendo. Není tu jediná věc, kvůli které film sledovat znovu. Ani kvůli docela dobrému obsazení. Na druhou stranu jak jsem českou tvorbou posledních let většinou spíše zhnusena, zde jsem byla mile překvapena, že jsem neměla potřebu vypínat zvuk či přepínat na jiný kanál. Za to hvězdička navíc. P.S.: Všimli jste si, že Vojtovi rodiče vlastně nezestárli během těch časových skoků ani o den? 6/10 (19.11.2018)

Odcházel jsem z kina a v uších mi zvonilo... Na tváři blažený připitomělý úsměv a na kalhotech pár kapek první krve. Nebojte, ne ze studenta Šmída, ale z jedné zrzavé propasti hříchu. Moje ruka v kapse kalhot zádumčivě potřásala (ne, verbale, tím opravdu ne!) svazkem klíčů, po čtvrtstoletí laskání neviditelnou rukou trhu vyleštěnými do sametova. Reklamní billboardy podél cesty na mě majetnicky pomrkávaly, jak blahé paměti pěticypatá hvězda na fasádě sídla ÚV. Samozřejmě všechno dobře dopadlo. Pár studentů přišlo na Národní o zuby, Strana přišla o vedoucí úlohu a zrzavá mořská panna o panenství. Jo, a jeden mlátička z Pohotovostního pluku o koule (a když ne o ně, tak o hrdost určitě). Byl jsem happy, byl jsem dojatý. Я был счастлив. Přitom po traileru jsem se dost znechuceně ušklíbnul, že tuhle hrůzu tedy ani náhodou! Třeskutý humor a hřiby jak z Mrazíka? (Pamatujete, jak tam medvíďata běhala po zadních a v náručí nosila stejné monstr hřiby?) Jenže mraku z Černobylu člověk neunikne. Nakonec jsem se k Něžným a nostalgickým vlnám dostal i já, jak slepý k houslím. Podobně jako velký Vojta na Národní, případně jako malý Vojta spolužačce pod sukni. Týdeník, úvodník, „Nezapomeňte tento film ohodnotit na ČSFD" a už to jelo. Na plátno vyběhly spermie a byl konec. Ne filmu, mé mrzutosti. Hravý pan Vejdělek mé obavy hravě převálcoval a nakonec za skotačivého bušení do kláves klavíru úplně pohřbil. Přímo tam pod těmi okny. Nadsázka až na půdu (na které se zabednil jeden domnělý paroháč), romantika jak z praku a jedna bílá laboratorní myška, která zacupitala pod sukýnku na patách sedící školačky. Chlapec holčičce odvážně zalovil pod sukní, chvíli tam šmátral po myšce (a po myšce?), pak ji polapil a ... a myšička byla najednou zrzavá! Vejdělku, Vejdělku, ty čímane jeden! Ty máš z prdele kliku, že netočíš v Americe. Dopadl bys jak Polanski! ;-) (27.01.2014)