Zlodeji bicyklov

Více než průřez teorií neorealismu mě Zloději kol zaujali coby jímavá symbolická výpověď o své neutěšené deprimující době. Filmu postačí jako motivy pouze krádež kola a jeho následné hledání, abychom plně pochopili zoufalství a bídu, o které tak nenápadně a stoicky vypovídá. Čistá filmová řeč, která nemusí zveličovat nebo sázet na hvězdné tvůrce, stačí pouze vyjít ven na ulici, vcítit se do svých postav a točit..... A výsledek je odzbrojující. 90% (09.02.2016)

Prvé stretnutie s Talianskym neorealizmom dopadlo lepšie než som čakal. A keďže sa po internetoch na viacerých miestach uvádza Zlodeji bicyklov ako šablónovitá vzorka tejto vlny, neváhal som. Snímka zachytáva nevšedným spôsobom všedné problémy obyvateľov povojnového Talianska. Však realizmus nie? Zobrazuje chudobu, núdzu o prácu, starosť o rodinu a vďaka tomu aj pohľad na zločin z iného uhla ako právneho. Morálneho, no neprikláňa sa na žiadnu stranu. To čo tu tvorca zachytil platí do dnes. Zúfalý človek robí zúfalé činy. (24.11.2018)

Tady mi nepomohlo ani to alibistické "na tu dobu ...". Na můj vkus je tento film prostě příliš přímočarý, doslovný a prostý. Nijak strhující příběh převyprávěný nijak strhujícím způsobem, žádný drápek, žádná přidaná hodnota. Jako 30-minutovou povídku bych to ještě snesl, ale takhle - hodinu a půl sledovat chlapíka, který hledá ukradené kolo ... (17.05.2010)

Zapomínanou skutečnost klopotnosti hospodářského vzestupu v západní Evropě připomíná tento kvalifikovaný vhled do života italských městských lidových vrstev. Válka utichla, nebezpečí hladomoru bylo odvráceno, dokonce i sehnat bydlení či - neřku-li - byt se stává dosažitelným (minimálně ve srovnání se ZÁZRAKEM V MILÁNĚ). Ale práce je pořád nedostupná a reminiscence na válečná léta a hospodářskou krizi předcházejícího desetiletí zůstávají živé. Takřka dokumentární natáčení - podobně jako v případě filmu ŘÍM-OTEVŘENÉ MĚSTO - názornost a hlodavě drásající přítomnost rodinné tragédie jen zesiluje. Mít kolo znamená pro otce-živitele být vším a mít vše. A naopak. Devatenácté století - jistěže ve významně změněných kulisách a parametrech - má i dnes k naší současnosti, kasinového kapitalismu, virtuálních realit a elektronických plateb blíže, než jsme s to sami sobě připustit. Toto nemilosrdné zrcadlo života nás i po šedesáti letech účinně zbavuje jedné z mnoha našich nebezpečných iluzí. (17.09.2007)

To východisko se může zdát směšné. Muž dostane práci a potřebuje k ní kolo. Jenže to kole je mu ukradeno. Dnes by nad tím člověk mávnul rukou, ale právě to, že hrdina filmu nad tím rukou nemávne a ani mávnout nemůže, to vytváří krásný a krutý obraz dobové Itálie. On kolo potřebuje, protože jinak z něj bude zase chudák bez práce. Lidská výpověď o světě, kde není pro každého člověka místo. Alespoň ne takové, jaké by si přál a potřeboval. Je nesmírně děsivé, že to je svět náš a ne zas tak moc vzdálený. (07.10.2014)