Fotograf

Irena Pavlásková se za Fotografa nemusí stydět. Udělala film o Janu Saudkovi pro diváky, on s ní spolupracoval, takže si mohl ovlivnit, co chce a potřebuje, aby šlo ven. Není tu vykreslen jako díl Genu, spíš jako poděs, zodpovědnost nulová, citlivost obrovská, sobeckost často jako nástroj přežití nutná. Sára naznačená jako mrcha, která od začátku manipulovala. Pohled z jedné strany, ale vyrovnám se s tím, tenhle pocit jsem z ní mívala taky. Pro všechny případy je to jen "inspirované". Každopádně to podstatné ... bohémská povaha a talent nejen k focení, ale i k malování a k vyslovení se, potřeba nasávat z lidí a současně být jimi nerad obtěžován, jakási táhlá bolest a příval svalnatých řečí na její obalení ... to ve Fotografovi je a mně se to líbilo, dovedu si klidně představit i Oscara. (13.05.2015)

Možná to není pravdivé, možná je to povrchní a primitivní zábava založená na obcování, hláškách a veselých scénkách, možná jo. Nicméně Roden i ta paní, co hraje Sáru, mi přišli fakt výstižní a docela dobře jsem se při koukání bavil ("Jarka z Vlkový? No jo! Jarka z Vlkový!"). Jo a Roden má Saudka nastudovaného totálně - gesta, mimika, styl řeči... No a Chlumeckého ZOO hudba, výborný retro výlet. Za mně dobrý (komentář po 1. polovině). (10.05.2015)

To spojení Pavlásková-Saudek je jednoduše geniální a jak bylo vloženo do úst Rejžkovi "to je to, co nás sere." Pavlásková byla vždycky originální a svá a osobně adoruju všechny její filmy počínaje Časem sluhů. Práce s pravdou, práce s herci, vypilované pointy a neskutečný humor. Nulový strach, žadný tabloid, ani falešná fetišizace. Jen příběh takový, jaký Saudek potřeboval odvyprávět a Irena se tak stala jeho Geppettem. Roden pod Ireniným vedením také kvete, dokonalá je ve své etudce Vilma Cibulková i Jitka Sedláčková se svým bobrem. Konečně bylo učiněno za dost půvabům Mariky Procházkové. A Máša Málková se nám konečně také prohrává ven z těch Městských divadel pražských na velké plátno po poslední výrazné vedlejší roli v Donšajnech. Jsem velmi spokojená. (30.01.2015)

"Autor jako já je idiot, autor ničemu nerozumí, autor tvoří z jakési nutnosti, aby pak za svoje snahy dostal před tlamu." Já s tím souhlasím, protože přesně tak vidím pinďourem myslícího Jana. Stejně tak je mi nesympatická jeho příbuzná Sára, takže ve sporu těchto dvou se stavím na stranu kohokoli třetího. Nicméně sexuální narážky nebyly špatné, Rodenova exhibice rovněž a další pozitivum jsem mezi těmi obřími zadnicemi nenašel. (14.09.2015)

Jan Saudek je hodně zvláštní a svá figura, kterou člověk nepřehlédne jako krajinu. Člověk ho buď přijme nebo nepřijme. Není žádná jiná možnost. Klobouk dolů před Karlem Rodenem. Zraje jako víno. To byl parádní výkon, úplný koncert. Introvertní osoba dokonale zahrála extroverta. Ale Saudek je prostě Saudek, ten se napodobyt nedá. Je jako živelná pohroma, nebo se alespoň tak prezentuje na veřejnosti. Člověk, který má velký nebo mimořádný talent, tak za něj musí zákonitě zaplatit, aby vše bylo v dokonalé harmonii. Čím větší talent, tím větší je i daň za něj. Z filmu mám velmi rozporuplné pocity. Nedokázala jsem se pořádně ztotožnit ani s jednou postavou. Celé mi to přišlo jako slepenec bláznivých epizod. Nemůžu se zbavit pocitu, že šlo jen o bláznivý sen, ze kterého jsem se ještě pořádně neprobudila. Mám v hlavě i pár otazníků, na které budu chtít odpovědi. Bez skutečného Jana Saudka bych se klidně obešla, protože mě jeho přítomnost rušila. (11.05.2015)