Steve Jobs

Špičkový Fassbenderov výkon robí z tohto filmu naozaj nevšedný filmový zážitok. Narozdiel od predchádzajúceho spracovania - Jobs (2013), sa dejová linka zameriava prevažne len na podstatné a najdôležitejšie udalosti životného príbehu tohto počítačového vizionára, čo ja len vítam. Čo ma možno trochu mrzí, je šialene vysoké tempo, miestami som sa v tom rýchlom slede scén, mien a udalostí vyslovene strácal. Ale to je len môj problém, Jobs mal rýchly, hektický život, tak taký musel byť aj film, chápem. Určite ide o lepšie filmové spracovanie ako to s Kutcherom, veľká spokojnosť. 80/100 (10.03.2016)

Sorkinův konverzační mashup o třech dějstvích:) Danny Boyle je zde v podstatě tak trochu na vedlejší koleji. Snímek se zaměřuje na tři určitá, důležitá období v Jobsově kariéře, v nichž světu vždy prezentoval nový produkt, který se zapsal do dějin počítačů. Mac, NeXT a iMac. Zajímavé je, že na samotnou prezentaci se vlastně vůbec nedostaneme. Ani na jednu. Veškerý prostor snímku je věnován tomu, co se děje před ní. Snad ani ten nejukecanější film Woodyho Allena neobsahuje tolik dialogů, jako tento Steve Jobs:) Co se týče podoby, z toho pro mě lépe vychází Ashton Kutcher. Michael Fassbender byl Jobsovi nejvíce podobný až v závěru filmu, kdy měl brýle a krátké vlasy. Jeho ztvárnění legendárního vizionáře je disciplinované, ukázněné. Možná mi v jeho projevu i trochu chyběl nějaký ten temperament, energie. I když byl rozčilený, arogantní, zapálený pro věc a pořád ve shonu, přišel mi zároveň stále vyrovnaný, klidný. "Fassy" mi přijde spíše jako minimalistický herec, bez velkých gest. Těžko se to vyjadřuje... Ale zrovna zde bych to i uvítala. Obsazení ostatních postav výborné. Já čekala, že by se ve filmu mohla odehrát i jedna z prezentací, na to však nedojde. I tak se jedná o scénáristický a herecký svost, kde to nakonec vypadá, že pan Boyle si hodil nohy na stůl, a pan Sorkin si hodil kurevsky dlouhou šichtu:) Jak vizionářsky působí úvod snímku, kde se hovoří o budoucnosti počítačových technologií a jejího dopadu na lidstvo. Již se tak stalo... Všichni ti IT géniové tehdy snad ani nemohli tušit, jak svými objevy změní svět a lidstvo. A že v nedaleké budoucnosti se začne odehrávat jakýsi "technologický brainwashing". Každému člověku, kdo nedrží v ruce telefon a vypatlaně do něho nečumí, nebo si "stylově" do něj neustále neťuká prstíky, mám chuť poděkovat. Ale stejně mi ve Stevu Jobsovi chyběla ta slavná věta: "Chci rozezvučet vesmír." (10.04.2016)

„Můžu ti nejdřív něco říct o Time magazínu? Věřím, že je to tréninkové centrum pro nájemné vrahy.“ K filmu jsem přistupoval nezaujatě (Jobs a „jeho“ produkty jsou mi u vy-víte-čeho), laicky (danou problematiku neřeším) a s žádným očekáváním. Zprvu mě pobavila vizáž „Winsletky“, avšak postupně jsem objevil hned řadu vtipných věcí, což jsem nečekal. Naopak hlavní hrdina mně byl dost odporný (Fassbender to hrál možná až příliš dobře) a pak jsem měl také problém ještě s jednou věcí. Kdo viděl něco dle Sorkinova scénáře, asi uzná, že je sice mistrem rychlých dialogů, ale má také své manýry, které jsem ještě schopný přijmout třeba v Newsroom, ovšem zde už ne. Řešení osobních vztahů skoro pořád a nejlíp před co nejvíc lidmi, mě stále víc otravovalo, působilo to nezáměrně vtipně a moc chtěně (stejně jako jisté odkazy). A rádoby hřejivý pocit na konci tomu věru nepřidal. Takže ve výsledku to vidím na lepší, ale stále jen průměr. „Chci tím jen říct, že je fajn, že přišli.“ - „Žalují mě.“ - „Ale stejně…je od nich pěkné, že se zastavili.“ (13.07.2016)

"Lidé mohou mít talent a zároveň být i slušní," což se dle posledního snímku o Jobsovi k tomuto nejslavnějšímu americkému vývozci ovoce rozhodně nevztahovalo... Nejmagičtější propojení dramatických obrázků a hudby od Andersonovy Magnolie, dechberoucí analýza epických pracovních (ne)úspěchů vs. trestuhodných životních selhání. Jobs byl vášnivým otcem zejména technologiím a vlastní rodinu kvůli tomu přehlížel. Čekal jsem od Boylea s Fassbenderem emocionální rozcvičku roku? Sakra že nečekal! (13.11.2015)

1 Both Sides Now: clasicall and parametric. 1984. Stand and Deliver. 16mm. Flashback. 1988. Walk and talk. 35mm. Flashback within flashback. 1998. Stand and Deliver and Walk and Talk. 16mm, 35mm, Digital. Flashback recontextualization (unreliable perception) X 3 in 4 acts. Think different(ly). Change paradigm => Masterpiece. Movie of the year. 0 (13.11.2015)