Jánošík - Pravdivá história

Víceméně každá scéna zavání folkloristickou ikonografii, která je ale v závěru porušena. Pokud to srovnáme s jinými "realistickými" reinterpretacemi legend, je Jánošík asi nejdotaženější. Možná i proto, že u něj není dominantní naturalismus, ale lyrika a odskoky do vnitřního světa postav. Rozhodně bude fascinující sledovat reakce různých diváků, kteří mají své vlastní představy o tom, jak má vypadat film o Jánošíkovi. Pohanská a velmi smyslová a smyslná vize dvou režisérek je pozoruhodná i tím, jak se nesnaží být divácká. (08.09.2009)

Juraj Jánošík je klasická, zidealizovaná legenda, ktorú stvorili slovenské dejiny. Ľudový hrdina, čo bohatým bral a chudobným dával. Charizmatický zbojník. V jeho prípade ma nezaujíma nejaká pravdivá história. Chcem svojho mocného, kladného hrdinu, tak ako ho zahral a neskôr aj zrežíroval Paľo Bielik. To bol Jánošík tak ako ho chcem vidieť. Nie som zvedaví na podivný experiment poľskej režisérky, nechcem vidieť coolového, českého Jánošíka pri orálnom sexe, ani pri mimozmyslovom bodyjumpingu, nechcem tam žiadne samoúčelné holotinky, rúhavé spodobnenia panny Márie, nepáči sa mi nadržaná, promiskuitná Anička, či trapné prdy do zapálenej sviečky. To mi ku tejto téme naozaj nesedí. Veľmi mi vadili aj tie hlúpe dialógy. V podobnom štýle sa rozprávajú zahnojení burani niekde na disco zábave. Tento film nezapôsobil na mňa dobrým dojmom. Je rozťahaný, nudný, nezáživný. Škoda. ** (12.11.2011)

Tak předně, jedno je jisté. Jánošík bohatejm bral a chudejm taky. To jen na začátek... Nevím jak ostatní diváci, ale já jsem od tohoto výletu na počátek osmnáctého století čekal víc. Tvůrci nám sice nabídnou nádherné scenérie slovenských velehor, prostotu kolib, salaší a krásu roubené lidové architektury, národopisec (dnes etnograf) zaplesá nad ukázkami lidových zvyků, tanců a písní... Mimo jiné se také dozvíme, že zbojník má rád sex prakticky kdekoliv, kdykoliv a za jakéhokoliv počasí... To je ale vlastně v souhrnu vše. Děj je splácaný dost zoufale protože toho tvůrci asi k legendě víc hmatatelného neměli. O to více mne fascinuje brutální stopáž 137 minut.... Divák se dočká několika přepadení povozů i závěrečné napíchnutí na hák lapeného Jánošíka (doufám, že nespoileruji - tohle snad zná každý!). Ale o nějakém napětí, strachu či emocích tu nemůže být vůbec řeč. Naopak slavnou legendu film dle mého názoru kazí. Divák se vlastně dozví, že kámoš Uherčík už nechce zbojničit a tlupa nemá šéfa. Tak řekne Jánošíkovi, kterej do té doby živ jest poctivou prací, aby to za něj vzal... Hodnej kámoš (nebo blbej) Jánošík řekne - tak jo a začne s tlupou zbojníků přepadat boháče. O nějaké mstě, odporu proti útlaku atd.. zde není řeč. Krade se jen pro lup. I když pravda jednou ve snímku došlo i na rozhazování naloupených věcí prostým vesničanům. Lupičství je hojně kořeněno nahlížením do intimního života zbojníků a jejich rodin. Ten čeká děcko, ten se uchází o tu, ten zase o onu, ten už se bude ženit, ten zas má trable s ženou cikánkou.... Sem tam do toho nějaké přepadení, taky zrada ...no a jelikož na každého jednou dojde, lup od kata hák pod žebro, šup nahoru přes břevno, poslední pohled na východ slunce nad Gerlachem a šmytec... ----------- Je to celkem škoda. Od brutální Bathory je tohle posun o jeden stupeň k lepšímu, interiéry, exteriéry, výprava - vše bylo celkem dobré. Bohužel scénář, divný střih a v neposlední řadě i šílený český dabing však jakýkoliv potenciál nekompromisně zazdil. Za to zívání dávám jen * * (03.10.2012)

KINO/// Obsazení 6/10 Děj 3/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// +film má velkolepý hudební doprovod, relativně charismatického hrdinu, krásné obrázky, prostředí a známé (Pauhofová, Labuda) i neznámé tváře -ovšem nemá dramatický ani extra poutavý děj, nemá moc provázané vztahy mezi Jánošíkovou družinou a našlo by se toho víc, co ten film nemá a měl mít/// Na Jánošíka jsem šel kvůli tátovi. Mě samozřejmě tento film taky zajímal, ale pro něj je Jánošík filmový hrdina a tak si nechtěl nechat ujít ani tuto verzi. Bohužel i on z kina odcházel se smíšenými pocity. Na námět se samozřejmě nedá nic říct. Ovšem to zpracování, ta režie i ten scénář je na pováženou slabý, nevýrazný. Z kina si odnáším celkem depresivní a rozmrzelý výraz a snažím se zjistit do jaké míry je to smutným koncem a jakou na tom má váhu samotné zpracování. Tento film sice nemůžu zatratit, ale mám z něj opravdu špatnou náladu a to mě na tom štvě nejvíc./// Celkem 51%/// (18.09.2009)

Trvalo mi to přesně do půlky filmu, než jsem Jánošíkovi Agnieszky Holland přišla na chuť. Každý hrdina, který vstoupil do lidského povědomí začíná po smrti žít svým vlastním životem - stává se totiž legendou. Přestává být Jurou, jeho skutečný život se stává příliš banálním. Prostý lid vždycky toužil mít před očima hrdiny, ke kterým by mohl vzhlížet, kterého by mohl obdivovat. O Jánošíkovi šli zvěsti už za jeho života, po smrti si každý ještě něco přidal. V předchozích zpracováních byl vykreslený právě jako legenda a lid jásal, měl svého hrdinu. Agnieszka se pokusila o zpracování jiné, její Jánošík je hrdina/nehrdina, není tak charismatický, jako jeho předchůdci. Není mužný, je spíše chlapecký, žije normálním životem. Raelistické zachycení prostého života chudých lidí s jejich tradicemi je to, co dělá snímek zajímavým. Není tím, jak to doopravdy bylo, ale to mohlo být. Kreativní kamera umocňuje celkový dojem. (08.01.2018)