Zabitie posvätného jeleňa

„Bez obav, tobě se nic nestane. Ty jen musíš zůstat klidný. Řekl jsem to co nejrychleji. Doufám, že jsem tě nezdržel dlouho.“ Po předchozích 2 filmových zkušenostech s režisérem jsem čekal, že podívaná bude tak nějak „mimo“. Jenže tentokrát mi příliš nesedla. Ale popořadě. Pomalé budování příběhu a poznávání postav mě nijak nenudilo, spíš naopak. A ta Martinova prohlubující se citová „fixovanost“, vzrůstající časové nároky a jeho postupná „proměna“ mě dost bavily (Keohganova postava je správně děsivá a slizká). Jenže pak přišel první stupeň „trestu“ a film jakoby sám sebe začal trumfovat ve své absurditě, zvrhlosti a řekněme „mimóznosti“. Předhánění se sourozenců v „užitečnosti“, otcův dialog ve škole, matčin návrh v posteli…a vše korunuje posezení v obýváku s „ententýky“, to mě přepadl skoro hysterický záchvat smíchu nad tou koňskou dávkou trapnosti (a konec to věru moc nevylepšil). Pouhý průměr. Doufám, že Lanthimos si příště spraví reputaci a přijde s podivností co do kvality srovnatelné se Špičákem a Humrem. (03.02.2018)

První třetina mě i přes jistou pachuť nad několika bizarními momenty celkem chytla, i dva slavní herci v hlavních rolích oplývali jistým kouzlem osobnosti a spočátku mě dokázali zaujmout. Ocitl jsem se v očekávání strhujícího rodinného či vztahového dramatu, ve kterém jsem cítil něco zneklidňujícího, zároveň však doufal i v jakousi hlubší výpovědní hodnotu. Ale pak... pak se z toho čím dál víc stávala jedna kolosální šílenost, s monotónně rozehranou sérií neuvěřitelných zvratů, u nichž režisér společně s herci zřejmě pod vlivem oněch nadpřirozených sil ztratil veškeré emoce. Přijde mi skoro až neuvěřitelné, jak zcela studeně, nezáživně a bez kouska přítomného napětí může působit film, který rozehraje nejednu vypjatou existenciální situaci. Navrch ta šílenost s nádhernou kamerou na mě působila strašně nudně, otravně a každou druhou chvíli byla naplněná úchylnými historkami (doktorovo vyprávění dceři o sexuálním zážitku se svým otcem). Odporný mladý spratek infiltrovaný do rodiny působil správně slizkým dojmem, ale jen kvůli němu navyšovat hodnocení nehodlám, když z celého filmu vypadlo to, co vypadlo. Zabití posvátného jelena je ve výsledku tak trochu filmem s případným „poselstvím“ nad moje chápání, ale hlavně filmem, z něhož i přes některé klady (včetně kamery) neplyne pro mě osobně žádný přínos, žádná fascinace něčím, ani trochu pozitivní zážitek. Vyvolání pocitu čistokrevního odporu, který byl spíše samoúčelný a který také stavěl na nelogičnosti a postrádal cititelné emoce, zkrátka neocením... prostě ne. [30%] (17.05.2022)

Režisér, ktorý točí psychosplašky, no banda zvrátených uchylov to hodnotí ako umenie. Už jeho Homár bol mimoriadne absurdný nezmysel, teraz sme tu išli zabíjať posvätného jeleňa. Už z názvu musí byť každému jasné, že sa ideme pozerať na imbecilitu, ktorá nemôže zaujať dejom, tak sa tam Kidmanka každú chvíľu promenáduje nahá. Od nudy som skoro odpadol. Porovnávanie s Kubrickom by malo byť diagnostikované ako pomätenie mysle, tento grécky nihilista nesiaha Kubrickovi ani po jeho rapavú pätu. (19.12.2017)

Výtečně natočená šílenost. Morální studie, kterak chyba z minulosti ohrožuje vše, na čem záleží: rodinu, manželství, kariéru. Uznávaný kardiochirurg a oftalmoložka, dvě šikovné děti, velký barák, luxusní auta, postavení. A taky trochu sterilní vztahy a absence emocí. Formální objetí nebo projev citu, podivné chování, podezřele přepálená vzájemná zdvořilost. O oné nikdy nepřiznané chybě je lepší předem nevědět. Ani o tom, jakou roli v příběhu sehraje démonický nešťastník Barry Keoghan. Osobně mě přilákali herci a řecký režisér Yorgos Lanthimos, kterého znám díky bizarnímu a vztahy studujícímu Humrovi. Pozvolný černohumorný absolutní rozpad dobře situované rodiny mě bavil. Stejně jako částečně bezemoční výkon hlavních postav (výborný Colin Farrell a Nicole Kidman). Stejně jako testování hranic publika. Stejně jako sebevědomě nepříjemná forma: plíživě depresivní hudba i zvuk a kubrickovsky nezúčastněná kamera á la The Shining, která postavy pronásleduje v zajímavých záběrech. Precizní Lanthimos má fajn myšlenku, možná ji probouzí až moc strojeně a uměle, ale já se rozhodně nenudil. Cukající koutky. Příjemně nepříjemná podívaná. (29.12.2017)

(1%) Zabití posvátného jelena ? To jako vážně ? Mě to spíš připadalo jako zabití volného a vzácného času, který jsem v tu dobu při tomto bezcenném sledování měl. Rozhodně si uvědomuji, že je to trochu specifický film, nějaké prvky snímku si musí člověk domyslet nebo pojmout dle svého, ale stejnak mi to přišlo neuvěřitelně pošahané. Chválím ten nápad s oním chlapcem, ale to je tak všechno. V jednotlivých scénách jsem moc moudrý nebyl a v konečném tažení filmu už vůbec ne. Nechci tu pro případné fanoušky snímku nic vyzrazovat, ale základní otázku PROČ SE TO VŠE DĚJE ve filmu, tak na tu jsem teda nepřišel. A to tu nechci být za přehnaného Kverulanta či neznalého idiota. Hlavní duo herců Farrell a Kidman to také zrovna moc nevytrhli. A chlapec Barry Keoghan byl opravdu odpudivý. Nedá se to srovnávat, ale třeba takový nedávno mnou viděný specifický film matka! – to byla jiná liga – ten jsem alespoň ocenil. Tohle byla bída a utrpení. A ještě ten soundtrack ? Neskutečně rušivé tóny až jsem musel ztišovat zvuk. Uf, mám dost, píčovina jak vyšitá. (23.12.2017)