Nejasná správa o konci sveta

Od Juraja ma doteraz najviac zaujali iba dva filmy, tým prvým je legendárna Perinbaba, a tým druhým je Sedím na konári a je mi dobre, a tak trošku som si naivne myslel, že sa pridá i Nejasná správa o konci sveta, ktorá má absolútne sugestívny, brutálny úvod so stádom vlkov, čo zaútočia na obyvateľov, Bohom zapadnutej, slovenskej dedinky, ako vystrihnutej z „rozprávky pre dospelých” , a takéto pomenovanie je aj de - facto vhodné pre zvyšok filmu, ktorý sa utápa vo všelijakých napätých, medziľudských vzťahoch, ktoré sú popretkávané typickými zvratmi, ako z mexickej telenovely. Jakubisko je priemerný, či až nadpriemerný režisér ( na naše pomery je raritou ), ktorého tvorbu ( aj prostredníctvom čítaného textu v knižke ) starostlivo sledujem, zvykol som si na smrť i erotiku v jeho snímkoch, ale vadí mi tá jeho občasná chaotickosť, neprehľadnosť, roztržitosť... V hľadáčiku mám také filmy, ktoré by mali vylepšiť priemer, aby nebol Jakubisko pre mňa len „dobrý” , lebo zatiaľ som nevidel jeho majstrovské diela... (07.01.2018)

Jakubiskův bizarní svět, ve kterém se nestále umírá. V době svého vzniku jsem byl filmem úplně nadšen, po delší odmlce a opakovaném shlédnutím musím film přehodnotit. Spousta kýčovitých obrazů, nesympatické postavy, předabovaní herci a opět hrozně zfušované postsynchrony, v tomhle filmu to doopravdy bije do uší snad nejvíc. Nechápu, jak mohl film v roce 1997 získat Českého lva za zvuk! Ve výsledku je to taková poslepovaná koláž bez nějakého jasnějšího děje. Osud se snaží stále zapracovat, bohužel ne moc efektně, nebo až příliš efektně? (06.05.2018)

Typický Jakubiskov svet poetiky. Množstvo symbolov a vzájomne nesúvisiacich fragmentov pohltených vo veľmi výrazných sieťach neuchopiteľnosti, kde vyčnieva pudová reflexia sexuality, pachu a ľudského správania. Nebol by to Jakubisko, keby neštylizoval obraz, nesituoval dej na vidiek a nedaboval skrz jazykovú multibariéru. Prílišná explicitnosť mi zvykne vadiť, pokiaľ nie je tvorcovská ruka dielom majstra. To, že disponujete nesympatickými postavami a ich prednes považujete za základný pilier je síce OK, lenže musí to byť aj adekvátne zrežírované. Tu už vidím určitý rozpor. Množstvo mizanscén nedáva zmysel a hovorím, tá extravagancia je umelo našróbovaná, funguje málokedy. Nie nadarmo toto vyzývavé podobenstvo polarizuje divákov. (21.01.2015)

Můj oblíbený film, u něhož mi vůbec nevadí jeho dlouhá stopáž. Když jsem to viděl poprvé někdy na konci 90. let v televizi, úvodní sekvence s vlky mě tak emočně zdrtila, že to ve mně zůstalo dodnes. Ale! Když jsem si film pustil po letech znovu, přišel mi ten vlčí úvod paradoxně téměř nejméně zajímavý, a spíše úsměvný. V každém případě tomu filmu nikdo nemůže upřít, že to byl (a stále je) na české poměry naprosto výjimečný počin, kterému není rovno - jak co do stránky rozpočtu, tak z ohledu k nenapodobitelnému stylu, jakým je to natočeno. Strašně mě na tom filmu baví nádherné lokace, na kterých se natáčelo, výborná hudba, dramatická atmosféra, skvělé obsazení (spousta herců tam je naprosto fantastických - Vladimír Javorský, Klára Issová, Pavel Landovský, Jiří Krytinář, Radoslav Brzobohatý, Matěj Hádek, ad., byť je pro mě nepochopitelné, proč jich bylo tolik předabováno hlasem jiného herce - kvůli slovenštině to být nemohlo, protože byli předabováni i čeští herci - postsychrony mi navíc přišly dost špatné), a především rázovitá výtvarná stylizace, s kterou film pracuje a která připomíná Olbrachtovy knihy z Podkarpatské Rusi a rané Chagallovy obrazy (ostatně sám Jakubisko je nejenom filmař, ale také malíř). Současně ale i filmy Emira Kusturicy, a to do té míry, až jsem dokonce na chvíli pojal podezření z uměleckého epigonství. Věřím však, že Jakubisko by něco takového neměl zapotřebí, a tak mám tendenci to považovat za koincidenci, nanejvýše za lehkou inspiraci. Celkově si myslím, že to je film umělecky solitérní podobně jako jeho tvůrce, a přes všechny chybičky, které by se tam daly najít, jsem skutečně přesvědčen, že má své kvality a že stojí i dnes za vidění - na rozdíl od většiny české produkce z tehdejší doby. (17.07.2017)

Přes pár silných scén (většinou spojených s nějakým tím hromadným úmrtím) a sem tam skvělé hudby tenhle film ráda nemám. Dementní kecy o Nostradamovi, samý úchyláci (Krytinář), chlap převlečenej za obří ženskou, na konci ta hnusná opice v oblečku, úplný konec ve stylu květinových dětí... Po pravdě Jakubiska nemám nakoukanýho nijak zvlášť a jestli je tohle ta jeho poetika (Krytinář, co počítá kolikrát se smí za jakousi úlitbu podívat chlapovi převlečenýmu za ženskou do rozkroku), tak je dost divná, ale proti gustu... Co se mi líbí jsou lokace, ty opravdu stojí za to, a výkony některých herců, většinou těch neznámých, znamé tváře Vondráčková, Issová atd. předvedli svůj standard. A ta detektivní linka kdo že to zabil principálova syna celkem funguje. Konec mě ale přes svou očividnou citovost nechal úplně chladnou. Mišmaš, který se nepovedl tak, jak se zřejmě zamýšlelo. 60% (11.01.2011)