Réžia:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (viac)Obsahy(1)
Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny... Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (134)
Nádherné slovenské veľdielo s fantastyckými hercami, ktorý bol dokonalým opisom Slovenského ľudu. Ja som videl včelu vo forme seriálu a môžem povedať že čím väčšie prestávky medzi jednotlivými časťami boli tým viac ma to navnadilo, i keď úvod nemal taký slávnostný nádych objavoval sa v ňom geniálny slovenský herec Jozef Kroner z ktorého priam srší skromnosť, mierumilovnosť ,ľudská dobrota no najmä veľká hercova charisma. Kroner a Kvietik urobili z filmu parádne herecké vystúpenie ktoré ma prinútilo až si spomenúť na to že som Slovák, včela je jedným veľkým slovenským symbolom, plným metafór a alegórii, a keď som videl tu ideálnu fúziu prostého slovenského ľudu z našou krásnou prírodou, tak som žasol nad tým ako to dokázal Juraj Jakubisko s pomocou Petra Jaroša tak dokonale sfilmovať. Jakubisko dokonale opísal Jarošove vnímanie celého príbehu, ktorý mal najmä majstrovsky napísane charaktery postáv ktoré pasovali k spomínaným hercom ideálne. Včelou Jakubisko iba dokázal ža je veľký filmár a prajem mu ešte veľa takýchto alegórii a podobenstiev ktoré su určite hodnotnejšie ako niekoľko desiatok amerických komerčných trhákov za veľké peniaze a "úžasné" :) efekty :). Navyše v každom jeho doteraz zhliadnutom, filme som niekde v úzadí cítil že Jakubisko chce predovšetkým poukázať na dôvody života na zemi a opisuje ľudské hodnoty ktoré si každý človek nájde v inej scéne, každý inde a toto platí najmä pri včele a konári z ktorých silno páchne jakubiskove špecifické vnímanie sveta. Mohol by som tu síce vypisovať ešte niekoľko hodín no nikdy by som nedokázal presne opísať svoje pocity a postrehy z tohto filmu a tomu sa naozaj hovorí umenie, asi si teda prečítam aj knihu, potom budem možno múdrejší. ()
Tato filmová sága je asi vrcholem Jakubiskovy tvorby. Svou filmovou poetiku a obrazivost zde dokázal i při jisté pro něj typické tendenci k místy až přebujelé efektnosti udržet víceméně na uzdě a snímek postupně "zraje" od počáteční poněkud neuspořádané přebujelosti až k závěrečnému vyváženému tvaru. Konec dobrý - všechny dobré, proto jsem se po jistém váhání přiklonil k pěti hvězdičkám. ()
Výborně zpracovaný příběh rodiny Pichandů. Výborný Jozef Kroner coby starý Pichanda, skvěle doplněný Štefanem Kvietikem a Michalem Dočolomanským. Vesnice pod Tatrami zabydlená svéráznými postavičkami. Jejich osudy, očekávání i obyčejný život. V závěru jsem se, pravda trochu ztrácel, snad díky tomu že i téměř tříhodinová stopáž filmu je nedostačující pro tak široký záběr vyprávění. Přesto musím uznat, že ačkoli i u nás vzniklo ve stejné době několik podobných "rodinných ság", tak všechny postrádají Jakubiskovu imaginaci a dnes působí již jen jako komunistické agitky o tom jak tehdy bylo zle. To Tisícročné včele, bohudík, nehrozí. ()
Obdobně jako u jiných Jakubiskových věcí, tak i tady vidím prvně filmovou verzi, která má pořád dosti obsáhlou délku, a je to reálně film rozdělený na dvě poloviny, a jelikož obsahuje časově několik desítek let, tak krom jasně nosného děje v podobě znázornění Slovenského venkova a nátury přelomu století, tak obsahuje i spousty mikrozápletek vztahující se k dané době. Myslim, že tady si každý divák může to najít to své. Jak už je u Jakubiska zvykem, tak tu máme opět takový magický nádech, ale stejně tak i propracované charaktery. Dneska už se takovéto věci vážně moc netoší. Možná je to dobou vzniku, možná absencí tvůrčích charakterů, či absencí fantazie. Je ale fajn vidět, když někdo s hrdostí odvypráví příběh svého národa. ()
Magicko-realistická sága jednoho rodu, která se výrazně inspiruje italskou kinematografií a která pro Jakubiska (aspoň z mého pohledu) přináší jeden z jeho nejlepších a nejucelenějších filmů. A ačkoli si to z Itálie bere víc než dost (třeba scénu demonstrace), pořád to má svoji osobitost, které jsem sice ne hned, ale pořád docela rychle, přišel na chuť. Fantaskní scény se zde chytře střídají s realitou, která je mnohdy těžká, ale protagonisté a lidé okolo nich se snaží z těžkých situací dostat i něco pozitivního, tudíž zde mají svůj smysl i scény, které se můžou zdát poněkud mimo. Hlavně je to ale je nejčistší ukázka poetiky slovenského venkova, kterou zpracovával třeba i Štefan Uher, ale Jakubiskovi takové podání sedlo naprosto dokonale, vzhledem k tomu, že jeho filmy jsou plné výrazných vizuálních hrátek - a tady jimi rozhodně nešetřil. Na mě jich je až moc na úkor všeho ostatního, ale tohle není tolik problém Tisícročné včely jako třeba Dovidenia v pekle, priatelia, jelikož tady je mnoho Jakubsikových nápadů vyrovnaných scénáři, který sám o sobě má spoustu silných scén. Ty necelé tři hodiny za to rozhodně stojí. 4* ()
Galéria (7)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (12)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
- Jedná se o několikátou spolupráci hudebního skladatele Petra Hapky s režisérem Jurajem Jakubiskem. Vedle toho spolupracovali na filmech Postav dom, zasaď strom (1979), Nevera po slovensky (1980) a Perinbaba (1985). (Terva)
- Tisícročná včela se stala vítězným filmem čtenářské soutěže "Komu dáte svoj hlas 1984" časopisu Film a divadlo. (kosticka7)
Reklama