Pozor, vizita!

,,Když jsem měl za války průjem, vypil jsem flašku žitné. Jenže teď z každého prdu dělají vědu." Vyprávění pana Prepsla v podání mistra Rudolfa Hrušínského bych poslouchal klidně i do půlnoci. Ač se Kachyňova a Branaldova VIZITA skládá z melancholických a více méně smutných smutných příběhů ze života pacientů jedné nemocnice (a přístup rodiny pana Bartůňka je fakt přímo k pláči), díky optimismu a filosofii hlavní postavy z ní číší neskutečná pohoda. Jde v podstatě o oddechovou záležitost plnou humorných hlášek a svérázných vyprávění, ovšemže mistrovsky napsanou, zrežírovanou a zahranou, a ve které si i náročnější divák nalezne své kvality. Po třech letech jsem si z tohoto filmu už moc nepamatoval a ta lidskost i ten humor mne opětovně uhranuly. Nádhera, pan Hrušínský byl prostě kadet! ,,...jaképak BYL?!" ;-) 90% (21.02.2020)

Spoilery! Bývalý lamač dívčích srdcí a jejich osobní kominík, který se prostříkal celým světem a nasbíral hromadu pohlavních mikropřátel, je najednou donucen strávit zbytek života na několika metrech čtverečních, což se mu nezdá býti dobrým nápadem, a tak se zoufale snaží prchat. Trošku mi snímek připomíná Formanův přelet. V čele snímku stojí skutečně božsky hrající Hrušínský a pár jeho sekundantů. Celý snímek se táhne ve víru jedné obrovské one man show, takže kdo si rád poslechne, kterou slečnu Rudolf za svých mladých let prznil, ten si přijde na své. Na své si však přijdou i ostatní, protože za sexuálními historkami je schovaný hluboký příběh o lidské podlosti a na druhé straně i o nekonečné lidskosti a dobrotě srdce. (28.12.2017)

Film, který se dá nádherně pozřít a vychutnat třeba jen v audio verzi. Překrásné vyprávění nejen pan Prepsla, jemná režie mistra Kachyni, skvěle doplňující hudba Luboše Fišera a při dobrém stopování filmu, naprosto přesné vyjádření slovního spojení krev a mléko, v podání Veroniky Jeníkové. To vše v lehkém, nádherném dramatu. (04.03.2013)

Tadyten film stejně nejlépe vystihuje, jedno velké klíše za které se omlouvám. Ale on je prostě hrozně pěknej. To se nedá odborněji definovat. Vyniká především svou lidskostí a milou melancholií (zajímavý protimluv, viďte?) Ukazuje ten nejlepší styl humoru, který působí naprosto přirozeně, nenuceně a rozesměje pouze pravého člověka na svém místě. Zároveň ale i ukazuje smutný osud, starého dobrosrdečného člověka, který si svou milou povahou, vlastně ubližuje. Hrušinský byl prostě mág. Stejně jako pan Kachyňa. Česká kinematografie by jim měla být za takovýto klenot nadosmrti zavázaná. (16.09.2017)

Prostý člověk s prostými názory na medicínu (které podepisuji v plném rozsahu) se dostává do situace, kdy jeho selský rozum nestačí, poněvadž je bacilonosičem, což je překážka v jeho životě takřka absolutní, protože nezměnitelná. Co udělá? Nechá se převálcovat nově nabytou nesvobodou? (Podle mě celé bacilonosičství je jen parafrází na komunistickou okupaci...) Nebo se prostě instinktivně vrhne do nového života, protože je vnitřně svobodný a nespoutatelný? Pořád ze všech stran slyšíme moudré kecy o pozitivním myšlení jakožto duchovní cestě, avšak někteří jedinci toto chápali dávno sami již v temných osmdesátých, a dokonce si vymolhi realizaci takové myšlenky na neostalinistických satan´s messengers: tomu se říká zázrak. (03.02.2014)